Radiátory jsou běžnou součástí našich domovů, ale zdaleka se nemusíme omezovat na klasické typy. Otopná tělesa mohou být i zajímavým designovým prvkem interiéru.
Jestliže se snažíme o sladění zařizovacích předmětů i doplňků interiéru, neměli bychom otopná tělesa ponechávat stranou. Tvoří totiž většinou velké plochy a vzhledem k jejich funkci nemůžeme počítat s tím, že je skryjeme za zástěnou, záclonou či závěsem. Během let, když jsou radiátory používány, došlo k mnoha změnám nejen, pokud jde o vzhled, ale i o materiály.
Původním materiálem byla velmi těžká a také drahá litina. Litinové radiátory se používají i dnes, potřebují vcelku velký objem vody, déle se nahřívají, ale na druhé straně také delší dobu vydávají teplo. Tato otopná tělesa se svým výrazným designem hodí buď do starší zástavby, kde jsou často instalována do výklenků ve zdech, nebo do technických až průmyslově vybavených interiérů. Litinu později zčásti nahradil ocelový plech, který vede dobře teplo. Plechové radiátory jsou lehčí i levnější než litina a mají dlouhou životnost.
Protože je ocel velmi dobrý vodič tepla, rychle se nahřívají, ovšem i dříve vychladnou. Zhruba polovinu tepla vydávají zářením a druhých 50% cirkulací vzduchu. Ve spojení s moderními kotli mohou zajistit vytápění interiéru v celkem příznivém poměru výkon – cena. Stále poměrně novým materiálem je v této oblasti hliník. Díky skvělé tepelné vodivosti je možné hliníková otopná tělesa snadno a rychle regulovat. Ideální je využít je v kombinaci s kondenzačním kotlem nebo tepelným čerpadlem. Předností hliníkových otopných těles je moderní design, technicky dokonalé provedení i perfektní povrchová úprava. Povrch je potažen komaxitovou vrstvou vypalovanou při teplotách od 180 do 220 stupňů Celsia, což zajišťuje otěruvzdornost a barevnou stálost.
Deskové radiátory a otopné stěny
K neprodávanějším typům otopných těles patří v současnosti deskové radiátory. Jejich předností je velmi malá spotřeba vody, a z toho plyne i možnost rychlejší regulace teploty v interiéru, a tedy úspora energie. Čistý a jednoduchý design umožňuje jejich použití v jakémkoli interiéru, výrobci je nabízejí také v různých barevných odstínech. Většího výkonu dosáhneme navýšením počtu desek, nedochází tedy k nežádoucímu nárůstu plošných rozměrů. Mezi vpravdě designová otopná tělesa patří otopné stěny, jejichž nejvýraznějším znakem je rozdělení plochy na vertikálně či horizontálně členěné linie otopných profilů. Otopné stěny mají vzhledem ke svým poměrně malým rozměrům vysoký tepelný výkon, krátký ohřev i výbornou regulaci. Podle požadavků zákazníka dodávají výrobci i tvarově atypická tělesa, přizpůsobená interiéru, například jednostranně zkosená do půdních vestaveb a podobně.
Konvektory
Stále častěji se v interiérech uplatňují francouzská okna či jiné velké prosklené stěny, k nimž je také třeba najít odpovídající otopná tělesa. Mezi taková patří konvektory umisťované před velké prosklené plochy na podlahu, případně do žlabu přímo v podlaze. Povrchové typy mají horní část překrytou mřížkou a spodní část nezakrytou, a teplo se v místnosti šíří konvekcí, tedy prouděním, nebo je teplý vzduch do místnosti rozváděn pomocí ventilátoru. Podlahové konvektory se instalují před prosklené stěny nebo francouzská okna, kde není možné použít klasický nástěnný radiátor. Vkládají se do žlabu v podlaze a zakrývá je nášlapná mřížka. Konvektory je možné instalovat do různorodých prostor, lze je tvarovat například do úhlů pro umístění v rozích místností, či na ně montovat přídavné sušáky ručníků a podobně. Dodávají se v klasickém bílém laku, ovšem dostupné jsou i jiné barevné varianty a úpravy.
Kámen a sklo
Do chodeb, koupelen a toalet byla dříve určena trubková otopná tělesa. Časem ovšem přišli výrobci i s kreativnějšími tvary, než klasickým žebříčkem, nyní jsou k dostání v různém provedení z hlediska materiálu, tvaru i barevných odstínů. Výrazným výtvarným prvkem je například vertikální a úzký trubkový radiátor ve tvaru vlny, umístěný na podestě schodiště přímo proti nástupnímu prostoru, zvláště v moderním interiéru působí efektně také industriální radiátory ve tvaru spirály v černé barvě nebo v odstínu povrchově neupravené oceli.
Mezi velmi luxusní patří kamenná otopná tělesa, nejčastěji z mramoru nebo žuly, která mají podobné vlastnosti jako kachlová kamna, většinu tepla tedy vydávají sáláním a nevíří proto tolik prach, jako klasické radiátory. Pro vytápění prostoru je vhodné použít kámen tloušťky 3 cm, jestliže chceme kamenný panel pouze pro doplňkové vytápění, stačí deska o tloušťce 2 cm. Pokud jde o sklo, vyrábějí se radiátory z tvrzeného bílého nebo černého skla o tloušťce 1 cm, do něhož lze navíc pískováním vykreslit obrazec či nápis podle vlastního přání. Kamenné sálavé panely můžeme využít i jako opěradlo, skleněné topné panely zase třeba v koupelně jako zrcadlo.