Stavba versus chráněné druhy

I bez pohrůžky zákonnými sankcemi by ale mělo všem zúčastněným při realizaci stavby záležet na tom, aby výsledek jejich činnosti byl v co největším souladu s přírodou. Koneckonců, velká část z nás se hned po vyřešení základních otázek bydlení snaží nejrůznějšími formami o „návrat k přírodě“, ať již jde o chov domácích zvířat, pěstování rostlin anebo lákání volně žijícího ptactva na krmení za okny našich obydlí.

Nároční rorýsi

K ohrožení chráněného ptačího druhu dochází na stavbách často v případě rorýsů, kteří hledají hnízda ve fasádách a střechách domů. Jako vletové otvory využívají větrací otvory na fasádách v oblasti atik a říms. S problematikou ochrany rorýse je nutné počítat při úpravách objektů s výškou fasád více než šest metrů nad přilehlým terénem. Vlivem oprav budov, zejména zakrýváním otvorů a dutin při zateplování zdí, výstavbě obytných podkroví a opravě střech, přichází o vhodná hnízdiště.

Nebezpečné práce:

• Stavební úpravy a udržovací práce vyžadující lešení
• Dodatečné zateplení vnějším kontaktním zateplovacím systémem bez ponechání větracích otvorů
• Přeměna dvouplášťové střechy větrané na nevětranou
• Opatření větracích otvorů ochrannou mřížkou

Doporučená opatření:

• Nezaslepovat ventilační otvory (rorýsi tak přicházejí o svá tradiční hnízdiště, navíc dochází-li k tomu v době hnízdění, uhynou všichni ptáci, kteří jsou v té době na hnízdě).
• Zachovat dosavadní profily otvorů, proti zatékání dešťové vody je možné nad otvory umístit plechové stříšky o přesahu cca 10 cm, popř. nainstalovat šikmo seříznuté trubky. Okraje otvorů je potřeba zpevnit proti poškozování jinými druhy ptáků.
• Částečné zazdívání otvorů je možné, nechají-li se nezaslepené vletové štěrbiny dlouhé min. 7 cm.
• Stěnu pod otvorem je vhodné zdrsnit – ošetřit rohovým profilem se síťkou opatřeným štěrkovým tmelem (což rorýsům umožní lépe se přichytit při přistávání) – není nutné v případě, kdy je omítka dostatečně drsná.
• Na hnízdištích rorýsů neprovádět žádné stavební úpravy v době rozmnožování rorýsů tj. od 20. dubna do 10.srpna.

I sklo může zabít

Jedním z nejčastějších nebezpečí, která ohrožují ptáky v letu jsou velké skleněné plochy, v nichž se odráží okolí. Ptáci letící rychlostí desítek kilometrů v hodině takovou překážku buď nevidí vůbec, anebo ji zaregistrují pozdě. Běžně užívané černé siluety dravců přitom nejsou účinné. „Černé siluety dravců jsou zažitou lží – úhynům rozhodně nezabrání. O něco lépe jsou na tom siluety jasně barevné, ale i ty musí být nalepeny velmi hustě,“ uvádí se na stránkách České společnosti ornitologické (www.birdlife.cz). Dokladem může být prosklená stěna Moravské zemské knihovny v Brně, kde siluety umístěny jsou, na střeše v prvním patře se ale hromadí mrtví drobní letci.

V zahraničí se v ochraně ptáků proto uplatňuje užití speciálních skel, ornitologové ale doporučují i jednodušší řešení, která mohou splnit účel ochrany a zároveň působit esteticky – venkovní záclony, sítě a korálky nebo dětské malby barvičkami na sklo, podobně vytvořené abstraktní obrazce. Také barevné siluety jsou úspěšnější. Pro všechny tato opatření ale platí pro ně, že musí být aplikována na vnější stranu okna. Pokud v zimě umisťujeme venku krmítko, platí, že by mělo být buď přímo u okna na římse, nebo minimálně metr od skleněných ploch.

Když ptáci „útočí“

Jinou komplikaci při stavbě mohou způsobit strakapoudi. Objevují se totiž případy, kdy se strakapoudi pustí do rekonstruované omítky. Objevují se případy, že si tento ptačí druh si udělá hnízdo přímo v omítce rodinného domu. Nepomáhá ani opětovné zaomítání otvorů, ptáci se vracejí a znovu poškozují fasádu. Někdy strakapoudi a jejich příbuzní dokonce ničí dřevěné sruby, obložení budov, tepelné izolace, ale třeba i satelitní antény.

Podle ornitologů není doposud známo, proč to ptáci dělají, a tak není možné dát ani jednoznačný návod, jak tomu zabránit.

Co může být příčinou:

• Ptáci zde mají přirozenou potravu (tou jsou různá vývojová stádia hmyzu).
• Ptáci se domnívají, že zde mají potravu (strakapoudi, datlové a jejich příbuzní obyčejně zjišťují přítomnost potravy ve dřevě stromů poklepem – je možné, že poklep na dřevěné obložení či desku chránící polystyrénovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou).
• Hmota, kterou ptáci ničí, jim chutná (ptáci zde nemají přirozenou potravu, ale přitahují je nějak chemické látky, kterými je stavební hmota napuštěna).
• Ptáci si snaží vytesat dutinu pro hnízdění (jak obyčejně činí ve kmenech stromů) - to samozřejmě neplatí v mimohnízdním období (podzim, zima).
• Ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium (tyto druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně. Bušení do lidských staveb, různých kandelábrů či plastových satelitních antén pro ně tedy je velice přitažlivé.) - to opět neplatí v mimohnízdním období (podzim, zima).

Co lze dělat

Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům v přístupu k ničenému objektu (to je samozřejmě možné jen zřídkakdy, ale např. soustřeďuje-li se pták pouze na jedno určité místo např. dutinku v trámu, je možné před toto místo instalovat zábranu - mřížku, síť apod.).

Pokusit se ptáky zaplašit - univerzální metoda zaplašeníneexistuje. Lze vyzkoušet i siluety nebo makety dravců, které se v několika případech již osvědčily. Vhodnou metodou jsouvolně zavěšené petlahve: Dvě prázdné dvoulitrové petláhve zavěsímednem dolůvedle sebe, tak aby ve větru do sebe narážely. Uspěšně se také zkoušelo zavěšení několika cédéček.

Nabídnout ptákům náhradní objekt:

• Hledají-li ptáci potravu, proč jim nenabídnout přístupnější, pohodlnější zdroj - pro strakapoudy je ideální kousek loje.
• Hledají-li místo k hnízdění, nabídněte jim vhodnou budku (strakapoudi si však s oblibou vytesávají svoji dutinu a jen zcela výjimečně se nechají nalákat do budky).
• Chtějí-li být hluční, co třeba umístit kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu? (ale zde pozor, aby pro Vás či Vaše sousedy nebylo hlasité strakapoudí bubnování obtížnější než poničené obložení, toto je vhodné např. na samotě v nepřítomnosti lidí).

Řešit tento problém odchytem ptáků a třeba jejich odvozem do jiného vhodného území dál od lidí, nedoporučujeme. Nejsou s tím dobré zkušenosti, neboť pokud se nevrátí námi odchycení ptáci, tak uvolněné teritorium obsazují jiní strakapoudi. V každém případě je třeba se zamyslet nad změnou technologie zateplování budov. Zdá se, že účinné by mohlo být, kdyby pod povrchovou úpravou (vrstvou) omítky bylo na polystyrénu husté a hlavně pevné síto či síťovina, která ptáky odradí od další činnosti.

Pokud si ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu, až budou strakapoudi krmit mláďata, bude slyšet jejich pískání. Se zásahem je třeba počkat až ptáci svá mláďata vyvedou.

S použitím informací Ekologického institutu Veronica (www.veronica.cz), České společnosti ornitologické (www.birdlife.cz), Moravského ornitologického spolku (http://www.mos-cso.cz/).