Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.
V posledních letech se kadeřavost broskvoní stává postrachem zahrádkářů. U napadených broskvoní se zhoršuje zdravotní stav natolik, že jsou mnohem náchylnější k dalším chorobám a hůře vzdorují nepříznivým klimatickým podmínkám.
Nemoc broskvoní způsobuje mikroskopická houba
Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.
Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě ke „zdárnému“ vývoji i rosa ulpívající na špičkách pupenů.
Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.
Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.
Kadeřavost dokáže zkazit celou úrodu
Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů.
Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.
Vyskytuje-li se kadeřavost v některých oblastech každoročně, na broskvoních mohou odumírat nejvyšší větve a po čase oslabené stromy uhynou. Ve vlhkých letech a na vlhčích lokalitách jsou napadány nejprve vrcholky výhonů, choroba se pak postupně rozšíří i do spodních pater.
Jak pečovat o broskvoně na podzim
Jakmile broskvoně shodí listy, což bývá v listopadu (mrazivé počasí je zbaví olistění téměř naráz), je ta pravá doba na první fázi obrany proti zákeřné chorobě. Houba se totiž právě přesunula do šupin budoucích pupenů, kde hodlá přečkat zimu.
Za dnů, kdy nehrozí mrazy a počasí je relativně pěkné (suché), můžete začít s ochranou: Namíchejte roztok Sulky - koncentrace 4 -5 procent, tedy 200 - 250 ml přípravku na 5 litrů vody. Nebo připravte Kuprikol 50 (případně Kuprikol 250 SC) v koncentraci šest desetin procenta. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale také kmen stromu. Na škodu není postřik po dvou týdnech opakovat, pokud to počasí dovolí.
Jak se starat o broskvoně na jaře
Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.
Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Opět můžete použít zmíněný Kuprikol, výborným přípravkem je i Champion 50 WP. Znovu postříkejte nejen větve, ale celý kmen.
Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například Delan 700 WSG, Syllit WP, Dithan DG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik, a to Rubiganem či Clarinem.
Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.
Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.