Vysazujete ten samý druh plodiny každoročně na stejné místo? Počítejte s tím, že živiny v půdě se postupně vyčerpají, takže plodů bude méně a jejich kvalita nižší. Naopak správným osazením záhonů můžete sezonu využít na maximum, a zvýšit tak výnos své zahrady. Řešením je střídání plodin. Seznamte se s jeho pravidly.
Střídání plodin je výhodné pro půdu i pro vás
Střídání plodin je postup, kdy na daném záhonu vysadíte každý rok něco jiného. Střídání plodin totiž pomáhá živiny v půdě doplňovat a udržuje půdu zdravou. Kromě toho pomáhá šetřit vodu na zalévání a naopak snižuje spotřebu chemických hnojiv a postřiků, například tím, že snižuje riziko škůdců a chorob.
Střídání plodin může být pro zahradníky zpočátku náročné, protože vyžaduje plánování. Je při něm důležité dbát na pořadí, ve kterém jdou plodiny po sobě, a zároveň zajistit použití vhodných hnojiv. Nezáleží však na tom, jak velké máte záhony, na nichž zeleninu pěstujete. Úsek zeleniny byste měli rozdělit na čtyři části, a ty pravidelně točit.
Přitom platí, že každou část je potřeba pohnojit tak, aby vyhovovala plodinám, které na ní budou pěstovány
- Jednu část záhonu vyhnojíte chlévskou mrvou: ta vyhovuje okurkám, melounům, košťálovinám, bramborám a pórku.
- Druhé části dodá živiny kvalitní kompost, který vyhovuje plodové zelenině, jako jsou kedlubny nebo cukety.
- Třetí část hnojte běžnými průmyslovými hnojivy, nesmí být hnojena organickým hnojením. Sem přijde kořenová a listová zelenina.
- Poslední část záhonu je určena pro rostliny, které hnojivo nepotřebují, tady se bude dařit bylinkám, ale i hráčku či fazolím.
Do tohoto systému nepatří místo, kde poroste vytrvalá zelenina, jako je rebarbora, libeček nebo chřest.
Plodiny můžete střídat na záhonu i v rámci jedné sezony
Výnos ze své zahrádky můžete ještě zvýšit: Pokud záhony řádně připravíte, můžete na nich během jedné sezony vypěstovat několik druhů zeleniny. Každá rostlina totiž potřebuje různě dlouhou dobu k tomu, aby dala plody, a pokud vše správně načasujete, můžete ze stejného místa sklízet až třikrát za rok.
Plodiny, které lze pěstovat, se dělí do několika skupin.
- Předplodiny: jak už název napovídá, pěstují se před hlavními plodinami. Jde o rostliny, které pro svůj růst a vývoj potřebují jen krátkou dobu a stačí jim méně slunečního svitu. Sklízí se jako první na konci jara, v květnu či červnu. Do této skupiny lze zařadit ranou listovou zeleninu (salát, špenát), raný hrách, kedlubny, kapustu, ředkvičky.
- Hlavní plodiny: potřebují nejdelší čas na záhonech, spoustu slunce, teplo. Do této skupiny patří brambory, květák, kukuřice, celer, okurky, rajčata, cukety…
- Následné plodiny: se vysévají až po sklizni hlavních plodin, protože snesou kratší dny, méně slunečního světla a nevadí jim ani klesající teploty. Patří sem pozdní druhy listové zeleniny, kedlubny, pekingské zelí. Takové plodiny můžete sklízet do pozdního podzimu, přes zimu nebo až na jaře příštího roku.
Příklady pěstování 2 druhů na záhonu v jednom roce
- Raný salát + květák (okurky, mrkev, řepa)
- Rané kedlubny + plodová zelenina
- Cibule ze sazečky + kedlubny, pekingské zelí, ředkev
- Hrách + pozdní druhy zeleniny
- Rané brambory + pozdní listová zelenina
Příklady pěstování 3 plodin na záhoně
- Raný salát + brokolice + špenát k přezimování
- Raný salát + květák + pórek
- Špenát + fazole + hlávkový salát
- Rané kedlubny + celer + špenát k přezimování
- Rané kedlubny + mrkev + špenát k přezimování
- Rané kedlubny + ředkev + salát
- Rané zelí + letní salát + hrách
- Ředkvička + kedlubny + fenykl sladký
- Jarní špenát + rajčata + zimní salát
Nesmíme zapomenout ani na tzv. meziplodiny, což jsou rostliny, které mají krátkou dobu růstu, a tak mohou být na záhonu společně s hlavními plodinami. Meziplodiny ale mají kratší vegetační období, takže dozrají dřív než hlavní plodiny a poté jim uvolní místo.
Příklady hlavní plodiny a meziplodiny
- rajčata + kedlubny
- pór + mrkev
- celer + salát
- červená řepa + listová zelenina
- růžičková kapusta + okurky/hrách
V zahradnickém žargonu se můžete ještě setkat s termínem podplodina, což jsou plodiny pěstované pod jinými rostlinami, nejčastěji mladými ovocnými stromy. Zde vydrží zhruba do sedmi let věku stromu, ten má pak už příliš hustou korunu, která nepropouští dostatečné množství světla. Jako podplodina se vysazuje například jahodník či některé druhy zeleniny.