Uvažovali jste někdy o koutku s růžemi, živém plotu z růží či omamně růžově vonící pergole? Pěstujte královny květin – růže mnoha tváří.
Rozária neboli speciální růžové zahrady byly uctívány již středověkými pěstiteli. Dodnes stojí šlechtění těchto květin v popředí zájmu zahradníků. Malý růžový ráj může mít na zahradě každý. Někomu stačí pár trsů k řezu, jiný v parku využije sadové růže, ostatní si oblíbí miniatury ve skalce.
Ještě než začneme růže vysazovat a pěstovat, měli bychom si ujasnit, jaké varianty na trhu existují. Jako skutečná královna květin má totiž růže mnoho kultivarů lišících se vzrůstem, nároky a především kvetením.
Dvorní dámy se představují
Botanické růže – jsou to původní druhy z přírody a jim blízcí kříženci. Tvoří mnohdy dost robustní keře, květy bývají jednoduché a vonné. Tvoří šípky vhodné ke konzumaci.
Rosa foetida • Rosa pendulina
Čajové růže neboli čajohybridy – dosahují výšky 50 až 120 cm. Květy bývají na pevných stoncích v počtu jednoho až pěti. Větší počet květů na jednom stonků je nežádoucí. Květ mívají plný, velký, výrazně zbarvený.
Goldenes Prag • Ingrid Bergman
Floribundy grandiflory – jedná se de facto o čajové růže, jen počet květů je na stonku vyšší.
Sabrina • Papageno
Floribundy – podobné čajovým růžím, květy jsou ale menší a je jich více na stonku.
Anne Cocker • Rimosa
Miniaturní růže – známé drobné růžičky, často prodávané v květinářství jako pokojové rostliny. Hodí se do skalek a nádob, v zimě jsou ale velmi náchylné na vymrzání. Vysoké bývají maximálně 30 centimetrů. Květy mívají drobné, plné či jednoduché.
Guletta • Degenhard
Polyanthybridy – květy bývají drobné, je jich na stonku po deseti i více a mnohdy mají volný střed.
Frau Astrid Spath • Romance
Polyantky – jsou to bohatě kvetoucí růže. Květy jsou jednoduché, drobné, na stonku jich bývá několik desítek.
Dance of Joy • Katharina Zeimet
Popínavé růže – ačkoli se jim říká popínavé, sami se pnout neumějí. Musíme je vést po konstrukci a vyvazovat. Tvoří ale extrémně dlouhé výhony, až 4 metry, které jsou obaleny květy.
Excelsa • Sangerhausen
Půdopokryvné růže – tvoří keře s výhony široce se rozkládajícími do okolí. Většinou bohatě kvetou, ale květy jsou drobné či jednoduché.
Fairy Queen • Sonnenschirm
Sadové růže – vzrůstem jsou podobné botanickým druhům. Mají však šlechtěné květy. Tvoří až 3 metry vysoké keře, které se hodí pro parkovou výsadbu. Bohatě kvetou a mnohdy krásně voní.
Generál Štefánik • Koré
Anglické růže – tyto sadové růže pocházející z Anglie mají typický tvar květů. V současnosti jsou velmi oblíbené také pro jemné vůně.
Souvenir de la malmaison
Výsadba
Růže jsou listnaté, na zimu opadávající keře. Vysazovat je tedy budeme na podzim a na jaře. Jarní výsadba je náročná na zálivku, podzimní zase na vymrzání. Celý rok lze vysazovat růže z kontejneru. Nejvhodnější měsíce jsou říjen a listopad (do zámrazu), a pak březen a duben po rozmrznutí půdy, dokud nezačnou růže výrazně rašit.
Půdu vyžadují růže výživnou, hlinitou, bohatou na humus. Měla by být propracovaná do hloubky 40 centimetrů. Pokud na stejné místo vysazujeme růže nové, půdu po starých musíme odstranit a nahradit ji novou.
Prostokořennou rostlinu namočíme do vody a necháme nasát minimálně 24 hodin. Před výsadbou kořeny zkrátíme o třetinu až polovinu. Růži zasadíme tak, že místo očkování je 5 centimetrů pod povrchem půdy. Jámu před výsadbou, během a po výsadbě proléváme vodou. Vysazenou růži na podzim zahrneme a přikryjeme, aby nevymrzla. V předjaří či na jaře ji pak řežeme na 2 až 4 očka. Čajové růže raději více, ostatní druhy méně. U sadových a popínavých růží provádíme pouze průklest starých a velmi slabých výhonů, které zahušťují korunu. Po jarní výsadbě růži pravidelně zaléváme, přestože začne rašit a růst. Kořenový systém bývá slabý a je potřeba dodávat dostatek vlhkosti.
Pěstování a udržování
Růže začnou růst a kvést. Velmi slabé výhony odstraňujeme raději ihned. Příliš silné a vystřelující zakracujeme. Po odkvětu odstraňujeme květy pod prvním listem stonku, nad nímž rostou. Jestliže tvoří květenství, odstraňujeme ho celé. Šípky můžeme nechat tvořit jen u botanických a sadových růží.
Na podzim k růžím nasypeme zeminu a vytvoříme kopeček, který ochrání střed keře před mrazem. Vhodné je také přikrytí chvojím. Na jaře, když začnou růže rašit, seřízneme je na 2 až 7 oček podle typu. Čajové růže na 2–4, floribundy na 4–7, polyantkám necháváme asi 30 centimetrů vysoké stonky. Ostatní typy růží pouze zbavujeme starých výhonů.
Řez růží provádíme buď nůžkami nebo sadovnickým nožem. Větvičku odstraníme asi 5 mm nad pupenem mířícím vně z keře.
Pozor na vlky! Jsou to výhony rostoucí z podnože. Oslabují roub a především netvoří požadované květy.
Hnojení
Růže milují vyzrálý kompost. Je vhodné tedy na podzim přikrýt rostlinu kompostem, který na jaře rozhrneme a zapracujeme do půdy. Každé jaro také na metr čtvereční plochy aplikujeme 50–70 g kombinovaného hnojiva, např. Cereritu. Hnojení na list provádíme v květnu a červnu.
Zdroj fotografií odrůd růží: www.ruze.wi.cz