Kde získat sazenice rakytníku?
Narazili jste při prázdninovém cestování na místo, kde rakytník volně roste, a máte v plánu vyrýpnout si ve vhodnou dobu odkopek? Nedělejte to. Je to jako koupit zajíce v pytli. Chcete-li mít kvalitní keř (rakytník se dožívá až sta let!), vybírejte sazenice zásadně v zahradnictvích a ovocných školkách. Poradí vám tam nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou navíc vysoce mrazuvzdorné. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.
Rakytník samec potřebuje dvě až tři samice
Rakytník je keř dvoudomý, což znamená, že blízko sebe musí být vysazeny samčí i samičí keře. Větrosnubný keř má potom možnost opylení a vytvoření plodů. Obvykle se na jednu samčí rostlinu počítají dvě až tři samičí (samic může být až šest). Opylovače sázejte vždy z návětrné strany.
Pohlaví rostliny z malého odkopku těžko odhadnete, bezpečně je rozeznáte teprve u tříletého rakytníku (odborníci si s tím poradí dříve). Některé odrůdy jsou lepšími opylovači (například Pollmix), proto se při koupi keře na všechny tyto okolnosti přeptejte.
Keř na slunce? Ano, ale vodu potřebuje
Pravda je, že rakytník je schopen růst a prospívat v téměř extrémních podmínkách - za sucha, nevadí mu vítr, nekvalitní půda ani neschůdný terén. Netrápí ho celodenní sluneční úpal ani průmyslové zplodiny. Aby ovšem nedošlo k omylu: Skutečnost, že rostlina snáší dobře sucho, neznamená, že bez problémů poroste i na vyloženě chudých a trvale vyschlých půdách!
Keřům se nebude dařit ani v permanentním stínu, v přemokřených těžkých a kyselých půdách. Vápenitá zem rakytníku naopak prospívá, a přestože je nenáročný, při dlouhotrvajícím suchu vezme zavděk občasnou zálivkou – to platí zvláště o keřích mladších než čtyři roky.
Právě skromnosti tohoto keře můžete využít při osazování prudkých svahů obrácených k jihu, kde by se jiné zeleni těžko dařilo. Rakytník zvládne i pozdní jarní mrazíky, a dokáže růst dokonce i v mrazové kotlině.
Jak na řez rakytníku? Pusťte se do něj po každé sklizni
Rakytník plodí obvykle od čtvrtého roku věku a první roky po výsadbě se zdá, že nepotřebuje žádný řez. Samičí odrůdy však jsou náchylnější k prosychání plodonosného obrostu, kterého se musíte zbavovat řezem.
Výhodnější je samičí odrůdy pravidelně zmlazovat, to znamená odstraňovat každoročně odplozený obrost a staré kosterní větve, aby se keř nerozrůstal do šíře a neplodil pouze po obvodových větvích. Hluboký zmlazovací řez rakytník přežije bez obtíží, jsou odrůdy, jež po zmlazovacím řezu rychleji obrůstají. Pro usnadnění prací (i když s rakytníkem jich je minimum) praktikujte raději pravidelný řez a prosvětlování.
Hnojení má rakytník rád, ale vyhněte se dusíku
Na zahradě si většinou vzhledem k půdní kvalitě můžete dovolit zpracovat před výsadbou zem hlouběji. Udělejte to a zapravte do ní organické hnojivo (hnůj), které dodá rakytníkům do startu potřebné prvky. Také během příštích let bude rakytník potřebovat fosfor a draslík. Pokud budete chtít být co nejpečlivější, můžete si nechat před výsadbou udělat půdní rozbor, podle něhož upravíte dávkování strojených hnojiv s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Vyvarujte se ale od počátku přihnojování dusíkem: Od výsadby až do stáří se bez něj rakytník obejde a lépe mu vyzrává dřevo. Je pak odolnější vůči chorobám.
Jak plody zpracovat? Zkuste nejen rakytníkový sirup
Z rakytníku můžete kromě plodů, z nichž se vyrábí třeba rakytníkový sirup, zužitkovat i výhony a listy. Obsahují stejné látky jako plody, ale v menším množství. Listy lze sušit a použít na čaj, stejně tak jako výhonky (z čerstvých se dělají výluhy). Peckovičky rakytníku se dají sušit, mrazit, zavářet nebo lisovat na šťávy, z nichž se mohou dělat další tinktury.
TIP NA VIDEO: Jak správně zasadit strom?