Léto pomalu klepe na dveře a jistě už máte radost z úrody vlastních jahod, zimolezu a možná i hrášku. První letní den je pro mnoho kultur magickým okamžikem. Je to nejdelší den v roce, tak proč jej nestrávit na vlastní zahradě?
Kdy začíná léto a letní slunovrat?
Nejteplejší roční období začíná letním slunovratem. Je to okamžik, kdy se Slunce nachází v nejsevernější části své oběžné dráhy a vstupuje do obratníku Raka. Dále se posunuje na jih. Země je v bodě, který je nejvíce vzdálený od oběžné dráhy Slunce. Letní slunovrat, a tedy i první letní den, připadá na 21. června. Ve výjimečných případech může být první letní den 19., 20. či 22. června. Je to dáno odchylkou, která vzniká tím, že kalendářní rok je jinak dlouhý než astronomický.
Co přináší letní slunovrat podle Helen Stanků? Podívejte se na video:
Nejdelší den v roce
První letní den je nejdelším dnem v roce. Bude trvat 16 hodin a 23 minut. Noc bude trvat méně než osm hodin a nenastane ani úplná tma, ale tzv. astronomický soumrak. Sluneční paprsky se budou po atmosféře rozptylovat natolik, že ani hvězdy nebude možné vidět jasně. Konec léta nastane 23. září, v den podzimní rovnodennosti.
Kdy se začne krátit den
Léto začíná nejdelším dnem v roce, poté se dny začnou znovu zkracovat. Zatímco 21. června vyjde sluníčko ve 4 hodiny a 51 minut ráno, poslední prázdninový den, 31. srpna, až v 6 hodin a 13 minut. Slunce tedy vyjde o 1 hodinu a 22 minut později. Podobně je to s jeho západem: den ke konci června je téměř o tři hodiny delší než den na konci prázdnin.
První letní den v zahradě
Léto je období, kdy se každý pečlivý zahrádkář už může těšit z první úrody. Kdo má okrasnou zahradu, užívá si krásně zastřižených stromů, kvetoucích skalniček nebo se kochá jezírkem. Nezapomínejte ale na to, že i v létě je na zahrádce hromada práce, která nepočká.
Aby se vaše děti mohly na zahradě vyřádit, vyhnuli jste se nepříjemným klíšťatům či mohli snadněji najít slimáky, je potřeba pravidelně sekat trávu. Doporučená výška zesečené trávy je 3–5 cm, což zpravidla vychází na jedno sečení týdně. Sekejte v chladnějších dnech nebo až v podvečer, kdy sluneční paprsky nejsou tak ostré. Posekanou trávu použijte k mulčování ovocných stromků. Jestliže si zakládáte na anglickém trávníku, pak je ta pravá chvíle na postřik proti dvouděložným plevelům.
Konec června je nejvhodnější dobou ke tvarování živých plotů a okrasných stromků. Dopřejte ozdravný řez všem dekorativním či oddělovacím stromům a keřům. Po sklizni můžete také prořezat třešně. Ostříhejte pouze staré a suché větve.
Nezapomínejte na odplevelení celé užitkové i okrasné zahrady. Pokud je to ve vašich silách, zvolte si k této činnosti dny, kdy je po dešti. Plevel půjde lépe ven a zároveň prokypříte udusanou půdu.
Stále je ještě čas na výsev některých druhů zeleniny. Špenát, mrkev s kratším kořenem, zelí, fenykl nebo různé letní saláty vám do podzimu přinesou pěknou sklizeň.
Milovníci bylinek se mohou pustit do sušení a zpracování mnoha druhů bylin. Skliďte také tolik oblíbenou levanduli – ideálně ještě před plným rozkvětem. Dejte si pozor na mšice a další parazity, jež by mohli napadnout nejenom bylinky. Neotálejte a použijte na ně přírodní nebo chemický postřik.
Zalévat, zalévat a zase zalévat. V parných letních dnech budete konve s vodou potřebovat každý den. Zalévejte brzy ráno nebo až po západu slunce. Zalitá půda tak brzy neoschne a k rostlinám se dostane více vláhy. Pravidelnou zálivku potřebují také všechny květináče s balkonovými květinami a další okrasné rostliny.
Léto je ten správný čas pro kompostování. Kdo má vlastní zahrádku, má ve většině případů také vlastní kompost. A právě přes léto do něj přijde nejvíce ingrediencí. Věnujte mu pravidelnou péči, odvděčí se vám úrodnou zeminou.
Lidové pranostiky zahrádkářům ledacos napoví
Naši předkové pravidelně sledovali chování přírody a její vliv na zemědělství a celou úrodu. Podle průběhu počasí v létě dokázali předpovědět, jaká bude sněhová nadílka nebo kolik v lese poroste hub. Dnešní moderní doba dokáže mnoho věcí předpovědět mnohem lépe, než to uměli naši předkové. I tak mají ale pranostiky něco do sebe a mnozí zahrádkáři na ně nedají dopustit. Zkuste posoudit sami:
- Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
- Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
- Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
- Když dne ubývá, horka přibývá.
- V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
- Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
- Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
- Srpnový déšť – jako ženský pláč.
- Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Pokud tedy nebude v červnu a červenci pěkné počasí a zelenina nezačne bujně růst, počítejte se špatnou sklizní. Ranní rosy jsou předzvěstí slunečného počasí. V srpnu vás pak mohou překvapit chladnější dny s deštěm a sluníčko už nebude mít takovou sílu.
Na svatého Jána otevírá se k létu brána
Krátce po začátku léta, 24. června, slaví svátek svatý Jan. K tomuto dni a noci se váže mnoho pověr a pranostik. O magické svatojánské noci ožívají ty nejtemnější síly, otevírají se skály a země vydává své poklady. Také studánky vydávají v předvečer svatého Jána zázračnou vodu. O svatojánském čarovném kvítí jste jistě slyšeli. Tato prastará tradice říká, že když dívka natrhá devět druhů květin na devíti různých místech, pak se dočká velké lásky nebo se jí třeba splní tajné přání.
