Sušení ovoce: začínáme vyrábět křížaly

Podstata vychází z principu, na jehož základě se snižuje obsah vody a tlumí možnost růstu mikroorganizmů. Zároveň se v ovoci zachovává maximum vitamínů. Jsou to látky citlivé na světlo, vysokou teplotu a velmi rychle je ničí i vzdušný kyslík.

Teplota při sušení ovoce bys se měla pohybovat v rozpětí 30 až 600 C. Také doba sušení by měla být optimální. Znamená to individuální přístup ke každému ze sušených druhů ovoce, ale v podstatě by v ovoci mělo po usušení zůstat určité množství vlhkosti.

Odborníci hovoří zhruba o pěti procentech. Laik by tuto hranici mohl poznat podle vzhledu ovoce. Jakmile se zásadně začíná měnit vzhled, barva a pružnost ovoce, mělo by být sušení ukončeno.

Jablka jsou mezi křížalami nejběžnějším druhem ovoce a stále se těší oblibě. Při zácpě působí lehce projímavě a navozují pocit pohody ve střevech

Možnosti sušení:

• Ve stínu v teplém prostředí (tady hrozí riziko, že se ovoce nebude sušit dostatečně rychle a začne plesnivět).
• V klasické troubě (nejméně vhodná je plynová, špatně se u ní reguluje teplota, naopak horkovzdušná s ventilátorem je vynikající).
• Na radiátoru, ústředním topení či kamnech (tato metoda je využitelná spíše v zimě).
• V sušičce (ideální způsob zaručující profesionální výkon).
• My doporučujeme rozhodně vhodné sušičky, trh jich nabízí v množství i sortimentu dostatek.

Co je dobré vědět při výběru sušičky ovoce:

• Sušící síta by měla být zvnějšku neprůsvitná, aby si ovoce mohlo zachovat původní barvu.
• Rozvod vzduchu urychluje dobu sušení.
• Ventilátor rovněž urychluje dobu sušení.
• Vhodným doplňkem sušičky bývá regulátor teploty.
• Při nákupu zařízení se zajímejme o spotřebu el. energie.

Na čem a jak sušit?

V domácnostech bývá ovoce sušeno snad nejčastěji na plechu. Není to nejvhodnější způsob, protože plech neumožňuje vzduchu procházet ovocem. Také získaná kovová pachuť a ztráta původní barvy bývají důsledkem uvedeného způsobu sušení. Částečným zlepšením uvedených vlastností by mohlo být podkládání ovoce pergamenovým papírem. V žádném případě by se však ovoce nemělo sušit na potištěném papíru. Barvy obsahují zdraví škodlivé látky, které se v procesu sušení mohou dostat do ovocné struktury.

Při výběru ovoce musíme také dbát na několik zásad:

• Mělo by být nejen čerstvé, ale i vyzrálé.
• Vždy je dobře omyjeme a teprve potom krájíme na tenké plátky.
• Jablka, hrušky, kiwi, banány, ale též větší peckoviny, by neměly být silnější než 5 mm.
• Zmíněné peckoviny je dobré rozpůlit a vyjmout pecku.
• Na sušící síto rovnáme ovoce v jediné vrstvě.
• Dobře usušené ovoce bývá vláčné, ohebné, bez nadměrně vlhkých částí.
• Správnost usušení poznáme, když je rozpůlíme a zmáčkneme – na řezu by se neměly vyskytnout vlhké kapičky.
• Po usušení je možné produkty uskladnit ve sklenicích s dobrým uzávěrem, ale osvědčují se též plátěné pytlíky.
• Sušíme hlavně švestky, meruňky, broskve, banány (suší se často předsmažený), ananas, višně, jablka, hrušky, třešně, borůvky, bezinky a šípky.

Hůře sušitelné jsou jahody, maliny, ostružiny.

Nebojte se zeleniny

Vhodným doplňkem zimní přípravy jídel může být sušená zelenina. Má stejné vlastnosti jako ta zmrazená. Sušit můžeme mrkev, petržel, pastinák, celer, papriku, rajčata (výtečná jsou nakládaná v olivovém oleji), natě, proslazenou dýni a další druhy. Fantazii se meze nekladou.