Kapradiny rostou po celém světě a může se jim dařit i u vás v zahradě či domě na stinném místě. Stačí si jen vybrat druh, který vás mezi těmito výtrusnými cévnatými rostlinami zaujme nejvíc. Poradíme vám, kde si kapradiny obhlédnout.
Prvním říjnem 2011 začala v Botanické zahradě hlavního města Prahy výstava kapradin, která potrvá až do 30. listopadu.
Kapradiny do zahrad
Svou prohlídku můžete začít ve venkovní expozici v severní části zahrady, jež je otevřena denně od 9.00 do 17.00 hodin. Zde se seznámíte s využitím osladičů, kapraďů, kapradin a papratek ve smíšených výsadbách hajních trvalek.
Prostor lesa je navíc doplněn o osladičovité kapradiny, které zahrada získala během expedic až v daleké Číně. Abyste získali inspiraci pro vlastní zahradničení, najdete rostliny naaranžovány jak v závěsných koších, tak v keramických nádobách.
Drynaria
Inspirace interiérové aneb Cesta do pravěku
Pro ty, kteří si plánují pořídit nějakou kapradinu do interiéru, bude lákadlem skleník Fata Morgana. Otevřen je ve stejnou dobu jako venkovní expozice s výjimkou pondělních zavíracích dnů. Ve všech jeho částech jsou vystaveny kromě mnoha již dříve vysazených a volně rostoucích kapradin i další velmi zajímavé druhy.
Metaforicky řečeno, ocitnete se tak na výstavě, jejíž příprava začala již v prvohorách. Ve skleníku se totiž nachází většina vývojových skupin výtrusných rostlin od plavuní a vranečků přes šídlatky a přesličky až po nejrůznější druhy pravých kapradin. Na akci na vás čeká celá řada zajímavostí.
Jak souvisí šídlatky s Nesmrtelnou tetou a šumavskými jezery
K vidění bude například velká zvláštnost, kterou naživo spatří jen málokdo: šídlatka. Jedná se o rostlinku žijící pod hladinou severských jezer. U nás roste také, ale jen ve dvou šumavských jezerech. Slyšeli jste už o ní? Možná to bylo ve spojitosti s filmem Nesmrtelná teta, kdy filmaři málem zničili její nepočetnou populaci.
Šídlatky jsou velmi starobylou evoluční skupinou v rámci plavuní. Jde patrně o jedinou skupinu rostlin, která nikdy neopustila vodní prostředí. V současné době zahrnuje jediný r od Isoëtes se zhruba 150 druhy rozšířenými po celém světě.
Všechny šídlatky mají tvar ponořené kompaktní listové růžice. Co není vidět, je hustý svazek kořenů. Kořeny mají důležitý úkol: ze sedimentu přijímat oxid uhličitý. Uhlík šídlatky zabudovávají do svých těl zvláštním způsobem fotosyntézy.
Equisetum
Možná jste stáli blízko, ale nevěděli jste o nich
Ve střední Evropě se vyskytují dva druhy chladnomilných šídlatek, a to coby pozůstatek doby ledové. V České republice jsou šídlatky pouze v Černém jezeře, kde roste v hloubce jednoho až tří metrů šídlatka jezerní, a v Plešném jezeře, kde v hloubce do jednoho metru roste šídlatka ostnovýtrusná.
Oba druhy ohrožovalo okyselování prostředí a teprve zlepšení situace v posledních letech umožňuje šídlatce ostnovýtrusné znovu se rozmnožovat. Šídlatka jezerní na svou šanci zatím čeká. Naštěstí jsou rostliny značně dlouhověké a v jezeře je stále několik tisíc rostlin.
Tam, kde bydlí mravenci
Překvapí vás možná i kapradiny rodu Lecanopteris: svými bizarně utvářenými plochými oddenky poskytují domov mravencům , s nimiž žijí v symbióze, zatímco mravenci rostlinu chrání před býložravci a dávají jí kvalitní hnojivo.
Není parožnatka jako parožnatka
Nepřehlédněte ani sbírku rodu Platycerium. Botanická zahrada vlastní všechny existující popsané druhy parožnatek a téměř všechny jsou rozvěšené v prostorách skleníku. Naskýtá se vám tak jedinečná možnost prohlédnout si je a porovnat, a to poprvé v České republice!
Jsou skvěle uzpůsobeny životu v korunách stromů či na skalách. Starší listy postupně usychají a zůstávají dlouho na stromech. Jejich miskovitý útvar zachytává vodu, ptačí exkrementy či odumřelý hmyz, tedy vše, co zajišťuje výživu rostlin a ochranu před vysycháním a poškozením kořenů.
Platycerium
Mezi kapradinami rostoucími epifyticky na kůře stromů jsou kromě parožnatek též rody Drynaria, Aglaomorpha, Pyrrosia a Davallia a také v těchto rodech naleznete bohatý druhový sortiment vzrostlých rostlin.
Na výstavě jsou zastoupeny kapradiny od pouštních druhů (Cheilanthes) až po bahenní (Acrostichum) a vodní (Salvinia). V horské části najdete většinu druhů přesliček (je známo pouze 15 druhů), nechybí ani nejstatnější druh Equisetum giganteum ani nejmenší Equisetum scirpoides . Zajímavé podrobnosti o vybraných vystavených rodech se dozvíte z informačních panelů.
Kapradiny na fotkách
Ve výstavním sále v jižní části areálu vás čeká fotografická výstava nazvaná Kapradiny zblízka; makro snímky zachycují utajený svět spirálovitě stočených mladých listů, podivné tvary kupek výtrusnic i zajímavě utvářené hvězdicovité chlupy.