vytisknout velikost písma Stavíme pergoly

Pergola patří mezi nejoblíbenější zahradní stavby. Její zhotovení není náročné. Pokud si nepořídíme pergolu hotovou, můžeme si ji postavit sami. Na co nesmíme zapomenout?
Stavíme pergoly

S původním ryze praktickým účelem, oporou pro vinnou révu, má dnešní pergola společné jen to, že bývá podpůrnou konstrukcí pro popínavé rostliny, s jejichž pomocí má vytvořit chráněné místo pro příjemné posezení na zahradě nebo terase.

Kde se pergola uplatní

  • Jako ochrana venkovního sezení před přílišnými slunečními paprsky, větrem, nežádoucími pohledy.
  • Představená před zimní zahradu nebo prosklenou stěnu domu, pomáhá v letních měsících zastínění vnitřního prostoru, čímž v nich snižuje teplotu a zároveň napomáhá zachování stávajícího mikroklima.
  • V průchozí variantě nebo jako loubí zastřešuje vchod do domu či průchod zahradou.

Klepněte pro větší obrázek
Dřevo je klasickým a nejpoužívanějším materiálem na pergoly

Výběr pergoly podle typu a materiálu

Nejčastějším a nejestetičtějším materiálem je dřevo, které se při vhodné úpravě snese s každým typem domu i zahrady.

Před napadením škůdci a dřevokaznými houbami je nutná kvalitní impregnace, nejlépe ekologická tzv. tlaková bezchromová. Hotová pergola by už měla být takto ošetřená výrobcem, koupit se dají i naimpregnované trámky. Při tomto ošetření odpadá penetrace dřeva, ošetří se pouze nové řezy.

Na konečnou povrchovou úpravu je nejvhodnější lodní lak. Je vyvinut pro využití v extrémním prostředí, odpuzuje vodu, chrání před UV zářením a je dostatečně pružný, aby nepopraskal,  když dřevo vlivem střídání teplot pracuje.

Aby dřevo nehnilo, musí být trámky zasazeny do patky z pozinkovaného plechu, která se teprve zapustí do země nebo zakotví do podlahy. Na spoje je nutno použít vruty z nerezavějící oceli. Svou daň si vybírají i povětrnostní vlivy, proto se doporučuje použít dřevo místních druhů, které je těmto podmínkám již přizpůsobeno např. dub, buk, akát, modřín a borovice.

Kovová pergola není esteticky nejhezčím doplňkem, hodí se spíš k technicky či minimalisticky laděným stavbám. Pouze pergoly kvalitně zpracované uměleckými kováři budou ladit se starší architekturou. I kov má své mínus kvůli korozi, musí být proto natřen antikorozním nátěrem a jednotlivé sloupky zapuštěny do betonových patic.

Prakticky neomezenou trvanlivost má pergola z plastu, nejčastěji vyráběná v designech imitujících dřevo. Její estetická hodnota je však diskutabilní.

Klepněte pro větší obrázek
Dříve sloužily pergoly jako podpora révy, dodnes se tato dřevnatá liána používá

Doplňky pergoly

Nově postavená pergola ještě neposkytuje dostatečnou ochranu. Mezi svislé trámky můžeme nainstalovat dřevěné desky nebo rákosové rohože, vrchní část pergoly přistínit roletami z přírodních materiálů (plátno, dřevo, bambus, rákos apod.), které mohou zůstat na pergole trvale nebo je odstraníme až ji dostatečně pokryjí rostliny.

Pro trvalé zastínění jsou ideální speciální druhy markýz a žaluzií, například systém cottage,  kde je látka stále vypínána pomocí rolniček. Látkové zastínění poskytuje i systém Miranda. Plynový napínací mechanismus, ukrytý uvnitř vazníků, zaručuje dokonalé napnutí látky, zastínění se ovládá pomocí motorku. Systémem Miranda lze pergolu i zastřešit. Jedná se o hliníkovou konstrukci s výplní z polykarbonátových desek, upevněných mezi vazníky (dodávají se v různých barvách včetně imitace dřeva). Konstrukce je odolná proti povětrnostním vlivům a nevyžaduje údržbu.

Roštová podlaha z tlakově impregnovaného dřeva, z kamene či dlažby zamezí rozbahnění plochy pod pergolou při dešti a vzlínání vlhkosti do zahradního nábytku.

Klepněte pro větší obrázek
Plamének (Clematis) vytváří na pergole efektní kvetoucí stěnu

Vhodné rostliny

Ozelenění může být trvalé nebo mobilní. Pro trvalé se hodí rostliny, které snesou celoroční pobyt venku. Do truhlíků a závěsných nádob zasadíme letničky nebo choulostivější druhy, které na zimu přeneseme do skleníku. Na dlouho kvetoucí pergolu použijeme kombinaci letniček, trvalek nebo jejich mix tak, aby nakvétaly postupně. Stačí jeden druh rostlin, ale s několika odrůdami, které mají různou dobu květu (růže, vistárie).

Trvalky: réva, mini kiwi, přísavník, břečťan, rdesno, zimolez, křivouš, plamének (Clematis), mučenka, vistárie, hortenzie, jasmín a pnoucí růže.

Letničky: okrasný fazol, povíjnice, svlačec.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Léčitelé kalízii považují za téměř zázračnou bylinu a světové výzkumy jim dávají za pravdu. Téměř obyčejnou pokojovou rostlinu s neobyčejnými účinky může mít doma každý. Chcete ji vyzkoušet?

23.  7.  2017 |
Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na balkóně

Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na …

Ne každý má zahradu, kde lze relaxovat u šplouchajícího jezírka a obdivovat krásu květin. I na malém balkoně, střešní zahradě či terase si takový luxus můžete dopřát.

16.  7.  2017 |
Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhnout plísni a mít bohatou úrodu

Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhn…

Už jste sklidili první vlastní rajčátka a pravý vrchol sezóny je před vámi? Co udělat pro to, aby vám je nezničily choroby a jak pak bohatou úrodu zpracovat.

21.  7.  2017 |
O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

Nádherně voní a ještě lépe chutnají. Kam je zasadit, kdy sklízet a řezat, bývá pro zahrádkáře mnohdy neřešitelným rébusem. Pár rad vám pomůže hádanku rozluštit.

18.  7.  2017 |
Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ještě zasadit

Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ješt…

S příchodem léta jsme se v zahrádkách přehoupli do druhé poloviny vegetace. Správný zahrádkář však nenechá ležet ladem ani kousek půdy a věnuje se založení druhé úrody na těch plochách, kde dozrála první.

11.  7.  2017 |