Bonsaje představují staré umění pěstování malých stromečků v nádobách – miskách. Díky různým tvarovacím metodám získávají co nejskutečnější podobu velkých stromů z přírody, ale udržují si trpasličí rozměry. Mezi u nás nejoblíbenější venkovní exempláře patří smrky, borovice, buky a javory.
Může člověk nějak ovlivnit, aby se z něj stal správný bonsajista? Existuje nějaký postup?
Upřímně řečeno, nevím. Asi by se dala vyzvednout láska k přírodě, zaujetí, píle a tak dále. Mám ovšem pocit, že se musí především žít ve veliké pokoře a vycházet ze staré pravdy: „Vím, že nic nevím...“
Kvetoucí bonsaj rododendron; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Jaké bonsaje by si měl pořídit začátečník?
Určitě ty, které běžně rostou v okolí, kde žije. Je třeba rozlišovat venkovní a bytové bonsaje. K velmi vhodným venkovním patří borovice, jalovce, buky, habry či lípy, k bytovým tlustice nebo fíkusy.
Nač se máme při pěstování bonsají zaměřit, abychom je nemuseli po krátké době vyhazovat, protože naši péči nepřežily?
Mezi důležité zásady náleží hlavně zálivka nechlorovanou vodou a kromě zimního období pravidelné hnojení jednou za měsíc. Dále přesazování rostliny jednou za tři roky, odstraňování škůdců, zaštipování a tvarování.
Kvetoucí sakura; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Je podle vás důležité pořídit si k péči o bonsaje speciální pomůcky?
Ano, je jich celá řada. Zmíním jen některé: nůžky o různých velikostech, pinzety, drátky.
Doporučil byste je i člověku, který vlastní jen jednu bonsaj? Úplně nejlevnější nejsou a je jich hodně.
Záleží na každém člověku. Dají se ale najít alternativní řešení, která nejsou tak finančně náročná.
Například?
Mohou to být dámské nůžky, kapesní víceúčelový nůž, běžné dráty různého průměru, kleště kombinačky i štípačky a podobně.
Jak dlouho pěstujete bonsaje vy? Kolik jich vlastníte?
Začínal jsem před dvaceti pěti roky. Momentálně mám na zahradě asi sto padesát bonsají, přičemž stálá neprodejní sbírka čítá osmdesát kousků. Ostatní slouží pro komerční účely.
Zahrada v září; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Na pozemku jste stvořil krásnou japonskou zahradu. Jak dlouho vznikala?
Japonskou zahradu buduji od roku 1996. Skládá se ze dvou částí. Na louku o rozměrech sedmdesát krát patnáct metrů jsem postupně navezl asi sto nákladních aut hlíny, výkopové zeminy a kamenů.
Celá zahrada je koncipovaná v duchu buddhistických a šintoistických tradic, což se projevuje v postupném budování základních i doplňkových prvků, typických pro asijské zahrady.
V roce 2006 se nám podařilo získat velké množství zeminy, tím jsme završili záměr natvarovat druhou polovinu naší japonské kamenné zahrady jako evokaci krajiny České republiky. V náznaku zde uvidíte nížiny, Pálavu, Vysočinu a například Krkonoše.
Pokračovali jsme v navážení a umísťování velkých kamenů a velmi významným se stalo postavení brány Torii v severní části zahrady. Zde vznikl i symbolický vchod do zahrady s takzvaným Zvacím okruhem. Jde o to, že případný návštěvník nahlédne a pak se rozhodne, že buď půjde dál, nebo odejde.
Velké úsilí jsme později věnovali systému odvodnění, kanalizaci, vjezdu do parkovací části a úplně novému vstupu do zahrady (od silnice). Vzniklo nové schodiště, malá kamenná sedátka coby odpočívadla a kamenný mostek na budoucím potoce.
Scenérie stromků na jaře; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Může si vaši zahradu prohlédnout i veřejnost?
Ano, pro veřejnost je otevřeno každý den od 15.00 do19.00 hodin. V sobotu, neděli a v době prázdnin od 9.00 do19.00 hodin.
Pořádáte pro začátečníky nebo pokročilé bonsajisty nějaké kurzy a školení?
Na podzim pořádám neformální setkání zájemců pojmenované „Sněženské kochání“. Přímo kurzy a školení však neprobíhají.
Přehlídka venkovních bonsají; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Na vašich stránkách mne zaujaly zvláštní bonsajové misky nazvané Šimon. Můžete nám je trochu přiblížit?
Součást dokonalé bonsaje samozřejmě tvoří i správná miska. K dávným problémům ale patřilo zajistit si jejich dostatečné množství v solidní kvalitě. Metodou „z nouze ctnost" se mi v hlavě zrodil nápad vytvořit své vlastní. Impulzem k tomu byla manželka – výtvarnice.
Bonsajové misky Šimon; foto: http://www.bonsaje-vysocina.cz/
Na světlo světa postupně začínaly vykukovat originální, šamotové, ručně zpracované misky, které mají některé vlastnosti zajímavé pro bonsajisty. Jde především o vyzkoušenou mrazuvzdornost.
Další vlastností je poměrně vysoká hmotnost i po vysokém výpalu, čímž se zvyšuje stabilita celé bonsaje při větrném počasí. Ta je podpořena i velmi hrubým vnitřním povrchem misky, k němuž dobře přilnou jemné kořínky, to znamená menší možnost vyvrácení rostlinky.
V neposlední řadě mnohé zaujme vnější povrch misek, jenž je velmi syrový až drsný. Bezesporu se hodí k místu vzniku, tedy k Horácku na Českomorovské vrchovině, o kterém se říká, že tu končí chleba a začíná kamení. Používané glazury jen podtrhávají celkový dojem.
Děkujeme za rozhovor!
Osobní stránky pana Pavla Šimona najdete zde.