vytisknout velikost písma Rozhovor s pěstitelkou: Masožravky patří k nenáročným kráskám

Zájem o masožravé rostliny spojuje členy klubu pěstitelů Darwiniana. Od jeho zástupkyně, paní Jany Rubešové, jsme získali informace jak o pěstování těchto rostlin, tak o zajímavé činnosti Darwiniany.

Darwiniana, to je název společnosti pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit. Co všechno patří k vašim aktivitám?

Snažíme se všem, kteří mají zálibu v těchto zvláštních rostlinách, přinášet informace ve čtvrtletním časopise Trifid a také na internetu. Zde publikujeme zajímavé články v elektronickém časopise Chramst! a dále zde funguje fórum, kde diskutujeme, radíme si, chlubíme se svými úspěchy a podobně.

V létě se konají výlety, v zimě přednášky, ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny se podílíme na ochraně těchto rostlin v přírodě. Pro členy je k dispozici rozsáhlá knihovna a semenná banka. Také jsme vydali například sborník článků RNDr. M iloslava Studničky.

Každý rok se koná na jaře výstava v Botanické zahradě v Brně, kterou již mnoho let připravuje Ing. Vladimír Sedláček a na podzim společně s členy pořádáme výstavu v Botanické zahradě PřF UK v Praze.

Klepněte pro větší obrázek
Láčka Nepenthes hamata; foto: Martin Brousek, http://www.darwiniana.cz

Jak dlouho Darwiniana existuje?

Úplné počátky tohoto sdružení jsou v roce 1991, za těch mnoho let se Darwiniana dále vyvíjí, aby stále měla co nového nabídnout. Kdo se může stát vaším členem? Bude problém, pokud se rozhodne vstoupit do klubu úplný začátečník, který má zájem o masožravky, ale nic moc o nich zatím neví?

Darwiniana je občanským sdružením a členem může být každý bez výjimky. Doufáme, že kromě odborníků si s námi právě i začátečníci prohloubí jak znalosti, tak svůj vztah k masožravkám i k přírodě jako takové.

Klepněte pro větší obrázek
Dionaea muscipula; foto: Kateřina Braunová, http://www.darwiniana.cz

Kromě masožravek se zabýváte i jinými botanickými kuriozitami. Můžete se s našimi čtenáři o nějakou podělit?

Příroda jich nabízí bezpočet. Můžeme mezi ně řadit orchideje, endemitní sukulenty nebo rostliny reagující na různé podněty pohybem (Mimosa, Stylidium a podobně).

Jakou masožravku byste doporučila úplnému začátečníkovi? Jaké prostředí jí má připravit, aby o ni brzy nepřišel?

Klasicky doporučovanou a naprosto nezničitelnou je například rosnatka kapská (Drosera capensis), ale já bych se při splnění základních podmínek nebála začít v podstatě s jakoukoliv masožravkou.

Samozřejmě že v každém rodě jsou druhy značně náročnější či řekněme náladovější než jiné, ale kupujete-li přímo od pěstitele, jistě vám poradí. Základní podmínky pro většinu masožravek jsou světlo, voda, rašelina a žádné hnojení.

Světlo – pro většinu rostlin platí, že čím více ho budou mít, tím lépe se jim bude dařit, takže východní, západní okna jsou ideální. U některých rostlin je třeba dát pozor na úpal, který jim hrozí na jižních oknech, na severních je zase dost často nutné dosvěcovat.

Klepněte pro větší obrázek
Vodní bublinatka Utricularia aurea; foto: Michal Rubeš, http://www.darwiniana.cz

Voda – té je zapotřebí hodně. Nejlepší je, aby byla hlubší podmiska stále plná vody, pro velké množství masožravek je totiž proschnutí smrtelné. Co se kvality týče, čím měkčí voda je, tím více rostlinám vyhovuje, ale jde to i s tou vodovodní, jen pak musíte prosolený substrát častěji vyměňovat, respektive přesazovat.

Substrát – takový běžný mix pro většinu druhů představuje rašelina (opět platí, že čím kvalitnější bude, tím lépe) smíchaná s křemičitým pískem či perlitem v poměru 1:1.

A absence hnojení? Masožravky rostou v přírodě v půdách takřka bez živin – ty si doplňují z kořisti, která je přítomná opravdu i v té nejčistší domácnosti (octomilky, komáři, malé mušky a podobně.

Klepněte pro větší obrázek
Drosera scorpioides; foto: Jiří Vaněk, http://www.darwiniana.cz

Kdybychom to chtěly shrnout a zjednodušit: Jsou masožravky náročné na péči?

Většina masožravek na péči náročná není (hluboká podmiska vydrží plná vody i týden do dalšího dolití), ale existují samozřejmě výjimky. Pro některé druhy, například láčkovky (Nepenthes), je vitrína nebo skleníček jistě ideální.

Obecně se kloním k tomu, že mnoho druhů můžete pěstovat jako pokojové rostliny, a pokud se vnoříte do tohoto světa hlouběji, musíte pak u jakékoliv skupiny rostlin respektovat jistá specifika.

Klepněte pro větší obrázek
Past bublinatky Utricularia reniformis; foto: Michal Rubeš, http://www.darwiniana.cz

Jak je to se škůdci, objevují se na masožravých rostlinách? Pokud ano, jakým způsobem proti nim bojovat?

Jako jakékoliv jiné rostliny ani masožravky nejsou proti škůdcům imunní. Napadají je mšice, puklice, smutnice a další. Problém je většinou s chemií, některé druhy masožravek ji totiž nesnáší moc dobře.

Bohužel často není jiné východisko, protože buď vám kytku sežere chemie, nebo škůdce. Existují však i přípravky šetrnější, například Biool. Zkrátka každý bojuje, jak umí, univerzální pravidlo neexistuje.

Klepněte pro větší obrázek
Dionaea muscipula; foto: Michal Rubeš, http://www.darwiniana.cz

Co vás vedlo k tomu, že jste si k pěstování zvolila právě masožravky? A které druhy patří k vašim nejoblíbenějším?

Mám ráda přírodu jako celek a jako nedílnou součást naší existence včetně všech provázaností. Masožravky mě dráždí svou výjimečností a pestrostí druhů. Líbí se mi tedy všechny.

Pokud bych ale opravdu musela zvolit, pak by mi byly nejmilejší bublinatky (Utricularia), jelikož jejich pasti jsou důkazem přírodního génia a květy jsou podobné orchidejím a moc krásné.

Kolik druhů masožravých rostlin pěstujete? Máte nějakou vysněnou krásku, kterou byste ráda přidala do své sbírky?

Já osobně mám s manželem doma společných asi 40 květináčků, což není mnoho. Nemáme v bytě vhodné světelné podmínky, takže přisvěcujeme zářivkami, a prostor je tedy omezený. Do budoucna ale plánujeme mírné rozšíření o nějakou tu vitrínu, kde bych si ráda více vyzkoušela láčkovky, ty máme jen tři.

Klepněte pro větší obrázek
Květ Utricularia biloba; foto: Michal Rubeš, http://www.darwiniana.cz

Jinak masožravek, jež bych moc chtěla, je docela dost, ale jsou většinou specifické nějakou podmínkou, kterou vím, že jim nemohu zajistit, a proto si je raději zajedu prohlédnout třeba do Botanické zahrady v Liberci, kde najdete masožravky skoro všechny pohromadě. Mám radost z těch, jimž se u nás doma daří.

Děkujeme za rozhovor!

 

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |