5
Fotogalerie

Špirlice: masožravá rostlina, díky níž se můžete stát šlechtitelem

Mezi masožravými rostlinami v květinářstvích najdete nejčastěji špirlice, jež jsou typické vysokými kornoutovitými pastmi. Pocházejí z východních států Severní Ameriky, kde obývají mokré biotopy.

Proč jsou tak oblíbené?

Rozeznáváme osm druhů a mnoho poddruhů špirlic (Sarracenia), liší se hlavně barevností pastí. Všechny druhy jsou navzájem křížitelné a kříženci zůstávají nadále plodní.

Lze tak vytvořit nekonečné množství kombinací, čehož leckteří šlechtitelé rádi využívají a s rostlinami doslova kouzlí. Přestože vytváření takového křížence není obtížné, trvá dlouho, řádově roky.

Víčka pastí se nezavírají

Listy (pasti) špirlic vyrůstají z přízemního oddenku. Jsou nejčastěji vzpřímené, ale některé druhy je mají polovzpřímené (Sarracenia purpurea) nebo úplně poléhavé (Sarracenia psittacina).

Pasti jsou zakončené víčkem, které se nezavírá, jak se lze domnívat, nýbrž pouze chrání past před deštěm, případně slouží jako přistávací plocha pro hmyzí kořist.

spirlice_2.jpg
Sarracenia psittacina s typickými poléhavými pastmi dokáže při záplavách lovit dokonce i vodní živočichy

Pasti pasivní, ale účinné

Pasti fungují na principu gravitace. Hmyz, nejčastěji létající, je váben vonným nektarem, kontrastními barvami a možná i vidinou úkrytu. Když se dostane na kluzké obústí pasti, spadne dovnitř, kde uvízne a je pomalu stráven.

spirlice_1.JPG
Sarracenia leucophylla se může pyšnit láčkami vysokými i přes jeden metr, které jsou navíc velmi ozdobné

Útěk mu znesnadňují stěny, na nichž jsou mikroskopické voskové destičky, jež se hmyzu lepí na nožky a způsobují prokluzování. Poléhavé pasti Sarracenia psittacina fungují oproti ostatním druhům trochu jinak. Kořist do nich vleze a je zadržena chloupky směřujícími dovnitř pasti. Pustí dovnitř, ale ven již cesta nevede.

spirlice_3.jpg
Kříženec Sarracenia oreophila × flava vytváří trsy vysokých zelených láček a na jaře kvete voňavými žlutými květy

Přebytek kořisti způsobuje zahnívání

Špirlice se vzpřímenými pastmi patří k úplně nejúspěšnějším lovcům říše masožravých rostlin. Během slunečného dne se může taková past naplnit až po okraj. To není pro rostliny vždy výhodou, jelikož takové množství kořisti často plesniví a past poškozuje.

spirlice_4.JPG
Sarracenia purpurea je zřejmě ze všech druhů nejhorším lovcem, zato má největší areál výskytu

V přírodě špirlice často čelí přirozeným požárům, skýtajících pro ně příležitost zbavit se okolní konkurenční vegetace. Přežívají je pomocí svého oddenku. Existuje množství živočichů, kteří umí pasti špirlic využívat. Někteří pavouci se naučili vykrádat kořist z láček nebo do nich stavět pavučiny a využívat jejich přitažlivosti pro hmyz.

spirlice_5.jpg 
Květy špirlic jsou velmi ozdobné a některé exoticky voní. Objevují se na jaře

Rostou i v Evropě

Díky značné teplotní toleranci lze špirlice pěstovat i ve venkovních podmínkách. Některé druhy byly dokonce uměle vysazeny v Evropě: velká populace Sarracenia purpurea u Ženevského jezera dostala tento druh na seznam chráněných rostlin Švýcarska.

Doporučujeme

Články odjinud