Reveň vlnitá, známá také pod jménem reveň rebarbora nebo jen zkráceně rebarbora, připomíná svými listy lopuch. Od toho ji ale odlišují dvoumetrová květenství, která se objevují od května do června.
Konzumují se mladé listové řapíky. Připravíte z nich výbornou, příjemně kyselou marmeládu. Reveň dodá skvělou, osvěžující chuť také moučníkům, zpracovává se i do kompotu a spousty dalších receptů. Kvůli obsahu kyseliny šťavelové je však méně vhodná pro osoby trpící ledvinovým onemocněním.
Kdy a jak sklízet rebarboru?
Jednotlivé řapíky sklízejte postupně tak, jak narůstají, a to od dubna do poloviny až konce června. Později se v nich zvyšuje množství kyseliny šťavelové. Z rostliny lze sklidit asi třetinu listů, aby se příliš nevysílila.
Řapíky neřežte ani nestříhejte, ale vytrhávejte. Vylomte je úplně dole, protože nevylomené zbytky by mohly zahnívat. Pracujte s citem, jsou křehké! Listy pak odřízněte. Řapíky můžete skladovat v chladničce tři až pět dní nebo je nakrájet a dát na mrazák.
Na závěr sklizně ještě reveň pohnojte. Na metr čtvereční plochy počítejte asi 15 gramů plného hnojiva a 15 gramů čistého dusíkatého hnojiva. Úplně poslední hnojení má svůj čas v červenci. Na každý metr čtvereční přijde 20 gramů plného hnojiva a stejné množství rychle působícího dusíkatého.
Jak správně pěstovat rebarboru?
Reveň patří k nejranějším zeleninám. Jakmile rozmrzne půda, okamžitě vyžene – z tohoto důvodu je třeba zajistit, aby nezamrzla moc hluboko. Postup je jednoduchý: Vytvoříte jí ochranu ze silné vrstvy rašeliny nebo listí, přidáte smrkové chvojí – a mráz pak nepronikne až do země. Důležité je, abyste reveň takto „zastlali“ dříve, než svrchní vrstva půdy příliš promrzne (počátek ledna představuje poslední možnost).
Jakou zeminu a kolik vody
Péče o tyto plně mrazuvzdorné rostliny není náročná. Co se půdy týče, upřednostňuje reveň hlubokou humózní zeminu neutrální či zásadité reakce, ale v podstatě jí stačí, když má dostatek živin.
Půda lehká, jež se na jaře rychle zahřívá, zajistí dřívější úrodu než půda těžká a mokrá. Dobu sklizně ovlivní i umístění rostliny – na výsluní řapíky dozrají rychleji než v polostínu (reveň lze bez problémů sázet pod ovocné stromy, jejichž koruny se vzájemně ještě nedotýkají).
Při pěstování rebarbory byste měli dodržovat dvě zásady:
- po celou dobu vegetace jí poskytujte dostatek vláhy
- pravidelně odstraňujte tvořící se květenství, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly
Jak rozmnožit rebarboru ze sazenic?
Chcete si rozmnožit rebarboru nebo ji někomu darovat, aby ji mohl také pěstovat? Jednoduše část reveně vyryjte ze země. Toto vegetativní množení spočívající v dělení trsů je výhodnější než výsev semen, protože hotové sazenice získají stejné vlastnosti jako mateřská rostlina.
Pakliže se budete chtít do takového množení (případně přesazování) pustit, počkejte si na podzim (je to možné ještě v březnu), když jí zežloutnou listy. Každý oddělek musí mít alespoň jeden silný vegetační vrchol.
Ten by měl být po výsadbě asi 5 centimetrů pod povrchem půdy, ale tak, aby oddělky nebyly v půdě hlouběji než v původním trsu. Vyryté kořeny nesmějí zůstat dlouho vystaveny vzduchu. Přikryjte je namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem, jestliže rostlinu hned nezasadíte.
Reveň neoberte o listy, jinak se sazenice oslabí! Nové listy může tvořit jen pomocí těch, které má. Vezmete-li jí jich při sázení moc, nebo dokonce všechny, budou se nové tvořit na úkor kořenů. Po vysazení sazenici pevně přimáčkněte a řádně zalijte. První sklizeň bude už rok po výsadbě.
Jak rozmnožit rebarboru ze semen?
Generativní množení spočívá ve výsevu semen, a to hned po jejich dozrání – v srpnu nebo v březnu až dubnu – na venkovní záhony. Po vzejití rostlinky přepíchejte do sponu 20 x 20 centimetrů.
Na podzim nebo na jaře druhého roku je budete moci vysadit vždy metr od sebe na trvalé stanoviště. Na dno vykopané jámy přisypte dávku rozloženého chlévského hnoje. Rostliny se mají vysazovat na hluboce zrytou půdu, přinejmenším nakypřenou do hloubky na dva rýče. S první sklizní lze počítat 3 roky po výsevu.
Hnojivo na rebarboru? Ideální je kvalitní kompost
Zatímco před výsadbou se do půdy zapravuje chlévský hnůj, v dalších letech je to dobře rozložený kompost. Vzhledem k tomu, že rostliny mají během roku velkou spotřebu dusíku, měli byste jim hned zjara dopřát asi 20 kilogramů kompostu na metr čtvereční a ještě před vyrašením na každý metr čtvereční 15 až 20 gramů plného kombinovaného hnojiva a stejné množství dusíkatého hnojiva.
Hnojivou směs v suchém stavu rozhoďte na povrch půdy a poté zapravte motyčkou do půdy. Důkladně rostlinu zalijte, aby se živiny dostaly rychleji ke kořenům. Hnojení by se mělo opakovat v květnu (1x až 2x čistým dusíkatým hnojivem). Spojte je se zálivkou, a to vždy tak, že čistou vodou vůbec nebudete zalévat. Na každý litr zálivkové vody dejte až 3 gramy plného hnojiva.
Jak je to s přesazováním?
Při pěstování rebarbory možná také řešíte, zda ji po čase nepřesadit. V odborné literatuře se uvádí, že rostliny mohou zůstat na jednom místě i 10 let, přičemž nejvyšší výnos bývá v pátém až sedmém roce po výsadbě (1–2 kg z každé rostliny), nicméně osobně neznám ve svém okolí nikoho, kdo by rebarboru vůbec kdy přesazoval. Jednou provždy zkrátka a dobře získá své místo a na něm zůstává ne deset, ale desítky let.
VIDEO TIP: Nevíte, jak využít rebarboru? Zkuste tento recept na skvělý crumble. Bude chutnat celé rodině!