5
Fotogalerie

Sázíme živý plot z jehličnanů

V dubnu nastávají pro výsadbu živého plotu nejvhodnější podmínky. Půda již nebývá zmrzlá. Po zimě je vlhká, proto se sazenice snadněji ujímají. V tomto období jim ani nehrozí úmorná vedra a sucha.

Výhody živého plotu jsou vcelku jasné: odcloní vás od hluku i zvědavých sousedů a podle výběru dřevin může také blízké okolí provonět. Pokud jste se jej rozhodli vysadit, jistě přemýšlíte, jaký druh dřeviny zvolit. Zda listnatý, jehličnatý, opadavý nebo stálezelený.

Milovníka lesů a stálezelených neměnných tvarů jistě přesvědčí jehličnaté dřeviny. Vůně pryskyřice, uklidňující zelená barva v mnoha odstínech a hlavně i v nejhlubší zimě svěží vzhled přesvědčí mnoho lidí k jejich koupi.  

jehličí.jpg
Ploty z jehličí mají celou řadu výhod

Kdo dobře koupí, neprohloupí

Již správný výběr rostliny ovlivní budoucí kvalitu a vzhled živého plotu. Mladé stromky vybírejte s ohledem na stanoviště a půdu. Nakupujte v dobrých zahradnictvích, kde dostanete odpovědi na všechny vaše otázky. Jedná se hlavně o předpokládanou výšku, jaké je rostlina schopná dorůst, a následnou péči v prvních letech po výsadbě.

Na výběr máte rostliny prostokořenné, s balem nebo v květináčích. Dřeviny v květináčích mají již vytvořený dobrý kořenový systém, proto je můžete vysazovat v průběhu celého roku, s výjimkou zimy, kdy mrzne. Takovéto sazenice jsou sice dražší, ale jejich koupě se vyplatí, protože se snadno ujímají. Balové a prostokořenné stromky vysazujeme na jaře nebo na podzim.  

jehličnany v květináči.jpg
Mladé stromky vybírejte důkladně, ať jsou v dobrém stavu 

V perfektní kondici

Při výběru rostlin prohlédněte celý stromek. Nemají na něm co dělat uschlé či rezavé větvičky. Barva by měla být sytá s přihlédnutím ke kultivaru. Půda kolem kořenů má být vlhká, pokud ne, pak stromek trpěl suchem, což se na něm také může podepsat.

Prostokořenné rostliny mají mít silný kořenový systém. Kořínky by neměly být polámané či zaschlé. Zkontrolujte také, zda-li sazenička netrpí škůdci. Po takovéto kontrole máte velkou šanci, že se vašemu budoucímu živému plotu bude dobře dařit.  

Zelený, žlutý nebo modrý?

Přejete-li si mít zelený plot hustý po celý rok, takový, který brzy vyroste do výšky, pak je nejvhodnější zerav (Thuja) nebo cypřišek (Chamaecyparis). Cypřišek oproti zeravu lépe drží vzpřímený tvar a nerozrůstá se tak do šířky. Proto se cypřišek zastřihuje každý rok jen lehce. Cypřišky mají na výběr mnoho barevných kultivarů. Vybírat můžete od zelené, zelenožluté, zlatožluté (Gold) až po modrou (Blue) nebo modrošedou (Alumii).

A co zeravy? Zerav východní (Thuja orientalis) pochází z Asie. Snáší dobře i sušší stanoviště a tvar jeho větévek je svislý. V zimě se zabarvuje do rezava, jako by usychal, ale na jaře se opět zazelená.

Zerav západní (Thuja occidentalis) pochází ze Severní Ameriky, lépe prospívá na vlhkých stanovištích a jeho větve se rozkládají vodorovně. Zeravy mívají většinou pouze různé odstíny zelené nebo žluté barvy. Na živý plot se nejlépe hodí kultivary ‘Brabant’ a ‘Smaragd’.

thuja occidentalis brabant.jpg
Zerav západní ‘Brabant’ vytvoří neproniknutelnou clonu

Další z jehličnanů vhodných na živý plot je tis červený (Taxus baccata). Když doroste do požadované výšky, je hustý a neprostupný. Na podzim ho zdobí červené plody. Je to nejpomaleji rostoucí dřevina pro živý plot.

Použít můžete i smrky, vhodný je smrk ztepilý (Picea abies) nebo smrk omorika (Picea omorika). Do živých plotů se hodí také některý z řady jalovců - jalovec čínský (Juniperus sabina) či jalovec viržínský (Juniperus virginiana).

Pokud pěstujete také ovocné stromy, hlavně hrušně, výsadbu jalovců nedoporučujeme. Jsou hostiteli nemoci, zvané rez hrušňová, která koluje mezi hrušní a jalovcem. Tohoto problému se ale nezbavíte ani postřikem. Doporučuje se proto dodržet vzdálenost mezi hrušní a jalovcem přibližně tři sta metrů.

Většina výše uvedených dřevin dosáhne bez problémů výšky dvou až tří metrů. Pokud budete chtít plot menší, žádný problém. Výška se koriguje střihem.  

Vhodné místečko

Jehličnanům vyhovují spíše vlhčí dobře propustné půdy. Dařit se jim bude na slunci i v polostínu. Do plného stínu se hodí tis. Místo před výsadbou zbavte všech plevelů a vyryjte příkop dostatečně hluboký a široký. Na dno nasypte pomalu rozpustné hnojivo nebo kompost. Rostlinu vložte do jámy tak, aby se kořeny rozprostřely.

jalovec viržinský.jpg
Jen rostlina, o kterou se hned na začátku dobře postaráte, poroste tak, jak by měla 

Dodržujte odstupy přibližně šedesát centimetrů. Rostliny přihrňte a zem udusejte. Následuje zálivka. V prvních týdnech po výsadbě nesmíte nechat půdu vyschnout! Zem kolem rostlin mulčujte, zamezí to růstu plevelů a zpomalí i vysychání půdy.

Velkou chybou bývá hnojení zálivkou ihned po výsadbě, kdy rostlina ještě není zakořeněná a dobře míněná pomoc může být základem pro její úhyn. Každé další jaro živý plot pohnojte speciálním hnojivem pro jehličnany, například Kristalonem.  

Jaký je vhodný tvar?

Jehličnany vyžadují v prvních letech pouze řez bočních větví. Vrchol nestříháme, necháme ho narůst do požadované výšky, teprve potom provedeme střih. Postupů, jak stříhat živý plot, je několik.

Kulatý tvar vrcholu živého plotu se vytváří v oblastech s bohatou sněhovou nadílkou. Sníh se tak totiž snadněji setřese. V místech se silnými větry se stříhá plot tak, aby se směrem nahoru zužoval. Vítr se vychýlí a sníží se riziko poškození rostlin.

Celkově se plot stříhá kónicky, aby základna u země byla širší než vršek rostlin. Nedochází tak k nežádoucímu vyholování rostlin odspodu. Střih vedeme podle šablony nebo nataženého provázku. Používáme ruční či elektrické nůžky, které zrychlí tempo práce.  

Volná výsadba

Kdo dává přednost volně rostoucím živým plotům, může nakombinovat jehličnaté a listnaté dřeviny. Kvetoucí keře dodají výsadbě pestrost a na tmavém podkladě z jehličnanů vyniknou. Na takovéto výsadby vybírejte zakrslé druhy jehličnanů, protože zde se pravidelný řez neprovádí.  

Picea omorika.jpg
Smrk patří k nejoblíbenějším jehličnanům 

Škůdci a choroby

I přes veškerou vaši péči se mohou na živém plotě vyskytnout choroby nebo škůdci. U jehličnatých stromů se většinou jedná o rezavění jehlic. Pokud strom rezaví a opadává pouze uvnitř, jedná se o přirozený proces.

Když se ale rezavost a opad objeví i na svrchním jehličí, máme co dělat s nemocí. Viníkem může být mnoho faktorů: málo vláhy, špatné zásobení živinami, splodiny, zasolení u silnic, houbové choroby či škůdci.

Na napadené rostliny lze použít přípravky Novozir, Dithane, Karate. Vždy je dobré co nejlépe rostliny prohlédnout a popsat příznaky v odborném obchodě, kde vám poradí, jak vzniklé škody řešit.

Doporučujeme

Články odjinud