vytisknout velikost písma První kroky na novém pozemku

Když si pořídíme pozemek za účelem budování zahrady, první kroky jsou nesmírně důležité. Správný odhad možností a přesná analýza podmínek pomůže předejít pěstebním neúspěchům.
První kroky na novém pozemku

V horách nikdy neporostou melouny a broskve, v nížinách s vápenatou půdou se nebude dařit horským vřesovištním druhům. Zkrátka každý pozemek, každý typ půdy a každé klimatické podmínky nabízejí jen omezené možnosti při výběru rostlin.

První kroky po zahradě

Když už jsme se konečně stali šťastnými majiteli pozemku či zahrádky, je třeba si uvědomit, že i my jsme součástí okolí. Mysleme na to, že i prostředí za plotem  je pro nás určitým vodítkem. Rozhlédněme se kolem sebe a ze všeho nejdřív hrábněme prsty do země, pak sevřeme dlaň: lehká půda je sypká, těžká utvořila hroudu a středně těžká se rozdrobila na malé částice. Tím jsme určili  typ půdy.

Někde je půda lehká (písčitá až písčitohlinitá), jinde těžká a uléhavá (jílovitá) a třeba i kamenitá. Podle typu půdy se rozhodneme, zda ji stačí jen zrýt a osázet, nebo jestli je třeba půdu nějak vylepšit.

Písčité půdy jsou velmi propustné, rychle se zahřívají, snadno propouští živiny do spodních vrstev. Přimísením jílu dosáhneme zlepšení úrodnosti lehké půdy. Naopak těžké jílovité půdy je třeba promíchat s vylehčujícím materiálem, například s pískem, rašelinou, slámou nebo listím. Někdy je na místě i odvodnění půdy, zvláště je-li hodně jílovitá, protože trvalé zamokření snižuje teplotu – půda je studená. S kamenitou půdou se můžeme buď smířit a vybudovat si na ní skalku, anebo s ní dlouhá léta bojovat. Vybírat kamení, rigolovat (rigolování je zvláštní způsob rytí, kdy zeminu zpracováváme až do hloubky 1 až 1,5 m tak, aby byla jednotná a zároveň ji mísíme s kompostem a hnojivy) a nakonec jí dodávat živiny.

Typ půdy úzce souvisí s udržením vláhy. U lehkých, snadno propustných půd se využívá mulčování, tedy nastýlání trávy, která vláhu pomůže udržet. Naopak mokřiny je třeba odvodnit.

  • Kvůli hrubému odhadu, jaký zásah půda potřebuje, si všimneme, co na pozemku roste.
  • Kyselé a těžké půdy jsou porostlé šťovíky, ohnicí, přesličkou a violkou trojbarevnou.
  • Lehčí suché půdy s vyšším obsahem vápna jsou plné komonice, tolice dětelové či planých hrachorů.
  • Na úrodných, středně těžkých půdách se setkáme s hluchavkou, vlčím mákem, pcháčem rolním a drchničkou.
  • Vysoké kopřivy a urostlé bezové keře upozorní na nadbytek dusíku v půdě, a proto se aplikují hnojiva s vyšším obsahem draslíku a vápníku.

Klepněte pro větší obrázek

Čeho si všimnout u sousedů

Zdá se vám divné koukat někomu přes plot? Zdánlivá neslušnost je dobrou pomůckou k rozhodování co vysázet a co ne. Má-li soused pěkné zdravě jabloně, nasázíme je také. A u příležitosti přátelského povídání se ho nezapomeneme zeptat na názvy odrůd.

Při výběru plodin, které chceme na zahrádce mít, přihlédneme k množství srážek v dané oblasti. Na jejich četnost a průměrné teploty působí vodní plochy, hory, kopce a stávající porost. I zahrádka situovaná v nížině může trpět přísuškem způsobeným tzv.dešťovým stínem. Na jedné straně blízkého kopce prší častěji a na druhé straně bývají srážky méně vydatné. V horských oblastech do srážek počítáme i sněhovou pokrývku. S celkovým úhrnem srážek a typem půdy úzce souvisí hladina spodní a povrchové vody, od níž se odvíjí jednotlivé lokality na zahrádce, zvané stanoviště. Mohou být slunná, polostinná či stinná, ale zároveň suchá, polosuchá, mokrá až bažinná. Při výsadbě volíme stanoviště podle požadavků rostlin nebo se je snažíme co nejlépe vylepšit.

Není rozumné zpočátku pěstovat exotické nebo cizokrajné druhy, neznáme-li dobře jejich požadavky a nejsou-li v dané oblasti vyzkoušené. Celkový obraz okolních vlivů v neposlední řadě dotvářejí průmyslové objekty (hutě, elektrárny). Jsou častou příčinou vzniku exhalací (popílek, saze, kyselý déšť), které zčásti nebo zcela omezují výběr druhů plodin, stromů a keřů.

Každá oblast má svá specifika:

  • nadmořskou výšku,
  • klima,
  • množství srážek,
  • hladinu spodní vody,
  • exhalace.

Ty ovlivňují druh a kvalitu porostů.

Nížinná oblast do 350 metrů nad mořem a bramborářská oblast do 600 m n.m., jsou z hlediska průměrných teplot a množství srážek vhodné jak pro pěstování více či méně náročných zelenin a květin, tak pro ovocné stromy, včetně teplomilných (meruňky, broskvoně). Počítejme však s tím, že v nížinných oblastech se často vyskytují mrazové kotliny.

V horských oblastech s nadmořskou výškou nad 600 metrů je výběr ovocných druhů omezen na bobuloviny:

  • angrešt,
  • maliník,
  • rybíz,
  • a ostružiník.

Polní zeleninu vybíráme podle vegetační délky. Znamená to, že ředkvičku sklidíme od vysetí průměrně za 30 dní, ale například pozdní zelí ošetřujeme na záhonu až 120 dní.

Chorobám se lépe daří v oblastech s vyššími srážkami, a v tzv. „mokrých“ letech, naproti tomu někteří škůdci se lépe a více množí v sušších oblastech.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |