Rozdíly mezi hybridním a partenokarpickým osivem
Nehybridní odrůdy vytvářejí velké množství tzv. "jalových" květů, u nichž se plodů nedočkáme. Plody navíc rostou většinou na postranních výhonech, proto se rostliny musí zaštipovat.
U hybridních odrůd kvete naprostá většina rostlin samičími květy, kterých je jen tolik, kolik je třeba k opylení a tedy k násadě plodů. Proto jsou hybridní odrůdy podstatně výnosnější (až o 70 %) a odolnější vůči chorobám, zvláště plísni okurkové. Není to však pravidlem a ani pěstování hybridních odrůd není zárukou, že rostliny nenapadne plíseň, mozaika či jiná choroba. Jak poznáme při koupi semen, že jde o hybrida? U hybridních odrůd je vždy názvem odrůdy označení "F1" s dovětkem "hybridní osivo".
Hybridní okurky se pěstují na venkovních záhonech i ve skleníku. Jejich vlastnosti jsou shodné co do výnosnosti a liší se raností, různou odolností vůči chorobám i odolností vůči chladu. (Tipy na odrůdy do chladnějších či teplých oblastí najdete v závěru článku.)
Partenokarpické odrůdy jsou vyšlechtěny tak, aby měly pouze samičí květy, nepotřebují opylení včelami – nasadí plody i bez opylení. Na první pohled je to optimální situace – z každého květu se vyvine plod, ale má to jednu velkou chybu: Tyto odrůdy jsou velice náchylné na jakékoliv náhlé poklesy nočních teplot kolem 10 °C. Tvorba plodů se zastaví a jen velice pomalu se obnovuje. A je-li takových nocí více, je obvykle bohaté sklizni konec. Kromě choulostivosti jsou partenokarpické okurky náročné na přihnojování, pravidelnou závlahu i mulčování. Proto jsou partenokarpické odrůdy okurek vhodné do vyloženě teplých oblastí jižní Moravy a v ostatních případech se hodí pouze pro pěstování ve skleníku či foliovníku.
Pokračování 2 / 5
Jsou roubované okurky odolnější?
Pro roubování okurek se jako podnož používá tykev fíkolistá, která má mohutný kořenový systém, jenž okurce poskytne lepší využití vláhy a živin. Rostliny lépe odolávají chorobám a stresu a dávají výrazně vyšší výnosy. Při výsadbě je třeba dbát, aby místo roubování zůstalo nad zeminou, jinak se podnož rozroste a okurku “udusí“. Výsadba roubovaných okurek dává smysl především na lehčích půdách, které rychle ztrácí vláhu a kde se živiny snadno vyplavují. A jak je to s odolností vůči plísni okurkové? Podnož sama o sobě rostlinu nechrání, proto je důležitější výběr samotné odrůdy.
Pokračování 3 / 5
Vyplatí se nakličování?
Okurkové semeno nesmí být nikdy při nakličování v mokru, pouze ve vlhku. Nakličování má smysl pouze u nehybridních odrůd, protože semena nebývají ošetřena proti houbovým chorobám. Pokud necháte předklíčit ošetřená semena, ochranná látka se vyplaví a ztratí účinek.
Pokud semena nakličujete, namočte do vody noviny, nechte je dobře okapat a pak na ně vysejte semena. Noviny je třeba udržovat stále vlhké až do vyklíčení, což trvá dva dny. Ovšem riziko, že semena zaschnou, je poměrně velké. Stojí vám to za to?
Na co nezapomenout
- Zásadně používáme hybridní osivo (F1), jenž zajistí dostatečnou násadu plodů
- Hybridní rostliny se nezaštipují
- Okurky neokopáváme příliš hluboko, protože koření jen mělce
- Zaléváme vždy ráno a jen ke kořenům, nikdy ne na listy
- K hnojení a přihnojování používáme bezchloridová hnojiva
- Okurky vyžadují záhřevnou, humusem a živinami bohatou půdu
Pokračování 4 / 5
Je rozumné vysévat okurky brzy?
Mezi zahrádkáři známé pořekadlo "Na Marka zasaď oharka" se váže k pětadvacátému dubnu a u nás platí spíše pro teplejší oblasti. V chladnějších polohách počkáme s výsevem až po ledových mužích, kdy je už půda prohřátá a semena rychle vzcházejí (minimální teplota pro klíčení je 12 °C, optimální 22 °C). Okurky jsou náročné na teplo. Klesne-li teplota na 5 až 7 °C, objeví se poruchy růstu a při teplotě -1 °C rostliny hynou.
Kdy tedy s výsevem okurek začít?
Letos je na výsev podle pranostiky poměrně nepříznivá doba. Semena zasetá do studené půdy čekají na teplo a i těm inkrustovaným bude trvat dlouho, než vzejdou. Mezi tím se rozroste plevel. Co s tím? Buď můžeme výsev zkusit a teplo v půdě zadržet nastýlkou z černé fólie, která růstu plevele zabrání, nebo počkat s výsevem na vhodnější podmínky. Optimální doba je mezi pátým až desátým květnem. Oba termíny mají své výhody a nevýhody. Při raném výsevu lze „utéci“ plísni. Než se objeví, je většina úrody již sklizena. Později vyseté okurky prodlevu rychle doženou a ani mrazíky je již neohrozí.
Pokračování 5 / 5
Nakládačky, nebo salátovky? Vyberte si.
Pro pěstování okurek na venkovních záhonech se obecně hodí odrůdy hruboostných nakládaček nebo polní salátovky, které mají silnější kořenový systém, bujnější růst a lépe odolávají nepřízni počasí, zvláště chladu.
Raná nakládačka Aurea F1 je úplně odolná k mozaice okurky a jako první odrůda tohoto typu vysoce odolná k žluté mozaice cukety. Při venkovním pěstování je také značně odolná k plísni okurkové a ani ostatní obvyklé choroby jako čerň okurková, bakterióza a padlí se u ní nevyskytují.
Raná odrůda nakládaček Corveta F1 je vysoce tolerantní proti plísni okurkové a je vhodná do všech oblastí pěstování okurek.
Poloraná Marieta F1 je partenokarpická odrůda s vysokou tolerancí proti plísni okurkové.
Poloraná Twigy F1 je odrůda pro teplejší oblasti a odolává virové mozaice okurek a padlí.
Regina F1 je odrůda velmi vhodná i do chladnějších oblastí pěstování okurek. Při nepřízni počasí velmi rychle a intenzivně regeneruje.
Polopozdní Santana F1 je tolerantní proti černi okurkové, padlí a virové mozaice okurek.
Ze salátovek pro polní pěstování doporučujeme například Cheer F1, Lili F1, Markýzu F1 nebo odrůdu Perseus.