Proti radonovému nebezpečí

Tento neviditelný plyn bez jakéhokoli zápachu může znamenat vážné ohrožení zdraví obyvatel domu, do nějž proniká. Hlavní nebezpečí, které od radonu hrozí, je onemocnění rakovinou plic. Radon má u nás ročně na svědomí 200–400 úmrtí. Epidemiologické studie totiž prokázaly, že s rostoucí koncentrací radonu a vzrůstající délkou pobytu v prostředí s vysokou koncentrací radonu se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Počet úmrtí na toto onemocnění způsobený vlivem kouření je sice mnohem vyšší, ale v případě radonu jde můžeme mluvit o větší zákeřnosti jeho působení – o jeho výskytu nemusíme mít vůbec tušení.

Kde se radon bere

Do našich domů se radon dostává trojím způsobem. Buď vniká do obytných prostorů z podloží domu, může se uvolňovat ze stavebních materiálů anebo ze studniční vody přiváděné do domu.

Radon se rozpouští ve vodě a podzemní voda, která proudí skrz horniny a zeminy obsahující radon, je tímto plynem nasycována. Při využití této vody pro zásobování pitnou a užitkovou vodou, dochází k uvolňování tohoto plynu v objektech. Radon se z vody dodávané do budovy uvolňuje do ovzduší např. při sprchování, mytí, praní apod. V tomto případě jsou možná následující opatření:

• odstranění radonu z vody pomocí speciálního zařízení (jde o nákladné opatření)
• zajistit dostatečné odvětrání místností s velkou spotřebou vody (koupelna, kuchyně, prádelna, apod.), aby se odtud radon nešířil do budovy. 

Do obytného prostoru se radon může uvolňovat i ze stavebních materiálů. Jde zejména o ty, jejichž základem jsou horniny, zeminy a stavební materiály s často velmi rozdílným obsahem uranu. Materiály nejsou obvykle používány v původní formě, ale jsou drceny, mlety a tepelně upravovány, což může vést k většímu uvolňování radonu z povrchu zrn a tím ze stavebního materiálu do interiéru objektu.

Dalším zdrojem zasažení objektů radonem je geologické podloží. Radon proniká do objektu přes nedokonalou spodní izolaci sklepa nebo základů a rovnoměrně se rozptyluje v místnostech, kde vystoupí na určitou koncentraci, která je pak pro každou místnost specifická. Odvětrání místnosti ovlivňuje mnoho stavebně technických (typ konstrukce objektu, typ zdiva, typ a těsnost oken, těsnost dveří, apod.) a v neposlední řadě i klimatických faktorů (teplota, tlak a vlhkost vzduchu, povětrnostní podmínky atd.).

Povinnost investora

Investoři novostaveb jsou povinni zajistit stanovení radonového indexu pozemku a s výsledky seznámit stavební úřad. Z těchto výsledků se pak vychází při navrhování opatření proti pronikání radonu do budoucí stavby. Pokud je výskyt radonu nízký, není třeba provádět žádné speciální preventivní opatření a není třeba množství radonu v hotovém objektu měřením zkontrolovat. V případě vyššího radonového indexu se určí podmínky pro provedení protiradonových opatření a v rámci kolaudace pak úřad vyžaduje provedení měření v hotové stavbě.

Měření radonu

Při měření radonového nebezpečí na pozemku jde o stanovení radonového indexu dané lokality. Na stavební parcele se odeberou vzorky půdního vzduchu v němž se měří výskyt radonu. Kromě toho se určuje plynopropustnost podloží. Z těchto parametrůse vychází při zhodnocení radonového rizika pozemku a návrhu protiradonových opatření,

V některých případech je nutné stanovit výskyt radonu v již hotových domech. Toto měření je složitější, protože jeho výsledek ovlivňuje řada proměnlivých faktorů. Nejobjektivnější metodou je dlouhodobé měření. V jeho rámci se do objektu instalují tzv. stopové detektory, které pracují na principu detekce stop, které vytvoří alfa částice, vzniklé rozpadem radonu a jeho dceřinných produktů. Kromě toho lze použít střednědobé měření s pomocí tzv. elektretových detektorů na principu ionizace vzduchu, nebo okamžité měření naprincipu kontinuálního odběru vzduchu a měření počtu radioaktivních rozpadů radonu.

Jsou možné dotace?

Stát uvolňuje na provedení protiradonových opatření ve stávajících objektech omezené finanční prostředky. Je-li v domě zjištěna průměrná koncentrace radonu převyšující směrnou hodnotu 200 Bq/m³, lze požádat na okresním úřadu o příspěvek na protiradonová opatření. Příspěvek se poskytuje odstupňovaně podle naměřené koncentrace radonu. Na příspěvek ovšem není právní nárok.

Státní dotaci na protiradonové opatření u stávajících staveb nelze chápat jako prostředky ke zlepšení stavebně technického stavu objektu, i když se v praxi s takovýmto přístupem často setkáváme. Prvotně se proto vybírají pouze takové druhy protiradonových opatření, které si vynucují minimální zásah do objektu a nevyžadují tak další stavební činnosti. Jedině tak mohou investoři počítat s tím, že jim státní příspěvek může pokrýt převážnou část nákladů spojených s realizací opatření. Investoři, kteří se nespokojí s pouhým odstraněním radonu a budou požadovat i zlepšení stávajícího stavu konstrukcí, musí počítat s tím, že takováto vylepšení si budou hradit z vlastních prostředků.