Rekuperace tepla přináší úspory

Jde o využití tepla, které jinak bez užitku uniká při větrání. Donedávna se uplatňovala zejména u velkých objektů v rámci klimatizace, stále častěji se však objevují i zařízení vhodná pro soukromé domy nebo byty. Rekuperace ale není nejlevnější.

Energie z bytu ven

Uvádí se, že energie, která unikne z domu neb bytu při větrání, představuje asi 30 až 50 procent všech tepelných ztrát. Na nahrazování takto ztraceného tepla tedy vynakládáme poměrně velké prostředky. Vzhledem ke stále rostoucím nákladům na elektřinu, plyn, ale dokonce i uhlí, pak rekuperační jednotka může mít poměrně příznivou návratnost.

Záleží ovšem přitom i na mnoha dalších faktorech. Patří k nim zejména následující:

• kvalita tepelné izolace domu
• objem větraného prostoru
• počet obyvatel
• kvalita těsnění oken a dveří
• působ vytápění

Důležitý parametr: účinnost

Důležitým pojmem je účinnost rekuperace vyjádřená v procentech. Nulovou účinnost rekuperace má otevřené okno. Stoprocentní účinnost, při níž by se bez vynaložení další energie získalo veškeré teplo obsažené v odcházejícím vzduchu, je nedosažitelná. U profesionálních výrobků se za dobrou považuje účinnost nad 60 procent.

Kdy ne a kdy ano

Z uvedeného vyplývá, že rekuperace se sotva vyplatí u starších objektů (zejména venkovských), které nejsou zateplené, větrání probíhá přirozenou cestou a topí se levnými palivy z místních zdrojů (dřevem či jinou biomasou). Návratnost investice do rekuperační jednotky by pak nejspíš byla v nedohlednu. Využívat odpadního tepla z větrání se naopak vyplatí tam, kde se topí nejdražšími energiemi (elektřina, plyn), objekt je dokonale zateplen a přitom utěsněn tak, že přívod čerstvého vzduchu je nezbytný. Obzvlášť naléhavá je tato potřeba u malých městských bytů s mnoha obyvateli.

Centrálně nebo lokálně?

Rekuperační systémy jsou součástí ventilačního zařízení. Mohou být řešené jako centrální (jeden pro celý objekt) nebo lokální (jeden pro byt nebo dokonce pro každou místnost).

Výhody centrální rekuperační jednotky:

• možnost umístit mimo obytné prostory
• neobtěžuje hlukem
• kvalitnější izolace jednotky
• možnost výhodného propojení se systémem centrálního vytápění objektu

Výhody lokální rekuperační jednotky

• odpadají dlouhá vedení vzduchu
• snazší ovládání podle podmínek místnosti
• odpadá riziko pronikání pachů, vedení zvuků atd. mezi místnostmi
• lepší přizpůsobení podmínkám bytu
• snadnější instalace

Provedení

Základním prvkem jednoduché rekuperační jednotky je výměník tepla, obvykle deskový, lamelový atd. Zde se teplo odvětrávaného vzduchu v protiproudovém režimu předává vzduchu přiváděnému z venčí. Nezbytnou součástí proto je ventilátor, dále tu jsou vzduchové filtry, systém pro odvádění kondenzované vody a ovládací prvky. Takové jednoduché jednotky se hodí zejména pro větrání jednotlivých místností.

Protože je výhodné propojení rekuperace s vytápěním nebo dokonce klimatizací, bývají složitější (a dražší) jednotky vybavené také dohříváním či chlazením vstupujícího vzduchu (někdy i prostřednictvím tepelného čerpadla), řízením vlhkosti atd.

Jaké jsou ceny

Rekuperační technologie nejsou levné - jednotka pro menší rodinných domek stojí řádově desítky tisíc, společně s instalacemi, řídící elektronikou atd. se to pak snadno může vyšplhat i přes sto tisíc. Podrobná kalkulace návratnosti je tedy více než vhodná.

Vzhledem k poměrně vysoké ceně těchto jednotek a zdánlivě jednoduchému principu je i častá snaha o svépomocnou výrobu. Vedle jednoduchých deskových výměníků se při tom často používají součástky z vyřazených aut (chladiče, topení, ventilátory atd.). Amatér sice sotva dosáhne vysoké účinnosti, avšak vzhledem k cenám profesionálních systémů - alespoň zručným kutilům, kteří to dělají ze záliby - se patrně vyplatí i zařízení s méně příznivými parametry.

Rekuperace a podzemní teplo

U rodinných domů s vlastním pozemkem (zahradou) je výhodné využít možnost doplnit rekupreační jednotku o předřazený zemní výměník (tzv. zemní registr) - zejména pokud lze jednotku umístit ve sklepě. Spočívá v tom, že vzduch se vede zvenčí dostatečně dlouhým (cca 20 m) podzemním kanálem v dostatečné hloubce (okolo 2 m). Vzhledem ke stabilní půdní teplotě se tak v létě ochlazuje a při zimních mrazech naopak otepluje. Provoz jednotky je tak hospodárnější a účinnost se zvyšuje. Navíc není rekuperační jednotka vystavená teplotám pod bodem mrazu.

Pozor na digestoř

Kuchyň patřím k těm bytovým prostorám, které je potřeba odvětrávat nejintenzivněji a ztrácí se odtud nejvíc tepla. Přesto obvykle není jednoduše možné provádět rekuperaci například z digestoře, protože mastný prach by mohl zařízení zničit. Do značné míry to platí i o celých kuchyních, zejména pokud jsou malé a/nebo se v nich digestoř z různých důvodů nepoužívá. Proto je třeba při instalaci rekuperace v kuchyni podrobně prostudovat specifikace výrobků a použít pouze ty, které provoz v těchto podmínkách výslovně umožňují. Obvykle se pro rekuperaci doporučuje čistit vzduch v kuchyni digestoří s uzavřeným okruhem a funkčním uhlíkovým filtrem.