vytisknout velikost písma Střídání plodin na záhonech

Snažíte se pečovat o budoucí úrodu co nejlépe, a výsledek je nevalný? Nepomáhá ani přihnojování, nedaří se novým odrůdám a vy se trápíte otázkou, proč tomu tak je? Zkuste střídat plodiny na záhonech a výsledek se dostaví.

Než se pustíte do výsadby, vezměte si tužku a papír, na nějž sepíšete, co chcete pěstovat. Pamatujete-li si, kde jste měli vloni zasazené kedlubny, pak je letos vysaďte jinam. Najděte jim záhon splňující jejich požadavky na přísun živin a stejně postupujte u ostatních druhů.

Unavené záhony

Pěstujete-li několik let po sobě na záhonu zeleninu plodovou (případně kořenovou či listovou), zjistíte, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, čímž dochází k její únavě.

Budete mít i problémy s chorobami a škůdci, kteří se objevují na podobných plodinách. Navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, jež se pak v půdě hromadí a další roky zabraňují rostlinám ve vývoji.

Klepněte pro větší obrázek
Většina zelenin je na živiny náročná, dopřejte jí proto změnu místa pěstování

Znovuobjevené plánování

Střídat plodiny na záhonech musíte každoročně, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Zeleninovou zahrádku si rozdělte na díly tak, abyste v každém měli plodiny podle specifických nároků na živiny (hnojení).

Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech (čtyři trati):

  • Záhony vyhnojené chlévskou mrvou – na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny (zelí, květák, brokolici a růžičkovou a hlávkovou kapustu) nebo pórek.
  • Záhony prohnojené dobrým kompostem či uleželou chlévskou mrvou – sem přijdou plodové zeleniny (papriky, rajčata, lilky, nakládačky), kedlubny, rané brambory, celer, nebo tykve (cukety a patisony).
  • Záhony pro náročnější zeleninu, jež nesnáší organická hnojiva – vysévat lze kořenovou zeleninu (mrkev a karotku, petržel a pastinák), vhodná je výsadba česneku a cibule sazečky. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu. Hnojte před výsadbou pomaleji rozpustnými průmyslovými hnojivy do zásoby.
  • Záhony nevyhnojené – na nich pěstujte některé bylinky či koření (kopr, majoránka, bazalka) nebo hrášek či fazole. Tyto zeleniny vyžadují pouze doplňující přihnojení průmyslovými hnojivy.
Klepněte pro větší obrázek
Kedlubny, jak rané, tak pozdní, jsou typickou zeleninou druhé trati

Vytrvalci mezi zeleninami

Pro výsadbu vytrvalých zelenin (rebarbora, libeček, chřest) najděte místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně doplňujte živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy, použít můžete i zálivku z výluhu kopřiv či drůbežího trusu.

Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

Klepněte pro větší obrázek
Po uplynutí tří let záhon jahod přestěhujte a vyhnojte jej chlévskou mrvou pro zeleniny první trati. Vrátit jahody na stejné místo můžete po třech čtyřech letech

Je to vlastně jednoduché

Rozhodování o tom, jak prostřídat plodiny, si zkuste zjednodušit. Víte-li, že vloni byla na záhonech rajčata (plodová zelenina – sklízeli jste, co se urodilo nad zemí), příští rok pěstujte třeba karotku (to, co budete sklízet pod zemí).

Střídejte plodiny s vyššími nároky na vláhu s těmi, které tolik náročné nejsou. Po žíznivých okurkách či květáku vysaďte další rok cibuli nebo česnek, jež tolik vláhy nepotřebují. Zeleninu se širokými listy vystřídejte úzkolistými plodinami, kořenovou zeleninu s těmi druhy, které mají kořeny pouze podpovrchové.

Klepněte pro větší obrázek
Úzkolistými zeleninami jsou v prvé řadě všechny odrůdy česneku a cibule

Střídáním plodin ušetříte za postřiky proti chorobám i škůdcům

Cibulové zeleniny pěstované po sobě na jednom místě by byly ve větší míře napadeny háďátky, hnilobou a padlím. Jak škůdci, tak i choroby zůstávají v půdě, a další cibuloviny by byly ohroženy od samého začátku.
 
Stejná situace by nastala u kořenové zeleniny, kde by se šířila například černá hniloba či rakovina pastináku. Důležité je vystříhat se pěstování rajčat po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob. Brambory pěstované více let na stejném místě trpí nadměrně strupovitostí.

Klepněte pro větší obrázek
Hlávkové saláty pěstované po sobě na stejném místě budou náchylnější k hnilobám a plísním

Uzdravte svoje záhony

K regeneraci půdy přispívá pěstování luskovin. Ty mají schopnost obohacovat půdu dusíkem, nutným k tvorbě zelené hmoty. Hrách i fazole vám tedy přinesou nejen užitek v podobě úrody, ale vylepší i půdu na záhonech. Nezapomínejte ani na zelené hnojení: namíchané směsky koupíte v zahradních centrech a před koncem léta vysejete na záhony.

Promyšlené pěstování

Při střídání plodin myslete i na to, abyste záhony využili opravdu od časného jara až do pozdního podzimu. Můžete tak sklízet úrodu několikrát: brzy na jaře přijde na řadu výsev ředkvičky, k tomu vysaďte na záhon hlávkový raný salát a rané kedlubny.

Postupně sklizené vitaminy nahradí rajčata či papriky a po jejich sklizni ještě stihnete výsev zimního špenátu nebo cibulky. Další úrodu ta budete sklízet, jakmile zmizí poslední sníh ze záhonů.

 

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Mátový sirup osvěží, ale také léčí. Udělejte jej zastudena, ať nezničíte účinné látky

Mátový sirup osvěží, ale také léčí. Udělejte …

Máta je tradiční bylinkou v českých zahrádkách, její pěstování je jednoduché a chuť výborná. Máte ještě pár týdnů, než zvadne a zaschne, tak si z ní udělejte skvělý sirup.

27.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |