vytisknout velikost písma Tajemná mandragora je opředena mýty

K nejstarším léčivkám sbíraným pro kořen patří magická mandragora neboli pokřín obecný, jež pochází ze Středozemí a patří do stejné čeledi rostlin jako rajčata i brambory, do lilkovitých. Co o této trvalce víte?

„Křičte jako mandragory, vytrhávané ze země, tak aby se smrtelníci zbláznili, když je uslyší.“ I William Shakespeare se musel v jednom z mnoha svých citátů zmínit o této magické rostlině.

Existuje několik druhů mandragory, ale slavnou se stala jedovatá mandragora lékařská, jinak česky zvaná pokřín obecný (Mandragora officinarum).

Když se ve středověku začala pěstovat v Evropě, věřilo se, že vyroste pouze pod šibenicí, na místech, kam dopadlo sperma nebo moč odsouzeného.

Klepněte pro větší obrázek
Mandragora a její účinky jsou předmětem výzkůmů odborných i neodborných už stovky let

Lidově se nazývala šibeničník nebo ďáblova panenka, dále cicmužíček, mužík, psí jablka či satanův kořen. Kdo ji chtěl mít, musel v sobě najít dost odvahy, protože šlo o nebezpečné sbírání. Věřilo se, že kořen může při vykopávání ze země tak vykřiknout, že člověka, který ho tahal ze země, zabije.

Známým návodem na získání kořene bylo vykopání mandragory o půlnoci a k rostlině se přivázal pes, který ji vytáhl ze země. Musely se přitom zacpat uši, aby strašný křik nikoho nepřipravil o život.

Léčivá i jedovatá příšera

Rostlina vytváří trs přízemních listů podobajících se cukrové řepě. Kořen může dorůst až do délky přes jeden metr a dožít se úctyhodného věku padesáti let. Často je podivně znetvořený. Obsahuje prudce jedovaté alkaloidy, které se mohou (ovšem jen v malém množství) použít k léčení určitých nemocí.

Klepněte pro větší obrázek
Kořen se u většiny exemplářů rozděluje do dvou větví, a společně s postranními kořeny tak připomíná postavu člověka

Právě díky alkaloidům se kdysi tato rostlina využívala jako hypnotikum nebo narkotikum. Egyptským lékařům sloužila k narkóze tak, že nemocnému podrželi na obličeji houbu namočenou ve šťávě z ní.

Když žena mandragoru míchá...

Hippokrates s ní léčil žlučníkové choroby, Avicenna bolesti hlavy a padoucnici. Zahuštěná šťáva se používala i zevně na spáleniny, jizvy, otoky, pohmožděniny a při bolesti svalů. Pokud se smíchala s medem a olejem, sloužila proti uštknutí hada.

Doporučovala se k léčbě ženské neplodnosti, olej se vtíral do spánků k zahnání horečky, a sloužila také k uspávání (občas i věčnému). Smíchanina medu, mléka a roztlučeného kořene se používala na vředy.

Ve starém Egyptě přidávaly ženy mandragoru do vína, když chtěly svést muže – a nejspíš se jim to i dařilo, když zde byla tato rostlina považována za symbol lásky. Ani v oblasti Palestiny si nedovolili nevyzkoušet její afrodiziakální vlastnosti.

Čarodějnické poblouznění

Silně páchnoucí, hořký a jedovatý kořen lákal hlavně čarodějnice, alchymisty a podivíny. Čarodějnice prý vyráběly mast s výtažkem mandragory, a jakmile se chystaly na sabat, potřely se jí, aby mohly na dané místo zvesela letět.

Klepněte pro větší obrázek
Nenechte se zmást: květy mandragory na dlouhých stopkách nemusí být jen zelenavě bílé, mohou mít i nafialovělou barvu

A ony jistě létaly, protože psychotropní látky ve směsi s olejem snadno pronikají kůží do těla. Míchaly si samozřejmě i další lektvary s magickými účinky a používaly je k vymítání ďábla a k ochraně před zlými duchy.

Ďábelská moc

Mandragora se spojovala s ďáblem. Pověry tvrdí, že její kořen přináší štěstí, vrací mládí a odkrývá poklady. Jenže jelikož se rostlina zapletla se satanskými praktikami, majiteli se vedlo dobře jen po nějakou dobu.

Jednoduše řečeno: když vlastnil mandragorový kořen, užíval si život bez stárnutí, nemocí a s mořem peněz a lásky. Nakonec ale umíral zlou smrtí a propadl se peklu. Tuto rostlinu vlastnil i Albrecht z Valdštejna a Rudolf II. jich měl nastřádáno hned několik.

Na druhou stranu se užívala k vymítání ďábla, protože démoni údajně nemohli pobývat tam, kde mandragora. Vyráběli se z ní magické figurky a tvořila součást kuřidel. Má dvě formy, mužskou a ženskou. V léčitelství se využívala více ženská forma a alchymisté upřednostňovali formu mužskou.

Klepněte pro větší obrázek
V plodech nacházející se semena mohou při požití zapříčinit srdeční arytmii

Současné mandragorové halucinace

Dnes se používá výtažek z mandragory do léčivých mastí a krémů. Stále hraje roli při léčbě Parkinsonovy choroby. Zvažuje se i to, že některé její alkaloidy by mohly potlačovat růst nádorového bujení, a to v případě leukémie. Je účinná při léčbě cukrovky a vysokého krevního tlaku.

Bohužel, vlivem toho, že dokáže dost poblouznit a při jejím užití dochází k poruše vědomí, je o ni zvýšený zájem jako o halucinogenní rostlinu. Vy ji raději bez odborníka nepoužívejte, mohli byste skončit tragicky.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |
Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostlinám

Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostliná…

Podobnou otázku si na podzim klade každý, kdo má na zahradě alespoň jeden listnatý keř či strom. Odvézt, zkompostovat, nebo organický materiál využít přímo na zahradě?

7.  11.  2017 |