vytisknout velikost písma Tajemné klíčky aneb Jak se rodí život ze semen

Zrození semen v rostlinné říši je obdivuhodný proces. Některá dosáhnou nesmírných rozměrů, jiná sotva okem postřehneme. Víte ale, jak probíhá jejich vývoj? A co semenáčky, hrozí jim nějaké nebezpečí?
Tajemné klíčky aneb Jak se rodí život ze semen

Zázrak rostlinného zárodku

Semena jsou téměř zázračná. Jen si vezměte ty rozdíly: nejmenší semínka, která mají orchideje, třeba trpasličí semena okrotice bílé (Cephalanthera damasonium), váží jen dvě miliontiny gramu a naproti tomu největší semeno palmy seychelské (Lodoicela seychelská) unese jen několik lidí!

Klepněte pro větší obrázek
Takto vypadá rostlina, jež se může pochlubit opravdu mini semínky 

Ořech o průměru půl metru živí klíček po čtyři roky. Zásob k tomu má opravdu dost, váží až patnáct kilogramů a kořen proroste až do čtyřmetrové hloubky, takže tohle „semínko“ palmu dostatečně ukotví proti vyvrácení tajfuny.  

Ejhle, nový život

Zrovna tak je to s klíčením. Kolik to dá práce, než se ze semínka vyklube nová rostlinka, dokládá video zachycující klíčení fazole. Její vyvinutý zárodek je založen již v semenu a teprve vyklíčením postupně nabývá podoby mladé rostliny.

Kořínek klíčku proniká ze slupky semena nejdříve z dělohy a hned se obrací dolů do půdy vlivem dráždivosti, kterou vyvolává zemská tíže. Krátce nato začne rostlinka růst vzhůru. Ale to není všechno, semena totiž umí klíčit dvěma způsoby.

Po upevnění kořínků v půdě je děloha vytlačována nad povrch půdy, kde vytvoří první zelené lístečky. Jejich růst a trvání bývá omezené a po vytvoření většího počtu asimilačních listů zasychají nebo odpadávají. Takhle klíčí jehličnany a většina listnáčů.

U těžších semen zůstávají dělohy pod povrchem země (například dub, líska či kaštan), kde vyživují semenáček zásobními látkami, a nad povrch vyrůstají přímo první pravé listy. Proto se některá semena obalují nebo obrušují, aby se klíčení usnadnilo a urychlilo.  

Klepněte pro větší obrázek
Tak malé, a tolik síly musí mít

Každá rostlina chce svůj čas a jiné podmínky

Například některá semena obalená míškem (tis) nejlépe klíčí, když projdou zažívacím traktem ptáků nebo zvířat. Obal porušený trávicími šťávami podpoří tvorbu látek, jež nastartují proces klíčení.

Jindy velká a tvrdá semena na vyklíčení leckdy čekají léta, desetiletí, ba i století. Názorným příkladem jsou semena lotosů nalezená v archeologických vykopávkách v Číně. 

Když je mráz nepostradatelný

Aby semeno vyklíčilo, musí nejdříve dozrát a mít příznivé podmínky jako zejména vlhkost, teplotu a světlo. Dvouletky, citlivé na zaschnutí při klíčení, vyséváme proto od května do července do pařeniště nebo na kryté výsevní záhony.

Klepněte pro větší obrázek
S malými rostlinkami lze zkrášlit interiér, pro předpěstování kvalitní sadby je však třeba v nádobách zajistit odtokový otvor pro vodu  

I když je totiž období teplotně příznivé, rozhodujícím činitelem pro jejich klíčení je stejnoměrná půdní vlhkost. V našich podmínkách na jaře vyséváme většinu letniček, jež kvetou již v červnu.

Nenáročné rychle rostoucí druhy i druhy těžko snášející přesazení (například máky) vyséváme přímo na stanoviště. Petunky, begonie, surfinie s jemným semenem a delší vegetační dobou sejeme v lednu a únoru do výsevních misek.  

Trochu jiný výsevní kalendář potřebují trvalky. Třeba semena čemeřice, hlaváčku jarního nebo primulky se musí vysít ihned po dozrání, neboť rychle ztrácí klíčivost. Jiné trvalky se vysévají na podzim, kdy jsou semena vystavena účinkům mrazu (nebo se semena před výsevem dají do chladničky) a klíčí až na jaře následujícího roku (Campanula, Trollius). Stejný postup je třeba při výsevu semen některých keřů a stromů, které musí prodělat mrazový proces.  

Jak sít jemná semena

Pro výsev je ideální listovka smíchaná s jemným pískem, směs by měla být samozřejmě propařená, abychom se vyhnuli houbovým chorobám. Výsevy zavlažujeme buďto podmokem, nebo je jen jemně rosíme. Toto se týká zejména drobných semínek (lobelek, voskovek, petunií či begonií), ale i ostatních jiných drobných semen, třeba i zeleninových.  

Obecně platí, že drobná semena mohou vzcházet pouze z povrchu půdy, zatímco velká semena mohou vzejít z různé hloubky. Laicky řečeno, jak je semeno veliké, tak hluboko jej vyséváme. Drobná semena klíčící na světle se nepřikrývají půdou, ale sejí se na povrch substrátu.

Klepněte pro větší obrázek
Každé semeno ukládáme do jiné hloubky 

Je také řada semínek, která vyklíčí jen ve tmě. Taková semena musí být ve tmě až do vyklíčení. Mezi ně patří například trvalky či skalničky (Hepatica, Helleborus, Cyclamen), jež se při výsevu jemně zatlačí do půdy a překryjí tenkou vrstvou půdy. Ta bude asi čtyřikrát vyšší než tloušťka semen. To znamená, že například milimetrová semínka pokryjeme jen čtyřmi milimetry půdy.  

Hrozba pro semenáčky: padání klíčích rostlin

Sotva vzešlé rostlinky musí obstát nejen v boji s klimatickými podmínkami, ale i s různými škůdci a chorobami. Jejich kořeny napadají hmyzí larvy, škodí jim háďátka, trpí ožerem nenasytných šneků a plžů.

Jak bojovat proti padání klíčních rostlin

Jak bojovat proti padání klíčních rostlin

Semenáčky musíme chránit již od výsevu, a to substrátem, zbaveným všech choroboplodných zárodků houby způsobující padání klíčících rostlin. Takové podmínky splňují profesionálně namíchané a propařené substráty pro výsevy.

Klepněte pro větší obrázek
O vzešlé rostlinky je třeba dobře pečovat

Další obranou je semenáčky nepřelévat, často větrat a přizpůsobit vlhkost substrátu teplotě. Chemická ochrana spočívá v dezinfekci semen Previcurem 607 SL nebo Supresivitem proti padání klíčících rostlin.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |