Zahrádkáři dobře vědí, že bez včel by se nedočkali pořádné úrody – sklizeň ovoce i zeleniny je na nich závislá víc, než se zdá. Medonosné rostliny v zahradě poskytnou včelám pastvu v období, kdy přestanou kvést ovocné dřeviny.
Bez nadsázky lze přijmout tvrzení, že včelám vděčíme za každé třetí sousto: Tyto neúnavné dělnice opylují více než osmdesát procent všech kulturních plodin. Na zahradu je v potřebném množství přilákáte výsadbou medonosných rostlin. Nemusíte k tomu vlastnit rozlehlé louky či pole.
Také mnoho okrasných rostlin, keřů či bylinek je medonosných a včelám poskytuje dostatek nektaru a pylu. Včely a čmeláci se na takto osázená místa vracejí v hojném počtu.
Medonosné rostliny mají hodně nektaru
K jarnímu opylení ovocných stromů a keřů plodících drobné ovoce je vyměřena poměrně krátká doba kvetení. Přidá-li se nepříznivé počasí v podobě chladu, deště a větru, nemohou ani pilné včely překonávat dlouhé vzdálenosti za potravou.
Hledají pak možnost pastvy v nejbližším okolí, ale jakmile počasí dovolí, nechají se zlákat vybranými lahůdkami k obdivuhodně dlouhým výletům. Takovou lahůdkou jsou pro ně medonosné rostliny.
Poskytují včelám mnohem větší množství nektaru a pylu než třeba kvetoucí stromy či keře a lákají je na místa, kde je jich potřeba k opylení ostatních užitkových rostlin.
Medonosné rostliny mají dobu kvetení relativně delší než ovocné dřeviny odkvétající během dvou týdnů. Pokud je v té době nepříznivé počasí, včely vylétají málo a stromy nejsou opyleny tak, jak by bylo zapotřebí – výsledkem je nižší úroda.
Opylování kulturních rostlin je vlastně vedlejší činností všech hmyzích opylovačů. Hlavním cílem jejich úsilí je sehnat dostatek potravy pro sebe i budoucí potomstvo a zajistit si zásoby na dlouhé zimní období.
Medonosné skalničky: Nenáročné na pěstování
Tvoří-li součást vaší zahrady skalka, pořiďte si do ní některé nízké medonosné skalničky. Existuje mnoho druhů, které nemají žádné zvláštní nároky na pěstování.
Už za prvních dubnových dnů může kvést asi deset centimetrů vysoká polštářová tařička (Aubretia x cultorum 'Royal Blue' a 'Royal Red') zbarvená buď modře, nebo červenavě.
Od počátku dubna kvete také dobře známá medonosná trvalka plicník lékařský (Pulmonaria alternifolia). Daří se mu i ve stinných partiích, v zahradě bývá spolu s jívami prvním zdrojem potravy pro včely. Je nenáročný, nízký a dá se využít i jako půdokryvná rostlina.
V bílé barvě najdete mezi medonosnými rostlinami nízký, asi patnácticentimetrový huseník (Arabis caucasica 'Floreplena'). Plnější květy se rozvíjejí od konce března a kvetou během měsíce dubna.
Na obruby záhonů nebo chodníků se hodí žlutě kvetoucí chudina drsnoplodá (Draba lasiocarpa) dorůstající pouhých pěti centimetrů. Kvete od konce dubna do konce května.
Nizoučká, tmavě růžová mateřídouška kmínová (Thymus herba) kvete počátkem léta, dobromysl obecná (Origanum vulgaris 'Compactum') od července do konce září.
Medonosné trvalky: Velké lákadlo pro včely
Barevné květy a jejich vůně jsou tím, co láká včely k jejich návštěvě. Možná jste si všimli, že na některé druhy květin se včely slétávají v hojnějším počtu – nacházejí tu chutnější potravu i pyl ve větším množství.
Trvalky jsou dobrým zdrojem potravy v čase nejteplejších dnů. V plném létě jsou již odkvetlé i lesní stromy a keře, včely tedy rády zaletí na rozkvetlou zahradu. Z medonosných trvalek se pěstuje běžně mnoho druhů snad na každém záhonu.
Včelám můžete nabídnout levanduli (Lavandula angustifolia), ať už nízké druhy kolem třiceti centimetrů, či vyšší, zhruba půlmetrové. Voňavé levandule v modré, růžové i v kombinaci s bílou přijdou včelám vhod. Pěkné a nenáročné dlužichy (Heuchera) kvetou po celé léto v odstínech od růžové po červenou.
Výrazným prvkem na záhonech bude určitě rudbekie (Rudbeckia), jejíž svítivě zlaté květy s černým středovým terčem dorůstají kolem osmdesáti centimetrů a kvetou od konce června do konce září.
Třapatky nachové (Echinacea purpurea) nezarmoutí ani vás: Purpurově růžové květy vydrží na rostlině velice dlouho a suché květenství lze použít i do zimních vazeb. Tato medonosná trvalka je vhodná i k řezu.
Medonosné stromy a keře jako pastvina pro opylovače
Když kvetou zjara skalníky (Cotoneaster), jen to kolem nich bzučí – tolik hmyzu nalákají jednoduché bílé kvítky. Lákadlem jsou také zimolezy (Lonicera), u nichž najdete spíše čmeláky stejně jako na vistáriích (Wistaria chinensis).
Obyčejný pámelník (Symphoricarpos) a přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata) jsou v pozdním létě vítaným zdrojem potravy pro včely i čmeláky.
Mezi medonosné stromy počítají včelaři hlavně lípy a topoly, ale pochybuji, že si je budete vysazovat do zahrady. Medonosný je také akát, ten se ale stává v některých oblastech nevítanou invazní dřevinou vytlačující původní porosty.
Pro zahrady se hodí spíše menší okrasné ovocné stromy, například jabloně či třešně, vhodné jsou menší formy listnáčů a kvetoucích keřů.
Medonosné byliny a plevele
Pěstujete-li léčivé bylinky, máte medonosných rostlin dostatek. Taková mateřídouška, meduňka, máta, šanta, šalvěj, tymián, yzop, to jsou jen namátkou vybrané druhy.
Také trávník v zahradě nemusí být jen zelená plocha bez jediného kvítku. Brzy zjara kvetoucí pampelišky a sedmikrásky jsou včelami vyhledávaným zdrojem potravy.
Hluchavky a podběl si na zahradu asi nepustíte, ale včelám i čmelákům chutnají. Nám zase chutná med, je nejen dobrý, ale hlavně zdravý. Hýčkejme si proto „výrobce“ elixíru mládí tak, jak to uměly generace před námi.
Opylovači: Nejen včely a čmeláci, ale i motýli a můry
Medonosné rostliny lákají nejen včely a čmeláky. Opylovačů existuje vícero – motýli, můry a spousta druhů ostatního hmyzu.
Čmelákům se daří v zahradách, kde mají možnost stavět si hnízda v zemi, mezi kamením a pod pařezy. Stejně jako včely potřebují vzhledem k vydávané energii stálý přísun potravy už od časného jara. Nejvíce práce pro nás odvedou v létě, kdy opylují hlavně skleníkové rostliny, rajčata, papriky a jahody. Odborné prameny uvádí, že na opylení kulturních rostlin se čmeláci podílejí patnácti procenty.
