Není to žádná ptačí konspirace – za hromadou mrtvých ptáků u nás opravdu stojí člověk. Ne snad úmyslně, ale spíš z pohodlnosti nebo neznalosti. Skleněné plochy, sítě na rybíz, zahradní jezírka, bazény, roury, sudy, lepící pásky… to všechno jsou smrtící pasti, které najdete téměř na každém pozemku. Ptáci se do nich chytí, zraní nebo vysílí. A končí špatně, přitom často úplně zbytečně.
Většina pastí totiž vzniká jen kvůli nepozornosti. Zkuste se proto dnes podívat po zahradě očima sýčka, rehka nebo druhu, kterého tak rádi pozorujete. Možná na svém pozemku najdete více smrtících pastí, než by vás vůbec napadlo.
Co všechno je pastí? Víc, než si myslíte
„Každá síť v krajině představuje potenciální nebezpečí,“ říká Martin Šálek z České společnosti ornitologické (ČSO). A má pravdu. Nedávno třeba s kolegy kroužkoval samičku kriticky ohroženého sýčka obecného – a za měsíc ji našli viset za dráp v ptačí síti. Naštěstí přežila. Ale jiní takové štěstí nemají.
Ptáci se nejčastěji chytají do:
-
sítí na drůbež, rybíz nebo nad jezírka,
-
volně pohozených provázků a vlasců,
-
lepových pastí na hmyz,
-
bazénů, sudů a jiných nádrží s hladkými stěnami,
-
svislých rour, šachet a fukarů,
-
skleněných ploch, ve kterých se zrcadlí obloha.
A pak je tu ještě jedno velké nebezpečí: komíny. Do některých typů dokážou ptáci nebo netopýři spadnout, ale ven už se nedostanou. Zvlášť ve starých domech to bývá past jak z hororu.
Záchranné stanice hlásí čím dál více ptáků a netopýrů přilepených k mucholapkám. Lepidlo na nich je silné a pro zvířata prakticky neřešitelné. Hmyz nepřežije, ptáci obvykle také ne. I když zákon zakazuje použití lepových pastí na obratlovce, na ty, jež jsou určeny na hmyz, se to bohužel nevztahuje.
Sýček měl štěstí. Ale i zlomená noha může být konečná
Zmíněná samička sýčka byla navíc hnízdící. Záchranná stanice ji proto pustila zpátky do přírody co nejrychleji, aby se mohla postarat o potomstvo. Ale i „jen“ přeražená noha nebo ztráta peří může znamenat, že pták nepřežije.
Zvlášť u ohrožených druhů, jako je sýček, platí, že každý ztracený jedinec je pro už tak malou a zranitelnou populaci velký problém. Ale i běžné druhy mizí tempem, které vědci označují za alarmující.
Jak pastem předejít? Zvládne to každý
Stačí trocha dobré vůle a několik praktických opatření, abyste ptákům pomohli.
-
Bazény a sudy: Zakryjte je nebo do nich dejte „ptačí plovák“ – nějaké dřevěné prkno nebo pěnový plovák. Funguje i pruh drátěného pletiva, po kterém se pták dostane ven.
-
Sítě: Pokud je kvůli ochraně úrody nebo drůbeže musíte mít, pravidelně je kontrolujte. A natáhněte je pořádně napnuté. Když volně visí, jsou nebezpečnější.
-
Roury, šachty a komíny: Co nejvíce dutin uzavřete mřížkou nebo dřevěnou deskou. Roury ležící napříč nepředstavují žádné nebezpečí. Stojí-li vám nějaké volně na pozemku, položte je.
-
Skla: Na velká okna a prosklené stěny nalepte UV siluety nebo použijte protinárazové fólie.
-
Lepové pasti a mucholapky: Pokud už je musíte mít, tak doopravdy mimo dosah ptáků. Nedávejte je ani do skleníků s otevřenými okny nebo na balkony.
Zdroj: Česká společnost ornitologická (birdlife.cz)