V řadě zemí tropických a subtropických oblastí je kořen kolokázie jedlé, přezdívané taky brambory tropů, velmi rozšířený. Není divu, patří totiž mezi nejstarší zemědělské plodiny. Je dokonce považován za jednu z prvních pěstovaných rostlin v lidské historii. Pěstuje se ve velkém na bahnitých polích, na mnoha místech Oceánie, Asie a Afriky, ale roste i planě. U nás hlízy seženete především v asijských obchodech, objednat se dají také na internetu.
Co je taro kořen a do jakých receptů se hodí?
Možná vás překvapí, že jde o hlízy rostliny z čeledi aronovitých, která se u nás především kvůli velkým dekorativním listům pěstuje jako pokojová rostlina. Hlízy, které mají po rozkrojení bílou až smetanově zbarvenou dužinu, dosahují hmotnosti od 50 gramů až do 5 kilo. Za syrova jsou mírně jedovaté, obsahují totiž ve velkém množství kyselinu šťavelovou, stejně jako například rebarbora. Před konzumací je proto třeba je tepelně upravit a vodu po vaření hlíz vylít.
Dají se vařit, smažit, pečené chutnají podobně jako jedlé kaštany. Receptů na přípravu kořene taro jsou stovky. Přidává se do polévek, salátů, připravuje se z něj kaše, podává se jako příloha k masu, hodí se ale i na přípravu sladkých dezertů. Sušené hlízy se melou na mouku. Vyrábí se z nich také škrob, který má lepší dietetické vlastnosti než ten bramborový. Konzumují se však i řapíky a mladé listy tara bohaté na vitamín C, které se připravují stejně jako špenát nebo mangold.
Jak pěstovat kolokázii jedlou?
I když kolokázie pochází z tropů, daří se jí i u nás. Na zahradě vám nejlépe poroste kolem vodních ploch. Na pěstování je ale poměrně náročná, a to především kvůli poměrně vysokým nárokům na vlhkost a teplo. Otužilé rostliny můžete v období od května do září mít i venku, přes zimu je ale třeba přesunout je do vnitřních prostor. Kolokázie totiž přezimujte při teplotě kolem 16 °C. Namnožit si ji můžete poměrně lehce. Stačí větší hlízy rozkrájet na menší kusy, řiďte se při tom počtem oček. Sází se očkem vzhůru.
Substrát kolokázii vyhovuje mírně nakyslý a dobře propustný, smíchejte ho proto nejlépe s říčním pískem. Pro udržení optimální teploty a vlhkosti je k předpěstování nejlepší použít miniskleník, který je třeba umístit na světlé a teplé místo, vyhněte se ale přímým slunečním paprskům. Zakořeněné hlízy pak můžete přesadit do květináčů. Nezapomeňte na drenážní vrstvu. Počítejte s tím, že se kořeny kolokázie rychle rozrůstají, když zaplní květináč, je třeba rostlinu přesadit do většího. Substrát je třeba udržovat stále vlhký, jinak listy začnou odumírat a rostlina se stáhne zpět do hlízy. Po zalití ale znovu vyraší.
Otužené a na naše sluneční podmínky navyklé rostlinky můžete bez obav přemístit ven na záhonky, kde mohou zůstat až do příchodu prvních mrazíků. V tomto období je třeba hlízy opatrně vyndat ze záhonu, očistit je od odumírajících listů a od zeminy a do jara je uskladnit na suchém a tmavém místě.
Kořen taro – nutriční zázrak nabitý zdravím
Kromě toho, že jsou hlízy kolokázie opravdu chutné, obsahují také velké množství organických látek, minerálů a vitamínů, které jsou důležité pro lidské zdraví. Najdete v nich skutečně vysoký obsah vitamínu C, ale také A, B6 a E, a dále hořčíku, železa, zinku, fosforu, manganu, mědi, kyseliny listové a draslíku. Ten hraje významnou roli při snižování krevního tlaku. Céčko zase působí jako antioxidant a stimuluje imunitní systém k vytváření vyššího množství bílých krvinek, které nás brání proti cizím patogenům. Prokazatelné jsou i jeho protirakovinotvorné účinky.
Zmínit je třeba i opravdu vysoký obsah sacharidů (až 26 %). Jde o dva typy, které jsou prospěšné pro řízení hladiny cukru v krvi: vlákninu a rezistentní škrob, což ocení především lidé s cukrovkou. Tyto sacharidy však podle lékařských výzkumů také výrazně pomáhají snižovat riziko srdečních onemocnění, snižují totiž hladinu cholesterolu. Díky vysokému obsahu vlákniny mají také pozitivní vliv na náš trávicí trakt, podporují peristaltiku střev, zabraňují plynatosti, nadýmání, křečím, zácpě, a dokonce i průjmu. Navíc účinně pomáhají i v boji s nadváhou.