vytisknout velikost písma Raná zelenina do zahrádky

První nedočkavci urovnávají záhony, značí řádky a vysévají do nich semínka. Možná ještě přijdou noční mrazíky, možná i chladné dny, přesto jsou druhy zeleniny, kterým vaše nedočkavost prospívá.

Pod střechou

Majitelům skleníku nebo pařeniště je hej. Nemusí brát tolik ohledů na počasí a mohou se pustit do práce vlastně kdykoliv. Důležitá bude příprava půdy: zrytý a proleželým kompostem přihnojený záhon pro výsev ve skleníku či pařníku pečlivě urovnejte a mírně utužte.

Pomůže i zálivka den dva před samotným výsevem. Záhon nemá mít žádný sklon, jinak vám bude voda při zálivce stékat do nejnižších míst. Ta budou přemokřená a opačná strana zase vysychavá.

Klepněte pro větší obrázek
Semena kopru si s jinými nespletete

Před výsevem si vyznačte vzdálenost mezi řádky, do kterých budete vysévat: pro ředkvičky a kopr stačí kolem dvaceti až dvaceti pěti centimetrů, raný špenát se spokojí s patnácticentimetrovým rozestupem řádků.

Semínka „nepohřbívejte“ hluboko

Hloubka výsevu se řídí velikostí semen, většině drobných (mrkev, petržel, kopr, ředkvička, salát) stačí dva centimetry. Hluboko setá semena velice špatně a nerovnoměrně klíčí, než se proderou na světlo, ztratí zbytečně mnoho času.

Zato cukrový hrášek nebo rané fazolky klidně dávejte pět osm centimetrů hluboko – mělký výsev by je připravil o vláhu, na níž jsou během vzcházení citlivé. Všechna semena po výsevu přitlačte do půdy a pořádně zalijte. Označte si jednotlivé druhy jmenovkami, dobrý přehled při větším množství záhonů není k zahození.

Jde to i bez skleníku a pařeniště

Jako jsou otužilci mezi námi, tak je najdete i mezi zeleninami. Těm nebude vadit, že nemáte zasklenou plochu nebo fóliovník – spokojí se s venkovním záhonem. Připravte ho stejným způsobem jako záhon krytý.

Klepněte pro větší obrázek
Zálivka musí být jemná, aby nepoškodila vzešlé rostlinky

Většinu kořenové zeleniny můžete bez obav vysévat, jen co půda trochu oschne. Vyberte si v nabídce semen takové druhy, které jsou označeny jako rané, mají kratší vegetační dobu. Chcete-li opravdu brzkou sklizeň mrkve s dlouhou vegetační dobou, nahraďte ji karotkou – první budete sklízet po třech měsících.

Pod zemí

Z kořenových zelenin můžete opravdu brzy, v předjaří, vysévat mrkev (klíčí při třech stupních Celsia). Než bude dvacet stupňů, založí si kořeny, rostoucí nejlépe v těchto teplotách. Zároveň s mrkví, nejdéle však do konce března, vysévejte petržel, jež klíčí hodně dlouho. Pokud to nestihnete, kupte si semeno pastináku: rychleji vzchází a někteří pěstitelé mu dávají přednost pro menší náročnost a pěkné výnosy.

Klepněte pro větší obrázek
Nepropásněte vhodnou dobu pro výsev rané zeleniny

Všechny kořenové zeleniny vyjednoťte alespoň na pět centimetrů, jakmile budou mít tři nebo čtyři pravé lístky. Později, jak budou narůstat kořeny, probírejte porost až na dvojnásobný rozestup rostlin v řádku. Získáte tak mladou a křehkou zeleninu do jarních polévek a z projednoceného porostu sklidíte rovnou a pěkně vyvinutou kořenovou zeleninu.

Vůně cibule a kopru

Nejde o cibuli sazečku, té se bude lépe dařit při výsadbě do mírně prohřáté půdy. Vysévat můžete co nejdříve na jaře semeno cibule (mimochodem, všimli jste si, jak je pěkně tvarované?) – tak dva centimetry hluboko, v řádcích asi třicet pět centimetrů.

Při dobré klíčivosti je do tří týdnů venku – a pozor – při vzcházení nenechte záhon přeschnout. Cibule se pak jednotí asi na pět centimetrů a jak dorůstá, můžete průběžně protrhávat ty větší pro kuchyňskou spotřebu.

Zbylo-li vám neklíčivé semeno cibule z předešlých let, klidně ho přimíchejte k novému: ušetříte si práci s jednocením nejmladších rostlin.

Po polovině března najděte nezaplevelený záhon. Na něm můžete pěstovat voňavý kopr. První sklizně lístků na saláty či koprovku se dočkáte při pěkném počasí už za tři týdny (jako pod sklem) nebo za dvojnásobný čas, pokud se počasí nevydaří.

Červenobílá panenka

Ředkvičku v klasické červeni postupně nahradily dvoubarevné a bílé, dnes koupíte směs barevných ředkviček v jednom balení. Krom zmiňovaných si pak pochutnáte na žlutých, oranžových i fialových ředkvičkách.

Klepněte pro větší obrázek
Vypěstovaná doma chutná o něco víc

Nároky mají všechny druhy stejné – po vytvoření pravých lístků projednotit na pár centimetrů a sklízet postupně, jak dorůstají bulvičky. Nemusíte zůstat jen u ředkvičky kulaté, vyšlechtěné odrůdy jsou i podlouhlé, tvarem jako malá karotka, nebo s protáhlými zúženými kořeny.

Je to jednoduché!

Raná zelenina nechce od vás moc, hlavně se postarejte, aby měla:

  • Čisté záhony – plevel bývá mnohem rychlejší než kulturní rostliny. Dáte-li mu šanci, budete mít úrodu poloviční.
  • Dostatek vláhy a vzduchu – ve slunečných dnech vystoupá teplota ve skleníku a pařníku klidně na třicet stupňů, proto dobře větrejte. Zalévejte pravidelně a vydatně, ale úměrně teplotám, při poklesu teplot omezte zálivku na nejnutnější potřebu.
  • Něco navíc prospěje vám i zelenině – černá fólie na pokrytí venkovních záhonů vám umožní ještě ranější výsev, zadrží teplo v půdě a zbaví vás práce s odplevelováním záhonu.
Klepněte pro větší obrázek
Křehké semenáčky je třeba chránit před škůdci

Na breberky vyzrajete

Jak? S bílou netkanou textilií, nataženou po výsevu na záhon (i ve skleníku nebo pařeništi). Ředkvičky vám nenapadnou dřepčíci, špenát neožerou housenky můrek a ještě ochráníte zeleninu před ranními mrazíky. Jak zelenina narůstá, postupně textilii na okrajích záhonu uvolňujte, aby nebrzdila rostliny, jinak ji můžete nechat na záhonu třeba až do sklizně.

 

 

 

 

 

 

 

 

Sledujte náš facebook


Nejčtenější články

Blahokeř – popínavá liána na zahradu i do bytu. Jak ji pěstovat?

Blahokeř – popínavá liána na zahradu i do byt…

Klerodendron je rod exotických rostlin, které můžete pěstovat venku na zahradě nebo jako pokojovky. Na péči umí být poměrně náročné, ale odmění se záplavou květů.

6.  6.  2021 |
Lucie Kořistová
Blahokeř
Jak na mravence v domě i na zahradě: Vsaďte na osvědčené babské rady

Jak na mravence v domě i na zahradě: Vsaďte n…

Tenhle drobný hmyz dokáže pořádně znepříjemnit život a i napáchat řadu škod. Nezáleží příliš na tom, zda jde o mravence černé, zrzavé, lesní, nebo třeba mrňavé faraony. Jak se k vám jednou nastěhují, je těžké se jich zbavit. Zvlášť pokud si nechcete domácnost či zahradu zamořit chemií. Existuje však celá řada osvědčených babských triků, které vám boj s nepříjemným hmyzem pomohou vyhrát. Prozradíme vám je!

9.  6.  2021 |
Lenka Chvostová
MravenciBabské radyDomácí škůdciJak na to
Výplň do květináče, past na škůdce a další triky, jak využít pistáciové skořápky

Výplň do květináče, past na škůdce a další tr…

Pistácie jsou oblíbenou pochoutkou. Skořápky, které po oříšcích zbydou, už ode dneška raději schovejte. Máme pro vás sedm skvělých tipů, jak je v budoucnu využít.

13.  6.  2021 |
Lucie Kořistová
Pistácie
Rostliny na přímé slunce: Které druhy se hodí na zahradu i na balkon

Rostliny na přímé slunce: Které druhy se hodí…

Ať už jste majitelem zahrady, balkonu či terasy, při volbě rostlin k pěstování vyjděte z podmínek, jež máte. Jednou z nich je orientace: Pokud víte, že na rostliny bude svítit slunce téměř celý den, vybírejte druhy, které je milují a bez problémů si s takovým umístěním poradí.

5.  6.  2021 |
Kateřina Hradová
Okrasná zahrada
Domácí bezinkový sirup udělejte zastudena, nepřijdete o léčivé látky. Jak na to?

Domácí bezinkový sirup udělejte zastudena, ne…

Sezóna bezinkových květů je v plném proudu, stačí se jen rozhlédnout kolem sebe. Keře obsypané voňavými „koláči“ z drobných kvítků najdete ve městě i ve volné přírodě. Tak proč je nevyužít třeba k přípravě sirupu, na který nedaly dopustit už naše babičky. Kromě toho, že skvěle chutná, má totiž i prokazatelné léčivé účinky.

včera |
Lenka Chvostová
Jak na toSirupČerný bez