Za málo péče hodně zdraví, tak by se dal popsat sléz, který svou krásou nejen potěší oko, ale nabízí hromadu benefitů pro lidské zdraví. Přitom při dobře zvoleném místě a vhodné půdě vyžaduje minimální péči.
Není sléz jako sléz: Jednoletka i trvalka, drobný i obří
Může to být malá a drobná rostlinka, jež kvete jemnými růžovými kvítky, i téměř dvoumetrový obr s nádhernými temně fialovými květy. Slézy mají mnoho podob. Jsou to poléhavé nebo přímé rostliny, které patří mezi jednoletky nebo trvalky. Rod sléz zahrnuje až třicet druhů, které jsou rozšířené zejména ve Středomoří a Asii, některé dorůstají dokonce velikosti malého stromu. V České republice roste ve volné přírodě pět druhů, některé další zahradníci pěstují jako okrasné rostliny.
Jde o významné medonosné rostliny, jsou krásné na pohled a již od starověku se suší kvůli svým přínosům na lidské zdraví.
Jak pěstovat bylinky za oknem i na zahrádce? Podívejte se na video:
Které druhy slézu u nás rostou
V české přírodě můžete najít sléz pižmový, velkokvětý, lesní, přehlížený a nizounký. Liší se velikostí a barvou květů i samotných rostlin. V zahradách pak dostává prostor zejména sléz maurský, ale i krétský. Všechny mají stejné léčivé vlastnosti, takže není třeba mezi nimi příliš rozlišovat. Pokud máte rádi saláty, zaměřte se na sléz kučeravý, který se v Číně pěstuje právě jako listová zelenina.
Slézy najdete podél cest, chodníků, při zdech, na pastvinách, rumovištích a na světlých křovinatých místech. Vyhovují mu spíše nížiny až pahorkatiny, na horách pak najdete zejména sléz přehlížený.
Pěstování slézu: Potřebuje oporu, nesnáší přemokření
V Česku původní slézy porostou na vaší zahrádce téměř samy, ale i sléz maurský, mající nejkrásnější květy, je nenáročná bylina, kterou zvládne vypěstovat každý zahradník, stačí jen zvolit slunečné místo s dobře propustnou půdou. Potřebuje půdu bohatou na vápník, místo by zároveň mělo být dobře chráněné před větrem, který může vysoké stvoly rostlin zlomit. Sléz nesnáší přemokření, proto sázejte na místa, odkud může voda volně odtékat. Sléz maurský tvoří dlouhé stonky, které dorůstají až do výšky 1,5 metru a na nich se tvoří velké bílé, růžové či fialové květy.
Sléz pěstujte ze semen
Semena se vysévají od května do června do jamky hluboké tři centimetry. Aby vám sléz dělal na zahradě radost co nejdříve, můžete si již v únoru předpěstovat sazenice v domácích podmínkách či ve skleníku, na zahradu je pak vysadíte v květnu. V případě víceletých odrůd se semena vysévají od září do října. Doba klíčení je jeden až tři týdny, přičemž je třeba dbát na stálou vlhkost půdy – stačí však zalévat dvakrát týdně. V případě suchého počasí pak obden.
Zvolené místo předem připravte – okopejte a dodejte živiny přimícháním kompostu. Pro zvýšení propustnosti půdy přidejte písek. Rostliny by měly být zhruba 50 centimetrů od sebe. Na začátku léta přidejte hnojivo s obsahem draslíku a fosforu, humus nebo kompost. Kořeny potřebují provzdušnění, pozor ale na jejich poškození, v takovém případě by rostlina zahynula. Mladé rostliny chutnají slimákům, proto je třeba je ručně sbírat či připravit nějaký mulč, jímž rostlinu ochráníte do doby, než bude dostatečně odolná.
V případě víceletých rostlin doporučujeme před zimou zastřihnout, prořezat výhonky a pupeny na konci větví, aby sníh rostliny nepoškodil. Zastříhávat můžete i sazenice jednoletých rostlin, zvýšíte tím hustotu rostliny. Klasickou českou zimu sléz v pořádku přežije, pokud by přišly kruté mrazy, lze jej zakrýt fólií.
Během léta si můžete nasbírat semena na další roky, stačí nechat na rostlině pár květů, které po odkvetení vytvoří semenové lusky. Ty se nechají dozrát asi čtyři týdny, zralost poznáte tak, že zežloutnou. Poté je skliďte a usušte. Rostlinu namnožíte i řízky z kořene.
Ze slézu připravte sirup, čaj i salát
Slézy jsou léčivky, už od starověku lidé sbírají květ, list a případně i nať kvůli vysokému obsahu slizů tříslovin. Květy sbírejte plně rozkvetlé, sušte rychle, aby neztratily barvu. Mladé listy se sbírají v době květu nebo ještě lépe před jeho počátkem.
Jejich složení působí protizánětlivě, a tak jsou využívány nejčastěji jako prostředek proti kašli a zánětům horních cest dýchacích, mírní chrapot a dráždivý kašel. Vyplatí se ale používat i zevně na poranění kůže, kdy ulevuje od svědění nebo zánětů, nebo na výplachy očí. Je také skvělým lékem na trávicí potíže, různé záněty orgánů, ústní dutiny i močového měchýře. Květy se výborně hodí i k dozdobení nejrůznějších pokrmů.
Aby se zachovaly léčivé slizové látky, je lepší sušenou drogu nezalévat horkou vodou, ale louhovat ji dvě hodiny zastudena. Ze slézu lze připravit sirup, tinkturu.
Sléz přeslenitý je poměrně dobře mrazuvzdorný a jeho listy jsou náhradou špenátu, takže se postará o čerstvou zeleninu téměř po celý rok. Je možné z nich také vařit polévku nebo je přidávat do salátů. Sléz roste velmi rychle a na místě utržených lístků brzy vytváří nové.
Sléz kučeravý (kadeřavý) má sice drobné kvítky, zato velké zkadeřené listy, které poslouží jako výborná listová zelenina či do vaření jako náhrada špenátu. Tento sléz dorůstá až do výšky tří metrů a na jeho pěstování proto bude třeba hodně místa.
