Zásadním faktorem, který ovlivňuje přístup dětí k přírodě, je úroveň vzdělání jejich rodičů. Právě takový závěr vyplynul z výsledků průzkumu, který provedla společnost Husqvarna v devíti zemích světa s cílem zjistit, jaký mají lidé vztah k zeleni.
Ankety se zúčastnilo celkem 4 500 respondentů z Polska, Německa, Francie, Švédska, USA, Kanady, Austrálie, Číny a Ruska a výsledky jsou představeny ve studii s názvem Husqvarna Global Green Space Report 2013.
Jak často bereme děti do přírody
Podle studie se rodiče s vysokoškolským vzděláním rozhodli vypěstovat ve svých dětech pozitivní vztah k zeleni. Celkem 71 procent z nich se snaží brat své děti do přírody alespoň jednou za měsíc, naopak u rodičů s nižším vzděláním to není zdaleka ani polovina.
Dosažené vzdělání hraje důležitou roli také při utváření rodičovských názorů na to, zda je doba, kterou jejich potomci tráví v přírodě, dostatečná. 79 procent rodičů s vysokoškolským vzděláním chce, aby jejich děti trávily více času v lese, s nižším vzděláním je to jen 70 procent.
Čas strávený v parku by u svých dětí chtělo prodloužit 83 procent rodičů s vysokoškolským vzděláním, z rodičů bez vysokoškolského vzdělání má takovou touhu pouze 69 procent.
Vztah k přírodě si děti vytvářejí od nejútlejšího věku. Protože pobyt na čerstvém vzduchu prospívá jejich fyzickému i duševnímu zdraví, měli by ho rodiče maximálně podporovat
Hurá do přírody. Stojí o to ale děti?
Znepokojujícím trendem současnosti je prohlubující se generační mezera mezi rodiči a dětmi, co se týče jejich vztahu k zeleni. 65 procent rodičů ve studii uvádí, že jejich děti dnes tráví v přírodě mnohem méně času, než trávili v tom samém věku oni sami.
Rodiče se ale snaží proti tomuto negativnímu trendu bojovat. Někteří jsou ochotni obětovat své pohodlí, jen aby dětem mohli poskytnout častější kontakt s přírodou. Tato ochota ale závisí na věku dětí.
Největší skupinu představují rodiče s dětmi mladšími osmi let, z nich by se dále od města a vyžití, které nabízí, odstěhovalo celých 57 procent. Problémem by ani nebylo delší dojíždění autem do práce, každý pátý rodič by dokonce ze stejného důvodu platil větší daně. Odstěhování z města by oproti tomu volilo jen 44 procent dospělých bez dětí.
Podpora zelených oáz ve městech
Rodiče, kteří ve městě žít zůstávají, se snaží i v této betonové džungli najít kousek přírody pro své děti. Chtějí se podílet nejen na vytváření, ale také udržování veřejných prostranství. Uvědomují si totiž, že parky a zelená dětská hřiště jsou ideálním místem, kde trávit s dětmi volný čas, a proto se aktivně zajímají o okolí, ve kterém žijí.
Snaží se přispívat ke správnému udržování veřejných zelených ploch, 62 procent rodičů s dětmi mladšími osmi let klidně obětuje své volno. Kromě volného času jsou rodiče ochotni poskytnout také odborné znalosti, někteří přispívají i peněžními prostředky.
Efekt pozitivní spirály
U rodičů a dětí, kteří chodí do přírody často, se objevuje efekt takzvané pozitivní spirály. Pokud tráví čas v zeleni pravidelně, mají běžně tendenci chodit tam častěji a také pobyt v zeleni aktivně vyhledávají. Pozor, spirála ale funguje i negativně – čím méně času v přírodě trávíme, tím více se od ní vzdalujeme.
Zdroj: Husqvarna