vytisknout velikost písma Poznejte pražské zahrádkářské osady

Poznejte pražské zahrádkářské osady

Zahrádkové kolonie ve městech, to je svět sám pro sebe. Pohled na něj nabídne výstava autorů Karolíny Pauknerové a Petra Gibase, jež mapuje takovéto osady v Praze a představuje jejich vývoj v historickém i zahraničním kontextu.

Zahrádkáři a zahrádkářství představují v městském prostředí svébytný fenomén, který mnoho lidí pokládá za ryze českou aktivitu spojenou především s obdobím normalizace. To je ovšem omyl; městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, byly součástí evropských a amerických měst již od druhé poloviny 19. století. U nás se začaly objevovat na přelomu 19. a 20. století. 

Zahrádkaření lidi baví.

Evropská liga zahrádkářů sdružuje přes 3 miliony členů ze 14 zemí Evropy. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí Češi však nejsou členy svazu, a proto je skutečný počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.

 

Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika. Ta vyplývají jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku až do současnosti představují zahrádky možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta a příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce i zeleninu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Akvarel zobrazuje počátky zahrádkaření v Německu, 20. léta 20. století (Ze záhonků pro celou rodinu se stávají zahrádky. Tak vznikla v roce 1870 první zahrádkářská kolonie světa.), Deutsches Kleingärtnermuseum in Leipzig • Pavilonek Děvín, Dětská farma na Libeňském ostrově, po roce 1926, Literární archiv Památníku národního písemnictví 

Výstava ukazuje, v čem se zahrádkářské pražské osady liší a co je naopak pro všechny společné, přičemž detailněji se věnuje čtyřem z nich (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř). Představeny jsou také čtyři osobnosti (M. Schreber, E. Howard, I. V. Mičurin, E. Štorch), které zahrádkaření nějakým způsobem ovlivnily.

 

Kolik osad Praha má?

Údaje se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hlavního města Prahy v roce 2012 se jedná o necelých 300 osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Menší polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu. Některé zdroje uvádějí až téměř dvojnásobné množství osad s počtem přesahujícím čtyři stovky těch fungujících. Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 metrů čtverečních, například asi nejmenší osada Holyně-Ve Skalách jich zaujímá necelých 2 500. Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů.

 

Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko), množstvím map i plánů. To proto, aby si každý návštěvník mohl o zahrádkaření a zahrádkářích vytvořit svou vlastní představu.

Klepněte pro větší obrázek 
Zahrádková osada Ořechovka, foto: Tomáš Brabec 

Zhlédnout ji můžete v období od 6. června do 6. října 2013 v Sále architektů na Staroměstské radnici (4. patro, Staroměstské náměstí 1). Přístupná bude zdarma, a to vždy v pondělí od 11.00 do 18.00 hodin a od úterý do neděle od 9.00 do 18.00 hodin.

Doprovodný program:

  • středa 19. června v 17.00 hodin: komentovaná prohlídka (Petr Gibas)
  • středa 18. září v 17.00 hodin: přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století (Arnošt Novák)
  • středa 2. října v 17.00 hodin: projekce fotografií ze zahrádkových osad (Petr Gibas)

 - nutné je rezervovat si místo na adrese info@salarchitektu.cz

Zdroj: Útvar rozvoje hlavního města Prahy

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Připravte si domácí pickles, je to dobrota plná vitaminů. Recept pro začátečníky

Připravte si domácí pickles, je to dobrota pl…

Jestli vám zbylo pár posledních vlastnoručně vypěstovaných kousků zeleniny a vy už nevíte, jak je zpracovat, vyzkoušejte pickles. Kvašená zelenina vám během zimních dnů dodá pořádnou dávku vitaminů. Využít můžete květák, zelí, mrkev, červenou řepu, prostě cokoliv.

5.  11.  2019 |
Dekorace na hrob: Vyrobte si dušičkovou výzdobu

Dekorace na hrob: Vyrobte si dušičkovou výzdo…

Zavzpomínejte na své zesnulé blízké, navštivte jejich hrob, ozdobte ho a zapalte svíčku. Dekorace na hrob nemusí být drahá. Dušičkovou výzdobu můžete snadno vyrobit doma. Nápady najdete v naší galerii.

29.  10.  2019 |
Květiny na hrob: Čím ho osázet a co vypadá hezky po celý rok?

Květiny na hrob: Čím ho osázet a co vypadá he…

Už zítra jsou tu Dušičky. Svátek, kdy vzpomínáme na naše zemřelé blízké a zdobíme místo jejich posledního odpočinku. Jaké květiny ale vybrat, aby vydržely nejhezčí co nejdéle? Poradíme vám.

1.  11.  2019 |
Trendy v obkladech do koupelny i do kuchyně: Nadvládu šedé rozbíjí mozaika i patchwork

Trendy v obkladech do koupelny i do kuchyně: …

Obklady se v domácnosti nemění příliš často, jejich vzhled je tak třeba vybírat skutečně důkladně. Co nás v obchodech aktuálně zaujalo?

6.  11.  2019 |
Jak skladovat vlašské ořechy ve skořápce: Vydrží vám až do další sklizně

Jak skladovat vlašské ořechy ve skořápce: Vyd…

Máte doma sklizené ořechy a přemýšlíte, co s nimi udělat? Uložte je způsobem, jakým to dělaly naše babičky. Jen tak budete mít jistotu, že vám nežluknou ani nezplesniví. Prozradíme vám, jak zajistit, aby stále chutnaly jako čerstvé.

9.  11.  2019 |