Pozdní květák: čas výsadby je tu, nezmeškejte příležitost!

V současnosti se pěstují desítky různých druhů, lišících se od sebe velikostí, tvarem, barvou a v neposlední řadě vegetačním obdobím. A polovina července je poslední čas, kdy můžete vysadit sazenice odrůd pozdního, takzvaného letního květáku, aby z nich stačily vyrůst pěkné velké bílé, žluté, zelené či fialové růžice.

Foto: www.semo.cz

Jak tedy všechno správně zařídit, aby, až se podzim zeptá, byla na záhoně uspokojivá úroda? Není to na první pohled nic složitého, přesto je květák na pěstební podmínky značně vybíravý.

Ve správný čas na správném místě

• Odrůdy letního – pozdního květáku se vysévají do konce června a vzešlé sazenice se na záhon, případně do skleníku vysazují do poloviny července.

• Podle druhu se vegetační doba, tedy čas, za který květák naroste do požadované velikosti, pohybuje mezi sedmdesáti až sto čtyřiceti dny. Průměrná doba vývinu růžice je okolo sta dní.

• Květák vyžaduje světlé stanoviště.

• Prosperovat bude nejlépe ve výživné, hlinitopísčité a dobře propustné půdě s vyšším obsahem vápníku. Kvalita úrody je v přímé úměře s dostatečným přísunem vláhy a živin. Obojí hraje obzvlášť důležitou roli především od počátku tvorby růžice až do její slizně.

• Sazenice se sází obvykle na spon padesát krát šedesát centimetrů. Přesnější údaje najdete na sáčcích se semeny.

• Kořenový bal má být mírně pod úrovní země. Jsou-li sazenice příliš vytáhlé, sází se o něco hlouběji.

• Ihned po výsadbě je nutné sazenice důkladně zalít.
  

Tři 'V' pro úspěch: voda, vzduch, výživa

• Květák je velmi náročný na vláhu. Zemina musí být stále vlhká, proto je třeba dodržovat pravidelnou zálivku.

• Aby se nevytvořila na povrchu zeminy nepropustná krusta, po částečném proschnutí ji vždy nakypřete. Tím zajistíte kořenům rostlin optimální přísun vlhkosti i vzduchu.

• Nově vyšlechtěné odrůdy pomáhají chránit růžici květáku uskupením listů tím, že ji překrývají. Pokud odrůda tuto schopnost nemá, můžete přírodě napomoci zalomením listů tak, aby nad růžicí vytvořily ochranný štít, který zabrání žloutnutí vlivem prudkého slunce a částečně růžici ochrání před deštěm i chladem. Pomoci si můžete také netkanou biotextilií, kterou zakryjete celý záhon a na krajích ji zatížíte. Ochrání květák zároveň před chladem, kroupami i škůdci.

• Na chlad není květák příliš náchylný, vydrží teploty až do minus dvou, maximálně však do minus pěti stupňů. Nemá ale rád přílišné výkyvy počasí. Když začnou mrazíky, pomůžete mu zmíněnou biotextilií nebo rostliny opatrně vyryjte i s kořenovým balem a přesaďte je do skleníku, kde dorostou na požadovanou velikost.

• O růst i kvalitu růžice se spolu se zálivkou stará rovnoměrná výživa, nejlépe organické hnojivo nebo vhodné plné průmyslové hnojivo. Aplikuje se nejméně dvakrát během vegetace a je odvislé od kvality půdy, v níž je květák vysazen. Pro tvorbu kvalitních růžic je důležitý obsah stopových prvků: bóru, hořčíku, manganu a molybdenu. Zásaditosti půdy napomůžete například ledkem vápenatým.
  

Kdy se čas květáku naplní

• Čím delší má květák vegetační období, tím více budou růžice obsahovat vitaminu C a naopak méně dusičnanů.

• Sklízet můžete až do příchodu prvních podzimních mrazíků, ale teplota by neměla klesnut pod minus dva stupně. Je-li růžice kryta, tak do minus pěti stupňů, aby se nesnížila kvalita zeleniny.
  

Skladováním ku zdraví

• Květák při dobrém skladování nejen dlouho vydrží, ale získá i na kvalitě. Při skladování totiž dochází k přesunu dusičnanů z růžice do listů, což je ze zdravotního hlediska při konzumaci pro lidský organismus velmi prospěšné. Dále se v růžici zvyšuje hodnota obsažených prospěšných látek a prvků, jako je sacharóza, aminokyseliny, draslík, hořčík, sodík a vápník.

• Čím mladší růžice uskladníte, tím déle vám vydrží.

• Květák skladujte vždy růžicemi dolů.

• Květák zchlaďte, aby nedošlo k následné kondenzaci vlhkosti, vložte do lehce děrovaného mikrotenového sáčku a uložte v chladničce v zóně 0 °C. V téměř nezměněné kvalitě v ní vydrží šest až osm týdnů. Stačí ovšem pokles pod minus jeden stupeň či naopak nárůst nad tři stupně Celsia, aby se jeho kvalita výrazně snížila.

Choroby a škůdci