Na rodinných domech v Česku nejčastěji uvidíme šikmé střechy, které odpovídají tradici, ale volba na ně padá i pro řadu praktických i estetických hodnot. Tento typ konstrukce je ale také do značné míry rizikovým řešením při stavbě rodinných domů, protože technologie její výstavby vyžaduje stoprocentně odvedenou práci a stejné nároky se kladou i na kvalitu materiálů. A hotovou střechu je navíc potřeba udržovat.
O tom, že jednou z nejdůležitějších součástí stavby je její střecha, většinou nepochybujeme, horší to je s tím, jak se k ní někdy chováme. Střecha plní několik stejně významných úkolů, k nimž patří zejména ochrana domu před povětrnostními vlivy a izolace od horka i chladu.Střecha má ale také výraznou funkci estetickou, vedle samotné vnější tváře domu může zásadním způsobem ovlivnit i vzhled a podmínky pro život v obytném podkroví. To vše jsou důvody, proč o střechu správně pečovat. Tato starost ale znamená poučený přístup.
Kontrola povrchu střechy
Logika velí při kontrole střech začít tím nejviditelnějším – tedy střešní krytinou. Aby střecha fungovala jako skutečně funkční systém, musíme prohlédnout veškeré oplechování a zatmelení kolem spojů hran plechu s komínem a zdí. Součástí ochrany domu jsou i střešní okna, která představují zvlášť citlivý bod, protože jsou zpravidla otevíratelná a může dojít k jejich mechanickému poškození. Doporučuje se také vyčistit plechy za komínem, vikýřem nebo střešním oknem, aby se zde při srážkách nezadržovala voda. Na podzim také musíme zkontrolovat sněhové zábrany a ukotvení hromosvodů, i tady může docházet k poruše.
Pozor na okapy
Další oblastí, na kterou se při revizi střešního systému musíme zaměřit, jsou okapy. Pro jejich správnou funkci je nutná plná průchodnost žlabů a odtokových rour, je ji tedy nutné zkontrolovat a odstranit případné překážky. Pokud nejsou průchodné, je nutné je okamžitě vyčistit – k tomu stačí zpravidla silnější proud vody – nebo je mechanicky vymést.
Stejně důležitá jako péče o průchodnost okapů je kontrola toho, zda správně těsní jejich spoje. Horší problémy nastávají, pokud jsouokapy poškozené a je třeba je vyměnit. U plastových okapů je montáž snadná a spojení okapových žlabů můžeme provést třeba pomocí lepidla nebo tmelu.
U pozinkovaných okapů je pak čas na nátěry, odborníci doporučují provádět úpravu po roce oxidace povrchu ve vnějším prostředí.
Poruchy nemusí být vidět
Poruchy střešních systémů se ale neomezují jen na její povrch. Jako systém ji ohrožují i vlhkostní poměry uvnitř stavby. Ve střešním plášti totiž nesmí docházet ke kondenzaci vodních par. Pokud se to stane, musí se kondenzát vypařit a tyto páry musí být odvedeny. Kondenzát v tepelné izolaci snižuje tepelný odpor, zvyšuje vodivost materiálu a časem může dojít k znehodnocení celé střešní konstrukce.
V případě, že je pod střechou obytné podkroví, je nezbytnou součástí střešního systému tzv. parozábrana, která plně zamezí pronikání par z interiéru do krovní konstrukce. Parozábrana je neprodyšná vrstva vložená do skladby stěny nebo střechy, která zabraňuje vnikání vodních par proudících z interiéru do střešního nebo stěnového souvrství. V interiérech při pobytu osob vzniká vlhkost odpařováním vody, která proniká do obvodového pláště – „prosakuje“ konstrukcí stěn, kde může způsobit jejich poškození (např. hnití krovů, vznik plísní apod.).
Správně aplikovaná parozábrana zabraňující proudění vzduchu přes stěnu nebo střechu z interiéru ven navíc omezí i energetické ztráty. Pro parozábranu se používají materiály s velmi nízkou propustností – polyetylenové či hliníkové fólie. Parozábrana přitom musí být umístěna co nejblíže k interiérové části obvodové stěny a nesmí dojít k jejímu porušení nebo nepřesnému spojení. Pozornost je třeba věnovat především napojení konstrukcí, stavebním otvorům, prostupům vedení a rozvodů – všechny průchody a spoje je nutné utěsnit speciálními tmely či lepidly a přelepit vzduchotěsnou páskou.
Když je vada v krytině
Problematickou částí střechy může být také střešní krytina, která bývá tradičně složená z menších částí (např. střešních tašek) a má tendenci propouštět déšť, sníh či prach, zvláště na návětrných stranách nebo při menším sklonu. Proto je pod krytinu nutné umístit pojistnou hydroizolaci. Ta funguje jako „pojistka“, která chrání spodní vrstvy střešního pláště (zejména tepelnou izolaci) před namoknutím a zároveň je schopná odvádět přebytečnou vlhkost prostupující z interiéru přes tepelnou izolaci do prostoru pod krytinou.
Hydroizolace má nenahraditelnou funkci, neboť díky odvodu vlhkosti zvyšuje životnost samotné střechy a současně chrání vnitřní vrstvy střešního pláště, čímž napomáhá snižovat tepelné ztráty. Její porucha může znamenat vážné poškození krovu a zhoršení tepelněizolačních vlastností střešního pláště.
Jednoplášťové řešení – méně poruch i starostí
Řadu potíží s hydroizolací i pronikáním par vyřeší jednoplášťový střešní systém. Jde o integrovanou izolaci Thermodach, kdy se na střešní latě pokládají polystyrenové dílce a na jejich velmi dobře těsnící vrstvu se pokládá krytina. Základem této technologie jsou desky tvarované z expandovaného pěnového polystyrenu, uzpůsobeného řadě požadavků – mají minimální nasákavost, vysokou pevnost, dílce jsou tvarovány tak, aby vytvářely dokonalou hydroizolační vrstvu, mají takovou pevnost a odolnost, aby na ně bylo možno položit krytinu.
Střešní plášť pak splňuje požadavky na „pátou stěnu“ domu, tedy na dobrou hydro- i tepelnou izolaci. Střechu z takových dílců lze pak popsat jako nevětranou, tzv. „teplou střechu“, jako druh jednoplášťové střechy. I v případě jednoplášťové střechy má ale zásadní význam kvalitní provedení prací a dodržování technologických postupů.
Příklady poruch
- Protržení parozábrany - V neutěsněném místě dochází k pronikání teplého vzduchu do tepelné izolace, kde se vzduch ochladí a dojde ke kondenzaci a zavlhání izolantu.
- Prostup hydroizolační vrstvou není utěsněn - Dochází k zatékání kondenzátu po prostupu do tepelné izolace a interiéru.
- Tepelný most v místě prostupu dřevěného trámu obvodovou stěnou - Dochází k pronikání studeného vzduchu trámem do interiéru. Chybí tepelné izolování trámu.
- Chybné utěsnění parozábrany u stěny - V neutěsněném místě dochází k pronikání teplého vzduchu do tepelné izolace, kde se vzduch ochladí a dojde ke kondenzaci a zavlhání izolantu.
- Nadměrná kondenzace a následná hniloba dřeva - Střešní plášť není odvětrán, chybí parozábrana a na bednění byla použita lepenka a eternitová krytina.
- Tepelný most - netěsnost mezi tepelnou izolací a krovem - Pronikání studeného vzduchu mezerou do interiéru a následně dochází ke kondenzaci a zatékání do interiéru.
Okapy vyměníme i svépomocí
V případě okapů nemusíme mít obavy z jejich výměny. Pokud zjistíme, že stávající okapy nevyhovují – ať už kvůli poškození, nebo rozměrům – lze využít systémy, jež můžeme instalovat i svépomocí. Na trhu je například okapový systém z prvotřídní švédské oceli, který disponuje nejen kvalitou vlastního materiálu, ale i snadnou montáží. Jde o stavebnicový systém (Lindab Rainline), na který není nutno shánět žádné speciální nářadí. Pro montáž stačí nůžky na plech, pilka na železo a gumová palička, při instalaci se nepoužívá letování ani lepení spojů a práce lze realizovat v kterémkoli ročním období. Výhodou je i možnost systém rozebrat a znovu složit.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.