Bylinky ze zahrad a luk v srpnu nemizí. Pojďte si připomenout, co dokáží vyléčit a jak se sbírají další čtyři druhy zajímavých rostlin.
Jitrocel: kopí, které umí léčit
Od června do srpna sbíráme z jitrocele kopinatého listy, které jsou velmi náročné na správné sušení. Pamatujte si, že dobře usušený jitrocel má zelenou či olivově až hnědavě zelenou barvu. Všechny tmavé a zčernalé listy nemají žádný léčivý účinek.
V žádném případě ho nesbírejte v rose nebo po dešti. I různě zkroucené listy vám brzy změní přirozenou barvu. Listy sušte v tenké, do pěti centimetrů vysoké vrstvě na slunci a pak je uložte do větrané nádoby. Pokud používáte umělé sušení, nepřevyšte teplotu čtyřiceti stupňů Celsia.
Označení kopinatý je odvozeno od latinského planta (chodidlo); to pravděpodobně souvisí s užíváním listů jako obkladů na odřené nohy
Tato důležitá léčivá bylina se používala již v antice. Uplatnila se při hojení ran a proti kašli. Proti dně a revmatismu se používala šťáva z jitrocele smíchaná s medem nebo vínem.
Pokud vás štípne či kousne hmyz, potřete si místo čerstvou jitrocelovou šťávou. Dále se jitrocel s oblibou používá při astmatu a jiných nemocích dýchacích cest. Má protizánětlivé a čistící účinky a urovná potíže při zácpě.
Řepík na čaj i koupel
Kvetoucí nať řepíku lékařského sbírejte za suchého počasí od června do září a sušte ji zavěšenou v kyticích nebo volně rozprostřenou ve stínu při teplotě do čtyřiceti stupňů Celsia. Čerstvé rostliny nesmějí po sesbírání ležet delší dobu na sobě, protože by ztmavly a došlo by ke znehodnocení. Při sběru odřežte nadzemní části bez spodních zdřevnatělých lodyh. Dejte pozor, abyste při trhání nepoškodili kořeny rostliny.
Po usušení chutná řepík hořce
Látky z řepíku dobře působí při potížích trávení, na nemoci jater a žlučových cest. Řepík má hojivé, protizánětlivé, stahující a dezinfekční účinky. Koupele a obklady se doporučují při kožních zánětech, odřeninách kůže a ekzémech. Čaj dobře působí na činnost střev a žlučníku. Slouží také k výplachům nosu při rýmě. Řepíková koupel je výborná při čistění mastné pleti s rozšířenými póry.
Tečky paní třezalky
Sbírá se v době květu, od konce června až do srpna. Při sběru odřežte asi tak třicet centimetrů od vrcholíku, protože se sbírají jen hustě olistěné a kvetoucí vršky. Dejte si tři rostliny k sobě, svažte je a sušte zavěšené ve svazečcích ve stínu, nejlépe na půdě.
Pokud budete sušit třezalku přímo na slunci, snížíte obsah léčivých látek. Správě usušená rostlina (pozor, aby nezvlhla nať) si zachovává přibližně stejnou barvu květů. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout třicet pět stupňů Celsia.
Poznávacím znamením třezalky je karmínová barva, která vám zůstane na prstech po rozmáčknutí jejích poupat
Třezalka tečkovaná pomáhá při nervové podrážděnosti a nespavosti. Zmírňuje deprese, migrény a úzkostlivé stavy. Zklidňuje ale i rány, dobře působí na bolestivá místa, jizvy, opruzeniny, proleženiny či hrubou pleť. Přidává se do čajů při poruchách trávení a při ledvinových potížích.
Kozlík: oblíbenec koček a kocourů
Oddenek s kořeny kozlíku sbírejte poté, co květy odkvetou, od srpna až do října u rostlin starých dva či tři roky. Vykopanou část dobře omyjte, spletené kořínky okartáčujte pod tekoucí vodou a sušte ve stínu. Vyvarujte se ale místům, kde se pohybují kočky, protože ty by se v kozlíku uvelebily a nechtěly od něj odejít!
Větší kusy rozpulte a sušte navlečené na provázku. Pokud sušíte umělým teplem, nemělo by to být stejně jako u ostatních bylinek při více jak čtyřiceti stupních Celsia. Dobře usušené kořeny poznáte tak, že se s praskotem lámou.
Abyste mohli klidně spát, dejte si čaj z kozlíku
Kozlík lékařský působí proti nespavosti, nervovým poruchám, srdeční úzkosti, bušení srdce či nadýmání. Navíc vylepšuje váš stav, jste-li přepracovaní a unavení. Vyvarujte se však jeho používání, patříte-li mezi těhotné a kojící ženy.
Tak jako v předchozích dílech o bylinkách vám ani dnes neochudíme o pár praktických bylinkových receptů.
Jitrocelový med
Umelte čtyři hrsti jitrocelových listů a přidejte trochu vody, tři sta gramů cukru a tři sta gramů včelího medu. Vše uvařte. Vnikne hustý sirup, kterým ještě v horkém stavu naplňte lahve či skleničky a pak je uložte do ledničky.
Jitrocelová šťáva
Tuto šťávu můžete používat proti kašli. Připravte si ji z mladých listů jitrocele – dobře je omyjte (několikrát) ve vodě a listy nasekejte nadrobno. Svařte je v medu a vychladlou šťávu slijte do lahví.
Řepíková ústní voda na záněty
Sto gramů řepíku vložte do jednoho litru vařící vody. Nechte vychladit a poté si vyplachujte nálevem ústa několikrát za den. Pomůže vám při zánětech ústní dutiny. Pokud tuto směs necháte chvíli vařit a přidáte cukr nebo med, můžete ji použít jako kloktadlo při bolestech v krku.
Třezalkový olej
Třezalkový olej se vám bude hodit na masáže bolavých zad a svalů, po nadměrném slunění a při péči o citlivou pleť dětí, alergiků i ekzematiků. Léčí rovněž popáleniny. Připravte si ho tak, že padesát gramů čerstvě utržených květů třezalky vložíte do průsvitné litrové lahve a přelijete je rostlinným olejem. Láhev zavřete a nechte na slunném místě po dobu dvou měsíců. Pak třezalku odfiltrujete a vylisujete zpět do lahve. Dobře uzavřenou lahev uchovávejte v chladu.