Když se podíváte do šuplíku, kde máte schované základní „kutilské“ potřeby, najdete tam kromě provázků, průhledné a hnědé lepicí pásky asi také kancelářské lepidlo, lepidlo vteřinové v pomačkané tubičce ztuhlé na kámen a k tomu ještě jednu neidentifikovatelnou tubu čehosi, co nám vnutili u stánku na jakési výstavě s tím, že se jedná o absolutní zázrak, jenž lepí všechno se vším a spoj vydrží navěky. Možnosti moderních lepidel jsou ovšem široké, a když budete vědět jak na to, snadno si z nich uděláte užitečné pomocníky.
Příprava je důležitá
S lepidly je potřeba zacházet podle určitých pravidel, aby se vám nestalo, že očekávání a proklamace výrobce zůstanou nenaplněny. Především musíte bezpodmínečně používat lepidla určená ke spojení daných materiálů. Náhražkami či metodou pokus omyl docílíte jen toho, že věci nejen neslepíte, ale navíc ještě oba materiály často nevratně ušpiníte. Pravidlo druhé říká, že je nutné lepený materiál dokonale zbavit nečistot, jako jsou prach a mastnota, a v některých případech ho dokonale vysušit. Někdy návod doporučí povrch lepeného materiálu nejdříve zdrsnit, především v případě kovů a plastických hmot.
Nezapomínejte na to, přebroušení dokáže zvětšit lepený povrch, a tím i pevnost spoje. Měli byste se také přesvědčit, zda je materiál kompaktní, že například povrchové úpravy desek z různých materiálů (dřevotříska, izolační materiály) drží na podkladu stejně dobře, jako bude držet lepený předmět. Podobně je tomu i u lepení na omítku. Ovšem pozor, jestliže se rozhodnete použít lepidlo například místo hmoždinek, přijdete o možnost připevněný předmět, například rozbité zrcadlo, jednoduše vyměnit.
Pozor na výpary a hořlaviny
Lepidla, která nejsou dodávána v tubě, je nutné před použitím promíchat. To pochopitelně platí dvojnásob u vícesložkových lepidel. Dobře pročtěte návod, především rychlost, s jakou lepidlo zatuhne, a počítejte s tím. Měli byste si vše, co je potřeba, připravit k ruce. Jestliže lepíte větší plochu, než byste stihli ošetřit, vyberte si raději jiné lepidlo.
S množstvím lepidla to nepřehánějte. Naneste ho v tenké vrstvě a pečlivě rozetřete štětečkem nebo zubovou stěrkou. U některých typů lepidel je nutné nechat nanesené vrstvy odvětrat. Po přiložení lepených materiálů k sobě bude rozhodovat síla, s jakou je přitisknete, a až na druhém místě je doba, po níž tak učiníte. Překonejte zvědavost a nechtějte předčasně zkoušet, jak „to“ drží. Raději doporučenou dobu prodlužte o pětinu.
Měli byste počítat i s vnějšími vlivy, jako je nižší teplota nebo vyšší vlhkost, a podle toho potřebný čas korigovat. Zvláštní opatrnost vyžadují takzvaná vteřinová lepidla, která zatuhnou často dřív, než si stačíte očistit prsty. U nich dvojnásob platí, že byste měli mít vše do detailu dopředu připravené, především pak prostředek, kterým se vteřinového lepidla zbavíte tam, kde ho nepotřebujete. V návodu by takové doporučení být mělo. Většinou je uveden druh či konkrétní název ředidla.
Po jeho aplikaci a uvedené době nikdy neodtrhávejte prsty násilím, ale pomalu pod ně vsuňte tenký, ale ne ostrý předmět, například tupou stranu příborového nože. Po odlepení pokožku umyjte mýdlem a ošetřete běžným krémem. Tato lepidla kupujte jen od renomovaných výrobců, a ne někde u stánku.
Při lepení si v každém případě musíte dát pozor na oči. Nezapomínejte také, že některá lepidla patří k hořlavinám a jejich výpary navíc vyžadují pravidelné větrání. Lepidla neuchovávejte v blízkosti potravin ani tam, kde by hrozilo jejich vznícení.
Co se hodí doma
Jestliže potřebujete jednou začas něco slepit, asi zamíříte do specializovaného obchodu a necháte si poradit, jaký druh lepidla je nejvhodnější. Doma ale můžete mít několik běžných druhů lepidel, která použijete nejčastěji. Nevybírejte si velké ekonomické balení, protože byste lepidlo nemuseli spotřebovat.
O lepidlu kancelářském asi není potřeba se podrobněji zmiňovat, snad jen to, že se opravdu hodí jen na papír. Velice užitečné je lepidlo disperzní. Je vodou ředitelné a skvěle lepí papír i dřevo a většinu materiálů se savým povrchem. Jednoduše se nanáší a po zatuhnutí (většinou po dvanácti hodinách) je bezbarvé. Může však zkroutit větší tenké plochy.
Kontaktní chloroprenová lepidla se používají především na pružné spoje, lepí kůži, textil (vhodná jsou i na obuv) a plasty. Ty ovšem s výjimkami, kterými jsou polyetylen, polystyren, měkčené PVC a polypropylen. Po nanesení se nechá po určitou dobu zavadnout. Proces doprovázejí charakteristické výpary, kvůli kterým se musíte postarat o větrání. Stejně tak byste měli větrat při lepení rychleschnoucími vodostálými lepidly, kterým se souhrnně říká kanagom. Hodí se na valnou část materiálů, ovšem především na menších plochách. Používají se na papír, dřevo, textil, kůži, porcelán, keramiku, nikdy na PVC a další plastické hmoty nebo gumu.
Dvousložková epoxidová lepidla jsou určena pro všechny běžné materiály (je nutné ale vybrat správný druh) i pro výplně a drobné opravy. Vteřinová lepidla se používají všude tam, kde lepený spoj nemusí být pružný a nebude extrémně namáhaný.
Existují v univerzální (s výše uvedenou výhradou) nebo speciální variantě určené například pro lepení skla a jiných materiálů s hladkými plochami. Už i kutilové v poslední době stále více využívají univerzální montážní lepidla, kterým se také říká „hřebíky v tubě“. Nahrazují nejen je, ale i vruty a hmoždinky v interiéru i exteriéru. Úplně samostatnou kategorií jsou lepidla tavná, k jejichž aplikaci potřebujete pistoli. Ta je univerzální, ale válečky lepidla musí složením odpovídat materiálu, který slepují. Výhodou je snadné skladování a jednoduché použití.
Co k čemu patří? Lepený materiál Určená lepidla Papír disperzní, škrobová, kaseinová, klihová, PVAc (polyvinylacetát) Dřevo PVAc, disperzní, močovinová, epoxidová, klihová Kovy epoxidová, kontaktní chloroprenová (výjimečně), kyanoakrylátová Nepolární plasty tavná, akrylátová Polární plasty rozpouštědlová, tavná, chloroprenová, akrylátová disperzní Poznámka: Polární plasty mají trvalý dipól, mezi ně patří PA, některé pryskyřice a podobně. Nepolární plasty nemají trvalý dipól a k nim patří například PE, PP, PS.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.