Skleník, to je objekt pro zahrádkáře veledůležitý. Dotazy, jež nám přišly, ukázaly, že výběr vhodného typu promýšlíte velmi důkladně: zajímala vás například životnost skleníků, topení v nich, opravy příslušenství, barevné nátěry či stavba základů.
Protože skleník nechybí na zahradě téměř žádného zahrádkáře, věnovali jsme se v seriálu Pořizujeme skleník snad všemu, co člověka v souvislosti s touto tematikou může napadnout: rozdílům mezi jednotlivými typy skleníků, jejich zařízení i praktickým doplňkům. Komplexní seriál nyní uzavíráme odpověďmi na vaše dotazy.
Dotaz z diskuze pod článkem: Musí být základ skleníku opravdu 80 centimetrů, nebo stačí 50 centimetrů?
Záleží především na tom, jak velký skleník budete stavět. Čím větší bude, tím důležitější je, aby měl kvalitnější základy. Obecně bych ale řekl, že pokud neděláte skleník jako „obranu proti krtkům či myším“, neviděl bych – řekněme do délky skleníku asi 5 metrů – jako nezbytně nutné dělat základy do nezámrzné hloubky.
Je důležité vytvořit základy dostatečně pevné, to znamená zpevnit je armovací sítí, nebo alespoň několika betonářskými dráty. I když potom bude mráz zvedat základy, budou kompaktní, a skleníku to v žádném případě vadit nebude.
Z praktického pohledu je důležité udělat základy alespoň 10 centimetrů nad terén. Nebudete pak hlínu házet na konstrukci skleníku. Dále pak, pokud budete mít dveře otvírané na pantech, nebudou při otvírání dřít o zem či o trávu před skleníkem.
Jana Malšová: Rádi bychom pořídili skleník (velikost zhruba pro „klasickou rodinu“). Kamarádka má takový, je zabudovaný do země pomocí základového ocelového rámu na pilotech, který jí dodal prodejce, takže nemuseli žádný základ nebo něco podobného připravovat. Jaký je rozdíl v něm a ve skleníku se základy? Je některý v něčem lepší, horší?
Velikost pro „klasickou rodinu“ je dle mého názoru plocha asi 15 metrů čtverečních. Při montáži je určitě jednodušší varianta s piloty. V praxi je ale pro pěstování vhodnější varianta s betonovými základy, protože pokud ryjete nebo vynášíte hlínu ze skleníku, máte tam pevný „doraz“, takže hlína se nepodsýpá.
V místech, kde dělají problémy myši, hryzci či krtci, je dostatečně hluboký betonový základ důležitý jako ochrana před nimi. Pokud si pořídíte namísto betonových základů piloty, je vhodné prostor mezi nimi vyplnit alespoň nějakými deskami (například plastovými).
Otakar Brzda: Kdy máme povinnost zajít kvůli stavbě skleníku na stavební úřad?
Tato povinnost nastává prakticky v každém případě. Při ploše skleníku do 25 metrů čtverečních sice není nutné stavební povolení, v každém případě byste však měli stavební úřad navštívit. Aktuálně platný stavební zákon totiž ukládá požádat na stavebním úřadě při jakékoli velikosti skleníku o územní souhlas či územní rozhodnutí pro umístění stavby.
Zdena Nováková: Jaká je životnost skleníku? A potřebují skleníky nějakou pravidelnou péči, ošetřování? Mohu nějakým způsobem jejich životnost prodloužit?
Záleží na typu skleníku. U hliníkových skleníků je životnost zcela bezproblémová, u žárově zinkovaných je životnost minimálně 20 let. Je to závislé na agresivitě prostředí. Pokud konstrukci ošetříte vhodnými barvami, můžete samozřejmě životnost o mnoho let prodloužit. Ošetřování skleníku prakticky není nutné.
Pouze je vhodné před sezonou umýt skla pro zajištění maximální prostupnosti slunečních paprsků. Stejně tak je důležité kontrolovat, zda nějakými vnějšími vlivy není poškozena povrchová úprava. V takovém případě je pak dobré poškozené místo natřít vhodnou barvou.
Zuzana Mádlová: Co si myslíte o barevných sklenících? Mně se velmi líbí, ale protože jsou pak dražší, říkám si, zda to má i nějaký praktický efekt, nebo je to jen estetická záležitost. A je možné nabarvit takto konstrukci z jakéhokoli materiálu, nebo se to týká jen některého typu skleníků?
Pokud je nátěr proveden kvalitními barvami s UV filtrem, zajistí tato barva prodloužení životnosti minimálně na dvojnásobek. Estetický efekt je ale samozřejmě také důležitý.
Teoreticky lze samozřejmě nabarvit jakoukoli konstrukci. Prakticky to však ne každá konstrukce neumožňuje, nebo alespoň se to na každé konstrukci esteticky nevyjímá stejně.
Miluše Vlková: Mám skleník ze 4milimetrového komůrkového polykarbonátu, (venku ještě použitu bublinkovou folii) a v něm vytápění plynovými kamínky na 10kilogramovou PB bombu (kamínka HOT Spot).
Toto je jen dočasné řešení, po skončení topné sezony bude skleník připojen na topení z rodinného domku a kamínka pak použita jen na přitápění večer. Skleníček je asi 3, 15 metru dlouhý a je určený k pěstování orchidejí a tropických rostlin. Potřebuji poradit, jak zajistit odvětrání tohoto vytápěného prostoru.
Mám ve střeše 2 vyklápěcí ventilační okénka, uvnitř bude větrák na zajištění pohybu vzduchu a v základně skleníku ještě chceme vyvrtat odvětrávací otvory na odvod spalin z kamínek, aby nebyly ohroženy orchideje. Potřebuji pro rostliny zajistit v noci minimálně 17 °C a ve dne kolem 24 °C.
Přiznám se, že přesně neznám typ vytápění, který uvádíte. Chtěl bych ale upozornit na to, že některé orchideje nesnáší kysličník uhličitý vznikající hořením plynových kamen. Vhodnější by podle mého názoru bylo elektrické vytápění kombinované s ventilátorem. Pomocí termostatů se spíná buď topení s ventilátorem pro topení, nebo při vyšších teplotách jen samostatný ventilátor pro odvětrání.
Roman Doubrava: Je podle vás lepší pěstovat okurky a rajčata ve skleníku v samostatných květináčích, nebo je dát do země? Popřípadě jak velké květináče jsou zapotřebí?
Podle mého názoru a zkušeností je pěstování rajčat v květináčích zcela bezproblémové. Stejně tak lze pěstovat i okurky. Je však třeba počítat s tím, že by nádoba měla mít minimálně 10 litrů.
Vhodné jsou například polyetylenové „stavební“ kbelíky. Je však dobré vyvrtat otvory nikoli ve spodní části, nýbrž z boku. Zhruba 3 až 4 centimetry nad dnem. Ve spodní části udělejte drenáž z hrubých kamínků, kde se může udržovat voda.
V každém případě je však tento způsob pěstování náročnější na zálivku. Nádoby dříve proschnou, a pokud nedodáte závlahu včas, mohou rostliny uschnout. Výhodou je, že kořeny v těchto nádobách mají více tepla, a proto i dříve plodí.
Milan Miklas: Bydlím v okrese Nový Jičín a potřebuji opravit automatické otvírače skleníků. Poradíte mi, kam se mám obrátit?
Na tuto otázku nedovedu dát přesnou odpověď. Všeobecně však platí, že by je měl být schopen opravit prakticky každý opravář zabývající se opravami hydraulických zařízení. To platí pro olejové či lihové otvírače.
Otvírače plněné parafínem bych doporučoval dát opravit přímo výrobci. Musí být plněny při přesně dané teplotě a přesně daným množstvím média. Navíc tato náplň ani není běžně ke koupi.
Čtenářské příspěvky byly v případě potřeby redakčně upraveny.