vytisknout velikost písma Soutěž o ptačí budky má své vítěze

Soutěžili jste s AbecedouZahrady.cz o ptačí budky? Pokud ano, možná patříte mezi deset vybraných výherců. A jestli ne, nevadí: alespoň si přečtěte zážitky jiných lidí s ptáky našich zahrad.

Listopad ve znamení pomoci opeřencům

Měsíc listopad patřil na stránkách časopisu AbecedaZahrady.cz ptákům našich zahrad a lesů. Pro všechny z vás, kteří se zajímáte o možnosti, jak pomoci opeřencům, jsme ve spolupráci s odborníky z České společnosti ornitologické, z Lesů České republiky a dalšími nadšenci dali dohromady články zabývající se problematikou ptačích budek, a sice:

Z textů se dozvíte, proč byste měli ptákům při hnízdění pomáhat, jak postupovat, chcete-li jim vybrat vhodné obydlí, kam je poté umístit a jakým způsobem se o ně starat, aby bylo ptákům dlouho k užitku.

Blahopřejeme výhercům

Současně s těmito texty jsme vyhlásili soutěž o ptačí budky, které věnovala společnost Lesy České republiky, Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Vaším úkolem bylo poslat nám zajímavý příběh týkající se vašich zážitků s lesními opeřenci.

Z množství dopisů jsme vybrali deset z vás, jejichž vyprávění, občas zdokumentovaná i fotograficky, nás zaujala, a posíláme vám slíbenou ptačí budku. Současně všem čtenářům předkládáme na ukázku čtyři příběhy, jež se nám líbily nejvíce.

Aleš Kert, Brno

Zdravím všechny příznivce a stavitele ptačích obydlí. Úplnou náhodou jsem otevřel vaše stránky, když jsem se chtěl podívat na nějaké údaje o výrobě ptačích budek a objevil soutěž, která mne zaujala. Nejen že rád soutěžím, ale jsem i rád v naší krásné přírodě, které se snažím na oplátku také něco dát.

Když se záliba z dětství po letech vrátí

Kdysi jako náctiletý jsem postavil několik ptačích budek a se zájmem pak pozoroval jejich nájemníky. Před dvěma lety, téměř po dvou desetiletích, jsem se k této zálibě vrátil – s tím rozdílem, že už na pozorování nejsem sám, ale mám k tomu dva syny.

Byl jsem tak nadšený, že jsem si tehdy o celém mém počínání napsal pár řádků, o něž se chci nyní s vámi podělit a zkusit s nimi také soutěžit. Ptáci našich lesů jsou obrovským bohatstvím. Jejich přítomnost zajišťuje zdravý porost, ve kterém žijí. Jsou od pradávna nedílnou součástí přírodních krás! Proto se o tyto létající šperky musíme starat, abychom je zachovali i pro příští generace.

Některé druhy můžeme v určitých ročních obdobích přikrmovat, ale můžeme pomáhat i při jejich rozmnožování – tím, že jim zhotovíme umělé dutiny pro hnízdění. Přirozených dutin je v lesích stále méně, a proto budou ptáčci jarabáčci rádi, když při létání ze stromu na strom při hledání potravy narazí na budku, která jim bude vyhovovat.

Inspirace v zaměstnání

Na podzim roku 2006 jsem změnil zaměstnání a začal pracovat v jednom obchodním řetězci, kde se mi nabízela možnost získání dřevěných nevratných palet určených k likvidaci. Tak jsem dostal nápad, že bych tohoto materiálu mohl využít právě na stavbu ptačích budek.

Za dlouhých zimních večerů jsem chodil k nám do sklepa, kde jsem z dřevěných desek s pomocí svěráku, vrtačky a nejrůznějšího nářadí začal tvořit ptačí obydlí. Během několika týdnů se mi po chvilkách podařilo postavit tři kousky ptačích budek o různých velikostech s rozdílnými průměry vletových otvorů.

Jednu jsem sestavil pro sýkorky, další pro brhlíky a poslední pro strakapoudy. Budky jsem z důvodu lepšího maskování mezi stromy namořil hnědou barvou a proti dešti ošetřil střechu pozinkovaným plechem.

Se synem v akci

Po celkovém dokončení se mi budky moc líbily a těšil jsem se, až je konečně pověsím do lesa na stromy. Tak se stalo v pátek 30. března 2007. Toho dne jsem se synem Robinem přijel na chatu do Lelekovic, kde bylo naším cílem dokončit tak dlouho připravovaný projekt.

Nářadí v batohu na zádech Robina, pět metrů dlouhý žebřík na mém rameni a samozřejmě dřevěné budky v našich rukách. Takto jsme se vydali do lesa za chatou, kde měl být cíl našeho dobrého skutku.

Chtěl jsem, aby jedna budka byla vidět ze dvorka, a tak jsem už po několika krocích vyhlédl za plotem statný buk, vhodný k umístění ptačího „domečku“ na jeho kmen. Opřel jsem si dlouhý žebřík o silnou větev a zanedlouho byla budka určená brhlíkům na svém místě. Byl jsem rád, že konečně visí. Teprve nyní začala plnit svůj úkol.

A teď ještě ty dvě. Už dříve jsem přemýšlel, kde se v lese nejvíce vyskytují strakapoudi a zjistil jsem podle jejich doktorského ozývání a ohledání místa, že jejich teritoriem jsou vyšší polohy lesa se starými vykotlanými stromy, v místě vzdáleném asi deset minut prudkého stoupání od naší chaty, kde se začíná skalnatý hřeben Babího lomu, táhnoucí se severním směrem k Šebrovu.

Oba jsme zadýchaní dorazili do nádherné scenérie balvanů, křivolakých starých stromů, do místa, které vonělo borovým jehličím díky hřejivým paprskům jarního sluníčka a k tomu všemu pohled na údolí s vesničkou lelekovickou a jejím malebným bílým kostelíkem. Ti strakapoudi si ale umějí vybrat místo k životu!

 Jsem přesvědčen, že tito větší ptáci mohou žít v dobrém sousedském vztahu i s menšími sýkorkami, a tak jsem po zavěšení budky s větším vletovým otvorem na dubový kmen vyhlédl o několik metrů dál listnatý strom, který se stane po několik příštích sezon hnízdištěm pro nám tak dobře známé ptáčky z našich zimních krmítek.

Nekončíme!

Z březnového odpoledne se rázem stal nádherný podvečer. Uhasínající slunce svými paprsky zabarvilo les do oranžového nádechu a naše kroky pomalu začaly směřovat zpět na chatu.

Šli jsme spokojeni a s dobrým pocitem, že jsme udělali něco nevšedního a užitečného pro naši krásnou přírodu. Tohle není ještě konec...

Jaroslav Šulc, Němčice

Tak tady je příběh naší budky. Je už vysloužilá a nepoužívá se k hnízdění, ale po drobné úpravě k zimnímu přikrmování. Máme ji zavěšenou před oknem v zahradě a ptáky pozorujeme dalekohledem.


Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek

Když se v budce už nedá hnízdit, využijte ji jako krmítko!

Jejími návštěvníky jsou především sýkorky, zvonci a vrabci, díky ní jsme ale zblízka poznali i další ptáčky. Máme i budky na hnízdění a také místa, které mají ptáci rádi. Každoročně se k nám vrací vlaštovky a po dvou snůškách jich přibývá sedm až osm. Pod střechou pravidelně hnízdí rehkové.


Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek

Jaroslava Zollpriesterová, Most

Můj krátký příběh neskrývá žádné drama ani zábavu, nicméně hluboký zážitek pro mne i mojí rodinu. Mám zahradu, a tak se občas s manželem snažíme udělat nějakou tu budku. Když byl náš syn malý, rád pozoroval (nejen on), jak do budky létají ptáci.

Dnes mu bude třináct let, a ačkoli má mnoho jiných zálib svého věku, na ptactvo nezapomíná a též ještě rád pozoruje. A protože nás to těší, napadl nás prostý nápad. Máme vážně nemocnou babičku, které chceme pomoci a dělat jí též radost.

Babiččino potěšení

Proto jsme vyrobili krmítko, které jsme přidělali na lešení domu. Zprvu babička viděla krmítko, nicméně bylo zavěšeno vysoko, a tak na ptáčky neviděla. Tak jsme krmítko položili níže na podlážky a doufali, že jim nebude vadit blízkost člověka. A vyšlo to.

Blízkost lidského obydlí ptákům nevadí, a dokonce ani náš pohyb u okna bez záclony. Babička pozoruje, jak do krmítka létají převážně sýkorky a vrabci. Mezi sebou se perou a vybírají nejraději slunečnici.

Když sýkorky pomáhají

Ještě jsme pověsili na tyč kus loje, aby vystačilo pro každého. Máme radost, že se nám podařilo, aby babička přišla na jiné myšlenky a pozorování se jí stalo zálibou. Takže sýkory nás těší trojnásob – na zahradě, při pohledu na krmítko a při pohledu na babičku. I taková může být prospěšnost tohoto ptactva.

David Slováček, Brno

Jakožto přítel našich opeřenců jsem se rozhodl soutěžit o budku pro naše zahradní ptactvo. Každoročně vyvěšuji pod náš krov malou budku (rehkovník) a obyvatele má každým rokem. Letos párek rehků domácích vyvedl mláďata dvakrát, a to vždy po čtyřech ptácích. Rehek domácí, kterého všichni u nás nazýváme "kominík" už neodbytně patří k našemu domovu.

Jak se může hodit stará hokejka

Letos na jaře jsem ale zkusil jiný experiment. Na dvorku na starém záchodě jsem pověsil na skoby od záclon rozlámanou hokejku a kupodivu jsem tím přilákal pár vlaštovek obecných, které jsem několik dní pozoroval, jak švitořivě poletují kolem dvorku.

Klepněte pro větší obrázek

Vlaštovky si vhodného místečka hned všimly a za dva dny začaly se stavbou hnízda. Výsledkem bylo, že 20. června vyletěly čtyři mladé vlaštovky vstříc krásné modré obloze.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Léčitelé kalízii považují za téměř zázračnou bylinu a světové výzkumy jim dávají za pravdu. Téměř obyčejnou pokojovou rostlinu s neobyčejnými účinky může mít doma každý. Chcete ji vyzkoušet?

včera |
Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na balkóně

Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na …

Ne každý má zahradu, kde lze relaxovat u šplouchajícího jezírka a obdivovat krásu květin. I na malém balkoně, střešní zahradě či terase si takový luxus můžete dopřát.

16.  7.  2017 |
Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ještě zasadit

Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ješt…

S příchodem léta jsme se v zahrádkách přehoupli do druhé poloviny vegetace. Správný zahrádkář však nenechá ležet ladem ani kousek půdy a věnuje se založení druhé úrody na těch plochách, kde dozrála první.

11.  7.  2017 |
Jak si vyrobit domácí levandulový olej

Jak si vyrobit domácí levandulový olej

Nejen, že krásně voní, ale i uzdravuje. Má doslova blahodárné účinky. Koupit ho můžete v lékárnách, drogeriích, prodejnách zdravého životního stylu. Pokud si ho ale sami vyrobíte doma, vyjde vás na pár korun. S naším návodem to zvládne každý.

8.  7.  2017 |
Nejkrásnější ložnice z celého světa. Inspirujte se!

Nejkrásnější ložnice z celého světa. Inspiruj…

Stavíte, rekonstruujete nebo jen toužíte po změně? Pro inspiraci jsme pro vás tentokrát vybrali více než šedesát obrázků ložnic z celého světa. Ve které byste chtěli usínat vy?

28.  6.  2017 |