Šalotka neboli cibule množilka
Někteří zahrádkáři ji skutečně říkají množilka. Vyplývá to z její podstaty, z jedné mateřské cibulky vzniká několik dceřiných cibulí. Na záhonech tedy sklízíme trs drobných, kulovitých cibulek. Mají nasládlou chuť, jsou jen velmi jemně štiplavé, a proto se hodí k přímé konzumaci. Vynikající jsou také naložené ve sladkokyselém nálevu.
Šalotka v konzumní zralosti
Výsadba: Šalotku sázíme v říjnu, ale častěji v březnu. Letošní tuhá zima nám však díky trvalé sněhové pokrývce nedovolila dostat se na záhony dříve. Je nejvyšší čas zasadit mateřské cibulky. Většinou tak činíme ve sponu 10 x 30 cm. Špičku cibulky můžeme nechat vyčnívat nad povrch. Ale pozor! U podzimní výsadby se musejí zakopat cibule hlouběji, aby je nepoškodil mráz.
Sklízíme ji na počátku léta i s natí k přímému konzumu. Hodí se do salátů, jako přízdoba studených mís a vařených pokrmů. Pokud ji necháme dozrát (po zaschnutí natě), můžeme ji skladovat nebo konzervovat. Šalotka je mnohem jemnější než kuchyňská cibule a zamilují si ji všichni ti, jimž ostrá palčivá chuť cibulové zeleniny vadí.
Na tržnicích se často objevuje mladá šalotka vhodá k okamžité konzumaci
Šalotka je skutečně nenáročná zelenina a vyžaduje jen málo péče. Pěstujeme ji ve 2. až 3. trati. Nesnáší velmi těžké a přemokřené půdy ve studených lokalitách. Naopak sucho snáší výtečně.
Konzumuje se nať i cibule. Obsahují řadu cenných silic a organických kyselin, vitaminů i minerálů.
Vyzrálá šalotka vydrží dobře uskladněná až dva roky
Česnek z jarní výsadby je ke skladování nejvhodnější
Cibule česneku je složena z několika stroužků. U česneku rozlišujeme několik typů: paličáky a nepaličáky, ty pak ještě jako širokolisté a úzkolisté. Pro jarní výsadbu se hodí jen paličáky úzkolisté, říká se jim „jarní česnek“. Netvoří květenství a mají bílou slupku.
Právě jarní česnek má nejlepší skladovatelnost, ačkoli nejmenší výnosy. Širokolisté nepaličáky vysazované na podzim mají největší výnosy ze všech česneků a dobrou skladovatelnost. Paličáky mají vysoké výnosy, ale ke skladování se hodí minimálně. Stroužky totiž brzy raší a sesychají.
Česnek paličák má nafialovělou slupku, sází se na podzim
Výsadba: Česnek se často stává obětí háďátek (drobní hlísti) a houbových chorob. Proto je vhodné před výsadbou jej mořit (například Sulka). Jednotlivé stroužky v březnu či na počátku dubna vysazujeme do sponu 30 x 10 cm. Hloubka výsadby by měla být 5–8 cm. Pokud je suché jaro, měli bychom v dubnu občas záhony zalít, aby stroužky lépe zakořenily.
Česnek nepaličák má slupku bílou
Česnek sklízíme v létě v období, kdy začne nať polehávat. Ve svazečcích nebo ve věncích ho sušíme ve stínu na dobře větraném místě. Pak ho teprve uskladňujeme. Poku se sklidí dříve, než je zralý, začne se brzy kazit a není kvalitní. Když ho sklidíme pozdě, začnou se palice rozpadat na stroužky.
Česnek před uskladněním sušíme
Česnek je oblíbenou zeleninou již od středověku. Patří také k tradiční české kuchyni, ale vařit bez něj neumějí ani Italové, Francouzi a Španělé. Stroužky česneku obsahují řadu silic, zvláště allin, který působí příznivě na mikroflóru střevní sliznice.
Škodlivé bakterie hubí a ty užitečné podporuje v růstu. Látky gerlicin a allistatin mají antibiotické účinky. U česneku byly prokázány také příznivé účinky při cévních chorobách, preventivní účinky kornatění tepen a antioxidační účinky, tedy omezování účinků volných radikálů, které mohou v těle indukovat nádorové bujení.