Klimatizace patří k energeticky náročným zařízením, podobně jako vytápění ji lze však provozovat úsporně. Vhodnou dobou plánování takových opatření je právě jaro.
Současné architektonické trendy, které pracují s co největším otevíráním interiéru slunci a využíváním velkých prosklených ploch neznamenají jen více světla, ale v letních měsících mohou být příčinou nepříjemného přehřívání vnitřních prostor domu.
Energeticky náročné chlazení
Jednou z cest, jak se tomu bránit je zřízení klimatizace, její provoz však může být finančně velmi náročný a v dlouhotrvajících vedrech mohou náklady na ochlazování interiéru dosáhnout podobné úrovně jako zimní vytápění domu. Klimatizace má poměrně vysoké energetické nároky na chlazení – snížení teploty o jeden stupeň Celsia je energeticky asi desetkrát náročnější, než když chceme při vytápění teplotu o stejnou hodnotou zvýšit. Je proto vhodné uvažovat o tom, jak klimatizaci odlehčit – i když se jejího využívání nevzdáme, mohou být úspory značné.
Odrazit nežádoucí energii
Možností, jak zabránit nadměrnému zahřívání interiéru je více. V první fázi se můžeme soustředit na okna a jejich prosklení. Právě okny totiž přichází nejvíce energie, kvůli níž se interiér přehřívá. Její podstatnou část mohou zachytit okenní fólie nebo polymerové nátěry.
Tento způsob ochrany před nežádoucími účinky slunečního záření snižuje náklady na klimatizaci budovy tak, že odráží až 75 % slunečního tepla do exteriéru a sníží tak teplotu uvnitř až o 40 %. V chladnějším podnebí se nabízí použití termální fólie, která izoluje proti horku v létě a zároveň snižuje tepelné ztráty během zimního období.
Fólie: až 20 % úspor
Fólie také účinně brání prostupu paprsků ultrafialového záření (UV), které negativně působí např. na látky koberců, nábytek a různé syntetické materiály. Okenní fólie zabrání až 99 % UV záření. Pomocí bezpečnostní fólie navíc roztříštěné sklo drží pohromadě a tím poskytuje prevenci proti poranění lidí a zničení majetku. Další možnosti nabízí technologie okenních skel Heat mirror (tepelné zrcadlo), která rovněž brání přílišnému množství vyzařované energie v pronikání do obytných prostorů. Kvalitní zasklení tak ve výsledku může přinést až dvacetiprocentní úsporu nákladů na klimatizování interiérů.
Vnější stínění je efektivnější
Kromě fólií můžeme vybírat z řady stínicích prvků. Ještě předtím je ale nutné zvážit, zda s nimi budeme pracovat v interiéru nebo na vnějším plášti budovy. Proto je dobré si uvědomit, že venkovní stínění je mnohem účinnější než vnitřní, teplo totiž zachycuje dříve, než sluneční energie stačí ohřát okenní sklo nebo fasádu. Nedochází tedy k rozehřívání těchto materiálů a k druhotnému sálání do interiéru.
Venkovní rolety
Optimální teplotu v obytných prostorech a dobré světelné podmínky současně s úsporami při klimatizaci poskytnou venkovní screenové rolety. Tyto rolety jsou vystaveny vnějším vlivům a klimatickým změnám, a proto je nutná vysoká kvalita jejich konstrukce i materiálů, z nichž jsou vyrobeny. Technická tkanina screen sestává z jemných skelných vláken pokrytých polyvynilchloridem. Úprava skelného vlákna před i po tkaní zaručuje pravidelnost vazby, zachování optimálního průhledu materiálem ven, tvarovou stálost a pevnost. Velmi účinný prostředek představují také venkovní horizontální žaluzie.
Žaluzie
Jednou z běžných a oblíbených možností vnitřního zastínění jsou horizontální a vertikální hliníkové žaluzie. Mají dlouhou životnost a snadnou obsluhu i regulaci průchodu světla do interiéru. Problematická je jejich horší tepelně-izolační schopnost, protože se hliník na slunci rozehřívá a část tepla předává do vnitřního obytného prostoru.
Výsuvné markýzy
Dalším typem venkovního zastínění jsou výsuvné markýzy, které jsou dostupné v široké škále šířek až do 4,5 metru a jež je možné vysouvat až do hloubky dvou metrů od fasády domu. Pro větší terasy jsou určeny kloubové markýzy, které se od výsuvných balkónových liší delšími rameny skládanými směrem do středu prvku. Díky tomuto důmyslnému zařízení s nimi lze zastínit prostor široký až 20 m na hloubku celých pěti metrů. Markýzy lze ovládat ručně nebo pomocí motoru. Pokud je ovládání elektromotorické, doporučuje se nadstandardní vybavení čidly reagujícími na déšť nebo vítr, ale i na světlo.
Elektronika pomáhá šetřit
Automatické ovládání prvků stínicí techniky umožňuje vyšší komfort manipulace. Kvalitní ovládací systém by měl zaručit několik funkcí, aby byl schopen řídit objekt či budovu jako celek podle zadaných parametrů. Musí umožnit rozdělení budovy do zón a řízení tak optimalizovat. Nepropracovanějším systémem je takzvané inteligentní ovládání prostřednictvím systémů řízení inteligentních budov. Každý pohon je připojen na výkonný modul (aktor), který je dále připojen na inteligentní řídicí sběrnici – EIB (European Installation Bus) nebo LON. Řídicí povely jsou převáděny z centrálního systému na konkrétní pohon a současně jsou předávány základní informace z pohonu do centrálního systému, např. okamžitá poloha, dosažení koncových poloh, alarm-překážka nebo porucha.