vytisknout velikost písma Ptačí budky na zahradu? Získejte je v naší soutěži!

Uvažujete, že na zahrádku umístíte ptačí budku? Pusťte se do toho: vysvětlíme vám spolu s odborníky, že je to dobré rozhodnutí a že se nemusíte bát o úrodu. Uspějete-li v naší soutěži, budka bude vaše!

Vyvěšovat, nebo ne?

Umíte si představit letní ráno bez ptačího cvrlikání? Většina lidí stejně jako já pravděpodobně ne. A právě proto, že by svět bez drobných i větších švitořivých létavců byl dost smutný, snaží se jim někteří z nás pomáhat.

Klepněte pro větší obrázek
Ptačí budky představují náhradu přirozených úkrytů

Forma pomoci může být různá, my se budeme věnovat problematice vyvěšování budek. Zajímalo mě, jestli s sebou přítomnost těchto ptačích „sídel“ na zahradách nese nějaké klady či zápory. 

Měly by ptačí budky na zahradách vůbec být?

Neusazují se v nich druhy hmyzu, které škodí stromům? Podle odborníků, které jsem oslovila, se rozhodně nemusíte obávat. Samozřejmě že v ptačích obydlích hmyz najdete, ale nejedná se o druhy škodící stromům – většinou jsou to pavouci a škvoři.

Zahrádkářům by mohla vadit přítomnost vos či sršní, ale tento případ se objevuje jen ojediněle. Navíc by se na dané zahradě takovýto roj s největší pravděpodobností usídlil i bez budky, takže byste jeho přítomnost museli řešit tak jako tak.

Za přítomnost ptáků na vaší zahradě byste měli být rádi. Objeví-li se v ní vhodný (škodlivý) hmyz, pták si ho rozhodně všimne. Největší aktivitu při hledání této potravy vyvíjí v době vyvádění mláďat.

Klepněte pro větší obrázek
Děti budou při vaší snaze poskytnout ptákům obydlí s nadšením asistovat

Zajímavé je, že v tomto období dokonce přechází většina semenožravých ptáků na hmyzí potravu! Bylo dokázáno, že například sýkory omezí výrazně výskyt škůdců (mimo jiné obaleče jablečného) v příštím roce. Ale i semenožraví ptáci jsou pro zahrádkáře prospěšní, když sbírají semena plevelů.

Tomáš Petrásek, který má na svém pozemku šest budek a na „svědomí“ kolem sedmasedmdesáti, rekapituluje letošní situaci: „V budkách na pozemku (a v těsném okolí) tento rok hnízdilo pět druhů ptáků: vrabec polní, sýkory koňadra a modřinka, brhlík lesní a špaček obecný. Mimo budky hnízdí rehci a kosi.

Asi největší pomocníci jsou sýkory. Jsou velmi pilné, hnízdí i dvakrát do roka a hledají si hmyzí potravu hlavně na rostlinách, kde to člověk nejvíc ocení. Často je vídám, jak prohlížejí i nízké rostliny na záhoncích nebo keříky rybízů, i když obvykle slídí spíš ve větvích stromů.

V literatuře se tvrdí, že snůška sýkor spořádá během hnízdění jeden kilogram hmyzu, to už musí být někde vidět! Užitečnost kosa si netroufám posoudit, živí se jak škodlivými živočichy (plži), tak užitečnými (žížaly). Špačci a brhlík si hledají potravu z větší části mimo naši zahradu – obvykle ji nosí z větší dálky. Takže sice pomáhají, ale někde jinde a někomu jinému.

A jak je to s vrabci? Obvykle se považují za škůdce, pro zahradu jsou ale pomocníky, zejména při hnízdění. Ač je vrabec všežravec, mláďata krmí (zejména zpočátku) převážně hmyzem.

Ptáci nejvíce pomáhají v době hnízdění, kdy nejvíce žerou a jsou také nejvíc vidět. Potravu ale sbírají po celý rok, pokud neodtahují do teplých krajin. Na větších pozemcích lze uvažovat i o budování obydlí pro větší druhy, zejména poštolky a sovy, které likvidují drobné hlodavce.

Celkově ale považuji za nesmyslné poměřovat ptáky i ostatní volně žijící živočichy jejich užitkovostí. Ze sýkor mám radost, protože do přírody patří, nikoli proto, že mi ušetří výdaje za chemické postřiky.“

O úrodu nepřijdete, ani když na zahradě bude „přebudkováno“

Existence škodlivého hmyzu v budkách se tedy bát nemusíte. Ale jak je to s úrodou ovoce a různých bobulovin? Když si na zahradu ptáky přilákáme, nesezobou, co nemají? Většina dutinových ptáků patří k hmyzožravcům, takže ovoce pro ně nepředstavuje žádné lákadlo.

Klepněte pro větší obrázek
Budka typu "rehkovník" ze Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí je určena nejen pro rehka domácího, ale i lejska šedého a konipase bílého 

Výjimkou je špaček, ten třešněmi nepohrdne, jak jste určitě na vlastní oči viděli. Ale budete-li mít budku s menším vstupním otvorem (třeba pro sýkorky), nedostane se do ní. Ovoce občas naklovne i kos, který ale většinou budky ignoruje. Také platí, že budka málokdy přiláká takový druh, který by se na zahrádce jinak vůbec neobjevil.

Budka jako umělý zásah do života přírody?  

Bavíme-li se o budkách, může před námi vyvstat jedno dilema. Měli bychom takto zasahovat do ptačího života? Nebylo by lepší nechat na opeřencích, aby si své hnízdo postavili sami?

V úvahu musíme vzít skutečnost, že obydlí, které ptákům poskytujeme, je vždy jen náhradním řešením, jímž jim vynahrazujeme vymýcení křovin, hustých rozvětvených stromů a především dutin či polodutin. 

„Nezanedbatelné množství druhů našich ptáků umísťuje své hnízdo do stromových dutin. Někteří jako například datel, strakapoudi, žluny či některé sýkory si takovou dutinu tesají sami. Většina ostatních (sýkory, lejsci, brhlík, rehek zahradní, šoupálci a jiní) jsou však odkázáni na dutiny již existující, tedy buďto vyhnilé, nebo vytesané jejich původními obyvateli.“

Je jasné, že kdybychom do jejich původního prostředí nezasahovali, nebylo by budek zapotřebí. „V případě, že na zahradě se přirozené dutiny naopak vyskytují, je samozřejmě lepší, aby ptáci hnízdili v nich,“ uvádí Ing. Petr Zasadil, Ph.D. z Katedry ekologie a životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. „Hlavním cílem by tedy měla být ochrana starých doupných stromů.“

Klepněte pro větší obrázek
Přítomnost budek dokáže do určité míry zvýšit počet hnízdících ptáků v našem okolí

Když lesníci podporují ptactvo 

Nejen sadaři, ale především lesníci oceňují přínos ptáků z hlediska biologické ochrany větších ploch. Proto má jejich podpora již více než stoletou tradici. Obdobný význam jako hmyzožraví ptáci, dravci a sovy mají v lese také netopýři.

Z tohoto důvodu zajišťují Lesy České republiky různá ochranná opatření. Jaká, to nám prozradili Ing. Martin Plašil (vedoucí semenářského střediska v Týništi nad Orlicí) a RNDr. Jiří Stonawski (Odbor lesního hospodářství a ochrany přírody).

„Na vhodných místech například cíleně ponecháváme odumřelé a doupné stromy, tedy ty s dutinami vytesanými datlovitými ptáky. V mladších lesních porostech, kde je doupných stromů nedostatek, sehrává významnou roli právě vyvěšování hnízdních budek.“

Soutěžte s námi a získejte od Lesů České republiky ptačí budku

A protože těch správných budek, jež by odpovídaly ptačím potřebám místo občas kýčovitého vkusu nakupujících, není na trhu zrovna velký výběr, zahájil Semenářský závod v Týništi nad Orlicí v roce 1998 jejich vlastní výrobu.

Z počátku se odborníci z Lesů České republiky zaměřili na budky pro sýkory, takzvané sýkorníky, později výrobu rozšířili na více druhů budek pro ptáky, dále budky pro netopýry a krmítka.

Jednotlivé produkty si na stránkách Lesů České republiky (Týniště nad Orlicí) určitě prohlédněte – pokud byste se je rozhodli koupit, nemusíte se bát, že by ptákům nevyhovovaly. Jejich výroba byla totiž od počátku konzultována s odborníky z České společnosti ornitologické.

Klepněte pro větší obrázek
Budka pro šoupálka, sýkoru a rehka: i tyto můžete vyhrát

A jak už bylo uvedeno, protože společnost Lesy České republiky si klade za cíl ptákům pomáhat, rozhodla se spolupracovat s redakcí AbecedyZahrady.cz na čtenářské soutěži.

Pokud nám pošlete do 23. listopadu 2008 na adresu soutez@abecedazahrady.cz zajímavý příběh (do předmětu zprávy napište heslo PTÁCI), který se týká vašich zážitků s lesními opeřenci, a umístí se mezi nejlepšími, stanete se hrdými majiteli zbrusu nové kvalitní ptačí budky.

 

 

 

 

 

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušetřit? Přehled míst v celé ČR

Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušet…

Milujete čerstvé jahody? Pokud člověk nemá zahradu a nechce jahody kupovat v obchodě, nabízí se samosběr jahod. Přinášíme vám přehled míst v jednotlivých krajích České republiky, kde si můžete nasbírat jahody.

17.  6.  2017 |
Jak připravit vynikající med z květů černého bezu

Jak připravit vynikající med z květů černého …

Na nachlazení, kašel, horečku i bolest v krku. Med z květů černého bezu je nejen chutný a voňavý, ale i zdravý. A jeho výroba nevyjde vůbec draze.

16.  6.  2017 |
Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Plamenka patří právem k nejoblíbenějším trvalkám, protože vytvoří květinovou bariéru přesně tam, kde ji potřebujete – u cesty, na záhoně či v nádobě. Květy hýří barvami, nádherně voní a lákají motýly. Co chtít víc?

20.  6.  2017 |
Přerostly vám doma květiny? Ostříhejte je!

Přerostly vám doma květiny? Ostříhejte je!

Většina pokojových rostlin řez nepotřebuje, ale občas se stane, že některá vyroste příliš do výšky či šířky anebo ztratí svůj původní tvar. Tehdy je čas sáhnout po nůžkách.

4.  6.  2017 |
Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Péče o jahody nespočívá jen ve výsadbě a sklizni. Je toho mnohem víc, aby jahody dávaly bohatou úrodu. Nabízíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

30.  5.  2017 |