Představujeme vám prvních šest finalistů ankety Strom roku 2012. Možná zjistíte, že některé z nich znáte, a pokud ne, může pro vás být výzvou najít si alespoň ten z nich, který roste ve vašem kraji, udělat si k němu výlet a vidět ho naživo.
Pro strom, který vás zaujme nejvíce (nebo i pro stromů několik), můžete hlasovat. Postup je popsaný v článku Souboj o Strom roku 2012 začíná právě dnes, zapojte se! Vítěz získá arboristické ošetření a postoupí do mezinárodního kola ankety Evropský strom roku 2013.
Popické lípy
- Jihomoravský kraj, Popice, DMS STROM1
Popické lípy rostou uprostřed vřesoviště v blízkosti poutní kaple Panny Marie Bolestné (Popické kaple) vysvěcené v roce 1815. Jejich stáří se odhaduje na 120 let. Pod korunami těchto stromů kdysi odpočívali na kamenné lavici rolníci, kteří zde obdělávali svá pole a pásli dobytek.

Popické lípy
Lípy jsou příkladem duchovního sepětí lidí s krajinou – v průběhu staletí se u nich zastavily tisíce věřících. Staly se také němými svědky obou světových válek, násilného poválečného odsunu původních usedlíků i příchodu nových obyvatel obce. Spolu s kaplí, studnou a posezením dnes lípy vybízí turisty přicházející po červené značce k zastavení a ztišení se.

Jejich navrhovatelé: Popice Charlese Sealsfielda, o. s., Správa NP Podyjí, Nadace pro obnovu církevních památek děkanství
Lípa z Novodvorské aleje
- Jihomoravský kraj, Vavřinec, DMS STROM2
Novodvorskou alej nechal vysadit v první polovině 19. století starohrabě Hugo Salm. Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině hradu Blansek tvoří 57 lip malolistých. O obnovu aleje usiluje druhým rokem skupina nadšenců, kteří nejprve zakryli trhliny ve stromech šindelovými stříškami.

Novodvorská alej
Mezery v aleji po zaniklých stromech byly doplněny klony 500 až 600 let starých lip. Vysázely je rodiny z okolí jako své rodové stromy. Po odstranění náletových dřevin umístily děti ze Základní školy Sloup do aleje ptačí budky. Myslivci pak i lavičku, z níž je nejhezčí výhled na krajinu Moravského krasu. Zástupkyní tohoto stromořadí je v anketě nejmohutnější lípa s obvodem kmene 415 centimetrů.
Její navrhovatelé: žáci ZŠ Sloup, obec Vavřinec, Jiří Židů
Stromy mají své životní příběhy jako my, lidé. Seznamte se s nimi.
Dub letní v Proboštově
- Ústecký kraj, Proboštov, DMS STROM3
Památný 300 let starý dub byl v minulosti součástí rozsáhlého anglického parku v okolí proboštovského rybníka. Děti z místní základní školy stromu vymyslely vlastní příběhy. Pod dubem se prý políbila krásná tanečnice Isabela s mladíkem Sebastianem i další milenecké páry.

Dub v Proboštově
Podle jiného vyprávění zase dub inspiroval Ludwiga van Beethovena k tvorbě nového hudebního díla. Kdyby strom mohl mluvit, možná by pověděl také něco o zlém vodníkovi, který sedával na jeho větvích a strašil malé děti. Dub je podle názoru dětí nekrásnější na jaře, kdy mu vyraší nové zelené listy, nebo na podzim, kdy se krásně zbarví.

Jeho navrhovatelé: škola, knihovna
Jiřická lípa
- Kraj Vysočina, Jiřice, DMS STROM4
Památná sedm set let stará lípa je zajímavá svou dutinou. Dokud chodil v Jiřicích ponocný, uchyloval se do vykotlaného kmene, aby otvorem pozoroval dění ve spící vesnici. Ke stromu se váže několik pověstí. Podle jedné z nich nechali lípu na památku vysadit v místě, kde našli kněžnu z Orlíka, když se při vyjížďce ztratila v lesích.

Jiřická lípa
Další legenda vypráví o Janu Želivském, který pod lípou kázal o husitském učení. Lípa dříve usychala, protože její kořeny rozložené přes cestu poškozovaly povozy i pěší. Při stavbě silnice však lidé na lípu mysleli, postavili kolem ní zábranu a holé kořeny pokryli zemí. Lípa pak jako zázrakem omládla.

Její navrhovatel: Zelené srdce o. s.
Žižkův dub v Podhradí
- Pardubický kraj, Třemošnice, DMS STROM5
Dub je nazýván Žižkův na základě dvou výprav husitů, které dobývaly hrad Lichnice. Žádné z výprav se však sám Žižka neúčastnil. Dub údajně stál u původní brány hradu, kde jej při stavbě sídla okolo roku 1250 vysadili.

Žižkův dub
Ke stromu se vztahuje pověst, podle níž dřívější majitel hradu Mikuláš Trčka z Lípy poslal na Lichnici mladého rytíře Viléma, aby vyřídil pánově choti zprávu o jeho cestě do Vídně. Vilém se do Trčkovy ženy Kateřiny na první pohled zamiloval, ona však při své zdrženlivosti svolila pouze ke schůzce na rozloučenou pod dubem. Mikuláš Trčka milence přistihl, Kateřinu nechal v Lichnici zazdít a Viléma setnout.

Jeho navrhovatel: Petr Kolařík
Lidická hrušeň
- Středočeský kraj, Lidice, DMS STROM6
Hrušeň v roce 1940 zasadila Anna Peková se strážníkem Vanderlem. Je výjimečná tím, že 10. června 1942 jako jediný strom přežila vyhlazení vesnice nacisty. Letos je tomu již 70 let. Během něj německé oddíly srovnaly obec se zemí a všechny stromy vytrhaly z kořenů, aby se již nikdo nedozvěděl, kde Lidice stávaly.

Lidická hrušeň
Jedna z detonací při odstřelování kostela ulomila mladému štěpu korunu, což dokazuje zřetelný zával na kmeni. Nacisté pak zřejmě považovali strom zasypaný sutinami za zničený, a tak jej nechali být. O památný strom se stará sdružení, které vytvořilo sbírku uměleckých děl s námětem hrušně putující po republice.

Její navrhovatelé: Zdenka Kotková, Antonín Nešpor
Přečtěte si příběhy stromů 7 až 12!
Název stromu | Okres | Obec | Kraj | Číslo DMS | Druh | Stáří | Výška | Obvod kmene | Lokalita |
Popické lípy | Znojmo | Znojmo-Popice | Jihomoravský | DMS STROM1 | lípa malolistá | 120 let | 20,5 a 19 m | 290 a 260 cm | sousedství kaple Panny Marie Bolestné, na kopci nad Popicemi u Znojma |
Lípa z Novodvorské aleje | Blansko | Vavřinec | Jihomoravský | DMS STROM2 | lípa malolistá | 200 let | | 415 cm | osada Nové Dvory |
Dub letní v Proboštově | Teplice | Proboštov | Ústecký | DMS STROM3 | dub letní | 300 let | 15 m | 394 cm | za obecním úřadem |
Jiřická lípa | Pelhřimov | Jiřice u Humpolce | Vysočina | DMS STROM4 | lípa velkolistá | 600 až 700 let | 20 m | 800 cm | náves |
Žižkův dub v Podhradí | Chrudim | Třemošnice | Pardubický | DMS STROM5 | dub | 700 let | 28 m | 972 cm | místní část Podhradí |
Lidická hrušeň | Kladno | Lidice | Středočeský | DMS STROM6 | hrušeň | 70 let | 9,5 m | 162 cm | vedle studny, u můstku přes potok v areálu Památníku Lidice |
Foto: Lenka Grosmannová