V půlce dubna nastává období vhodné pro výsev trávníku. Mnozí laikové se mylně domnívají, že je to hračka. Ve skutečnosti patří trávník mezi nejnáročnější prvky zeleně.
Založit trávník neznamená posekat zanedbaný pozemek a domnívat se, že jasně zelený pažit naroste sám. Trávník je na živiny a kvalitu půdy velmi náročný. Jeho neustálá údržba zabírá nejvíce času a technická náročnost stráví nejvíce finančních prostředků. Vyplatí se tedy nespěchat a před zakládáním připravit půdu.
Na počátku musí být představa a jasně definovaný cíl, jehož se budeme snažit naplnit. Pokud máme jasno v tom, jaký typ trávníku na svém pozemku jednou chceme mít, můžeme se pustit do práce. Příprava půdy, jak bylo zmíněno výše, je základem budoucího úspěchu. Trávníky vyžadují na živiny bohatou, dobře propustnou a humusem bohatou zeminu. Měli by mít stejně kvalitní podklad, jaký dopřáváme těm nejnáročnějším květinám. Na neobdělané půdě, kde je struska a stavební odpad bez kvalitní zeminy nikdy trávník nevypěstujeme.
Trávníky jsou vlastně trvalky. Na jednom stanovišti vytrvávají několik desítek let. Jakmile však pozemek zarostou, nemůže zahradník půdní vlastnosti ovlivňovat tak, jak tomu činí na záhonech. Proto je příprava půdy před zakládáním trávníku tak důležitá. Musí mít perfektní fyzikální i chemické vlastnosti.
Půda a její vlastnosti
Ideální pro trávníky je půdní reakce v rozmezí pH 5,5–6,5. Půdy milují středně těžké, hlinito-písčité až písčito-hlinité. Poměr dusík:fofor:draslík (N:P:K) by měl být 6:2:3. Humusu by měla být v horním profilu půdy minimálně 2%, nejlépe však 4%. Kvalitní propracování zeminy na pozemku musíme zajistit až do hloubky 15 cm, v tomto profilu zbavíme pozemek všech velkých kamenů a jiných kusů materiálu. Pokud je pod naším pozemkem nepropustné podloží, musíme pod zeminou vytvořit drenážní vrstvu, která bude odvádět nadbytek srážkové vody.
Zbavte se starousedlíků
Nic naplat, do kvalitního trávníku (vyjma lučních porostů) nepatří žádné dvouděložné rostliny. Starousedlíků na pozemku se musíme zbavit. Pokud jsou to zahradní rostliny, stačí je zničit mechanicky. Jestliže však obděláváme velký pozemek s náletem obtížného plevele, musíme sáhnout po chemické zbrani – herbicidu. Mezi nejpoužívanější patří Roundup, Glialka, Kaput a Total. Postřik se provádí v době největšího růstu. Rostliny po aplikaci látky zežloutnou.
Pozemek je potřeba před výsevem poorat. Větší plochy oráme traktorem, menší můžeme porýt nebo zpracovat rotavátorem. Mechanické vlastnosti půd měníme přidáváním různých materiálů. Těžké jílovité zjemňujeme přidáním písku, kompostu a rašeliny (pozor na pH). Půdy velmi lehké a porézní naopak doplníme jílovitou složkou.
Pokud měníme terén, tvoříme navážky a svažujeme, hrubě narušíme póry v půdě a proces vzlínání vody. To by mohlo narušit klíčení a růst nového trávníku. Na těchto plochách nezapomínáme válcovat a půdu zhutňovat. (Pokud je pozemek naopak příliš zhutnělý – např. po stavebních pracích – musíme kypřit.)
Zapamatujte si:
- trávník je velmi náročný na půdu i péči
- jeho založení musíme dopředu promyslet a půdu připravit
- půdu nebudeme po výsevu či výsadbě (drnové pláty) měnit několik desítek let
- důležité jsou jak fyzikální (struktura, vzlínání či odvod vody) tak chemické (pH, podíl živin) vlastnosti
- trávníky milují středně těžké půdy s kvalitní zeminou zpracovanou do hloubky 15 cm
Příště: Začneme s výsevem. V našich klimatických podmínkách je nejvhodnějšíé doba od půlky dubna do konce května.
Více informací najdete také v knize Trávník od Daniely Krajčovičové.
