vytisknout velikost písma Rostliny, po nichž můžete šlapat

Do zahrady, kde se prohání pes či malé děti, si pořiďte půdopokryvné rostliny, které snesou sešlap. Uplatní se ve skalce, kolem kamenných cestiček, mezi šlapáky i jako podrost keřů. Poradíme vám, o jaké druhy se jedná a jak je snadno namnožit.

Vůči sešlapu jsou nejodolnější kobercovitě rostoucí druhy tvořící pevný drn. Žádná rostlina ale nesnese sešlapávání tak dobře jako trávník, nesázejte je proto na nejvíce exponovaná místa, což bývají oblíbené psí pěšinky, na nichž ani tráva neroste.

Klepněte pro větší obrázek
Úrazník položený (Sagina procumbens) je ideální rostlinou vhodnou mezi kamenné šlapáky

Podle čeho vybírat

Základními kritérii při výběru rostlin jsou jejich nároky na stanoviště, světlo, vláhu, druh půdy a její kyselost. Rostliny mohou tolerovat i méně optimální podmínky stanoviště, ale při kombinaci se zátěží sešlapováním je pravděpodobné, že dlouho nevydrží.

Klepněte pro větší obrázek
Kotula kostrbatá (Cotula squalida) je dobře odolná k sešlapu, pro svůj velmi nízký vzrůst se však snadno zapleveluje

Některé půdopokryvné rotliny se značně rozrůstají, zvažte proto jejich výsadbu zejména ve skalce. Takovéto druhy se nejlépe uplatní jako podrost keřů či stromů a ve výsadbách ohraničených bariérou, například pravidelně sekaným trávníkem, cestou či zídkou. Rostlinou velmi náročnou na budoucí údržbu může být zejména břečťan, jenž se pne po kmenech i zdech.  

Druhy, které se budou hodit do podmínek, které nabízí vaše zahrada, si vyberte pomocí přehledové tabulky:

Půdopokryvné rostliny odolné vůči sešlapávání
český název latinský název stanoviště odolnost *, charakteristika
stínomilné rostliny
barvínek menší Vinca minor vlhké stanoviště i polostín **, 10–15 cm
břečťan plazivý Hedera hellix snáší i úplný stín **, popínavý
mechy   vlhké stanoviště i polostín ***
vrbina penízková Lysimachia nummularia vlhké stanoviště i polostín ***, 3–5 cm
zběhovec plazivý Ajuga reptans vlhké stanoviště i polostín *, 10–15 cm
rostliny pro slunné stanoviště
acéna drobnolistá Acaena microphylla propusté půdy i polostín **, 5–7 cm
huseník výběžkatý Arabis procurrens vlhčí stanoviště i polostín *, 5–10 cm
kociánek dvoudomý Antennaria dioica suchá stanoviště *, 5–15 cm
kotula kostrbatá Cotula squalida propusté půdy i polostín ***, 5 cm
mateřídouška obecná Thymus vulgaris suchá stanoviště **, 10–15 cm
řebříček Achillea ageratifolia suchá stanoviště **, 15–20 cm
řebříček plstnatý Achillea tomentosa suchá stanoviště **, 10–15 cm
úrazník položený Sagina procumbens vlhčí stanoviště i polostín ***, 5 cm
  Muehlenbeckia axillaris středně vlhké půdy, polostín **, 5–10 cm
pozn.: odolnost: * méně odolná, ** středně odolná, *** odolná

Vegetativní rozmnožování

Mnoho půdopokryvných rostlin si můžete snadno namnožit, a postupně tak rozšiřovat jejich plochu.  Předpěstujte je v květináčích, kde snadno ovlivníte vlhkost i přistínění a sázejte je na stanoviště teprve tehdy, až zmohutní a prokoření.

Klepněte pro větší obrázek
Mateřídouška se dá sehnat i v drobnolisté, žlutolisté nebo panašované varietě

Nejjednodušším způsobem vegetativního množení je oddělování částí rostlin s již vytvořenými kořeny. Oddělovat můžete výhony s kořínky, například u vrbiny penízkové a zběhovce plazivého, nebo zakořeňující oddenky jako třeba u barvínku.

U rostlin, které tvoří trsy, k nimž patří kotula kostrbatá či mateřídouška obecná, jej celý vyryjte a rozdělte na několik částí podle toho, jak rychle a kolik chcete získat nových rostlin. Můžete zakrátit nadzemní část, pokud je příliš bujná a kořínky slabé.

Zpočátku pěstujte namnožené rostliny ve stínu, abyste omezili výpar, po prokořenění je postupně zvykejte na polostín až slunce. Přímému přenesení ze stínu na plné slunce se vyvarujte: jeho vlivem dochází velmi často k poškození listů.

Klepněte pro větší obrázek
Máte-li kyselou půdu, mech se v zahradě objeví sám. Hýčkejte si ho, v kombinaci s jehličnany působí esteticky a sešlap snáší výborně 

Letní řízkování

Obtížnější metodou je řízkování. Jeho využití je výhodné pro namnožení většího množství rostlin z matečnice. Vhodné období nastává po odkvětu, což  pro většinu skalniček odpovídá konci června. Řízkováním namnožíte barvínek menší, acénu drobnolistou, břečťan plazivý či zběhovec plazivý.

Vrcholové řízky by měly být asi pět centimetrů dlouhé. V jejich spodní třetině odstraňte listy, horní listy u bujnějších druhů o třetinu zkraťte, abyste omezili odpařování. Řízky zapíchejte do substrátu tvořeného dvěma třetinami písku (kvůli provzdušnění) a třetinou rašeliny (váže vodu).

Klepněte pro větší obrázek
Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) 'Burgundi Glow' bude výrazněji zbarvený na slunném stanovišti, vyžaduje ale dostatek vláhy

Nádobu s nezakořenělými řízky přikryjte sklem nebo fólií, abyste udrželi vysokou vzdušnou vlhkost, a dejte do stínu. Substrát má být mírně vlhký, ale ne přemokřený.  Většina druhů zakoření během čtyř až  šesti týdnů, ke konci postupně sklo nebo fólii odkrývejte, omezíte výskyt plísní.  

Po zakořenění rostlinky přesaďte do hrnků se substrátem s kompletními živinami nebo do zeminy s kompostem.  S konečnou výsadbu  vyčkejte až po úplném prokořenění. Silné zdravé rostliny mají větší šanci, že se na trvalém stanovišti uchytí i přes to, že se po nich ihned proběhne pes nebo děti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |
Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak ji správně používat?

Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak j…

Spojí-li se dešťové přeháňky s vyššími teplotami, nastanou žně pro všechny houbaře. Problémem ale může být, jak množství hub rychle zpracovat. Ideální volbou je kvalitní sušička, v níž budou houby usušené během několika hodin a téměř bez práce.

16.  9.  2020 | | 2 N/A