To, zda je dům správně postaven a někdo jeho konstrukci při stavbě „neošidil“, navenek nemusíme vůbec poznat. Pomocníkem k odhalení skrytých problémů může být termokamera.
Kromě požadavku, aby do domu nefoukal vítr a nepršelo, jsou základní podmínkou kvality správné tepelně izolační vlastnosti stavby. Dům může být dokonale omítnut, střecha pokryta kvalitní krytinou, a přitom se pod tímto povrchem mohou skrývat vady, které celou stavbu znehodnotí. Pro odhalení tepelně izolačních poruch – tepelných mostů – slouží termokamera.
Kamera čte ze zdí
Termokamera funguje na principu infračerveného záření a měří se s ní povrchové teploty stavby. Kamera snímá vyzařování v oblasti infračerveného záření a u nás se ve větší mířepoužívá zhruba v posledním desetiletí. Na fasádě s její pomocí lze z povrchových teplot zjistit anomálie, které mohou signalizovat tepelné mosty. Z těchto anomálií je možné vyčíst mnoho o stavu a vlastnostech stavební konstrukce.
Analýza infračerveného vyzařování pomůže zjistit povrchové teploty v ploše a lze z ní vyčíst vlastní tepelný odpor konstrukce. Na fasádě i jinde tepelné mosty nejen najde, ale i změří, kolik tepla přes ně uniká. Díky softwaru současná technika umožňuje načíst měřené hodnoty a celé vyhodnocení pak probíhá v počítači.
Jak tepelný most vzniká
Jednoduchou odpovědí na tuto otázku jsou slova nedbalost nebo šetření na nepravém místě. Výrobky a materiály, které se mají při stavbě použít, totiž tvoří promyšlený (a propočítaný) systém. Pokud některé jeho součásti nahradíme neplnohodnotnými prvky, může dojít k problémům. Příkladem může být například nahrazení doporučovaných betonových překladů kovovými profily. Celé tepelné fungování konstrukce se tím mění a tepelný most nad oknem nebo dveřmi dostává svůj základ.
Šetrnost může i škodit
Také používání tepelně izolačních cihel v kombinaci s cihlami plnými nebo porobetonovými tvárnicemi, jejich spojování běžnou maltou (často v silné vrstvě) místo speciální tepelně izolační malty, to vše vede ke vzniku tepelných mostů. Tepelným mostem mohou být i kotvicí prvky ve střeše nebo v izolaci zdí. Problémem tepelného mostu ale není v první řadě to, že uniká teplo. Komplikace působí hlavně rozdílná povrchová teplota v obývaném interiéru. Pokud teplota zdi v místě tepelného mostu klesne pod rosný bod, kondenzuje se na ní vhkost, a to znamená vznik plísně, poškození povrchu zdi apod.
Rizikovým místem pro vznik tepelného mostu jsou také místa, kde se střecha stýká se svislou obvodovou konstrukcí, překlady, krokve v podkroví a styk obvodových zdí a základu. S těmito kritickými body projekt musí počítat a přiměřeně riziko omezovat.
Kdy využít služby termokamery
Nejčastěji vedou k využití technologie termokamery problémy, které nastvávají v novostavbách v prvních letech po jejich dokončení. V případě, že stavba vykazuje nějakou poruchu, hledá investor viníka a dostává se do sporu s firmou, která stavbu realizovala. Jeho úvaha při zjištění vlhkosti často vede přímočaře k závěru, že byla špatně provedena střecha nebo jiná hydroizolace. Teprve průzkum terokamerou a následná analýza ale ukáží, že příčinou problému je tepelný most a pak nastupuje praktické řešení – napřiklad dodatečné izolace apod.
Vlhkost ale nemusí být vždy znatelná a může kondenzovat i uvnitř pláště střechy nebo jinde v konstrukci. Voda, která tam vzniká, pak mění fyzikální parametry tepelně izolačních vrstev, do nichž se dostane. Například minerální vatou pomocí transmise a kapilárních jevů voda pronikne a může i v malém množství zvýšit hmotnostní vlhkost izolace. Součinitel tepelné vodivosti může změní až dvojnásobně, tím ale negativní proces nekončí. Důsledkem je zmenšení tepelného odporu, další kondenzace vlhkosti a v podstatě řetězová reakce, která v důsledku nemusí způsobit „jen“ zhoršení tepelně izolačních vlastností konstrukce, ale v případě uhnití dřevěných prvků i její úplnou destrukci.
Dostupná služba
Analýza údajů získaných termokamerou se využívá stále častěji. Tento prostředek hledání a řešení závad využívají instituce i soukromníci. Nejčastěji se zadává celkový posudek stavby, lze však objednat i dílčí průzkum. K objednávce dochází většinou v případě sporu mezi investorem a prováděcí firmou. Posudky s pomocí teromokamery provádí např. Ústav pozemního stavitelství Fakulty stavební VUT Brno. Náklady např. na kompletní posudek standardně velkého rodinného domu včetně analýzy se pohybuje kolem deseti tisíc korun.