Doma na vnitřním okně nikdy nevypěstujete tak kvalitní sadbu jako v poměrně chladném skleníku, kde jsou rostlinky (semínka) uloženy na topné rohoži či podložce. Pokud je navíc vybavena termostatem, jsou sazeničky jako v bavlnce. Na okně ve vašem obydlí mají rostliny světlo pouze z jedné strany.
Existují různá vylepšení, která se tomu snaží zabránit: například hliníková folie umístěná vedle rostlin odráží světlo, které jde směrem do místnosti, zpět na sadbu, takže rostliny pak tolik netrpí.
Je však celkem jasné a samozřejmé, že rozptýlenému světlu ze všech stran, které mají rostliny ve skleníku, se to nemůže vyrovnat. Existují sice speciální lampy, jež zajišťují rostlinám optimální světlo, u nás se však prakticky nepoužívají.
Zahřívací podložka: vyberte si potřebnou velikost
Dobrým pomocníkem je zahřívací podložka: v podstatě se jedná o vylepšenou topnou rohož. Topná spirála je však celá zatavená v gumovém obalu, je proto odolnější proti poškození, lehce ohebná a vodotěsná. Podložky se vyrábějí v různých velikostech a o různých výkonech.
Zahřívací podložky zajistí mladým rostlinkám stálou teplotu. Ve spojení s termostatem jsou ještě ekonomičtější; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
Pěstební stanice s termostatem
Ještě lepší podmínky než zahřívací podložky zajistí takzvané pěstební stanice, které jsou řízeny termostatem, a udržují tedy konstantní teplotu. Pokud svítí sluníčko, topí ono, pokud klesne teplota, sepne topná rohož. Můžete na ní nastavit teplotu od 0 °C až po 40 °C.
Pěstební stanice s topnou rohoží, případně i se samozavlažovacími vaničkami, zajistí ty nejlepší podmínky jak pro klíčení semen, tak pro růst mladé sadby; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
V období jarních mrazíků můžete využít elektrického přímotopu s termostatem, který zajistí, že rostlinky nezmrznou. V tomto případě ani nemusíte sledovat předpověď počasí. Zabudovaný termostat sám ví, kdy má zapnout topnou spirálu a větrák.
Je důležité dbát na to, aby veškeré elektrické spotřebiče měly potřebné chránění pro použití ve skleníku, kde je přece jen vlhčí vzduch než v bytě; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
Přívod elektřiny do skleníku nechte na profesionála
Již v minulém článku jsem to zmiňoval, chci však upozornit znovu, že přívod elektřiny do skleníku by si určitě žádný kutil neměl provádět sám. Tuto operaci je nutné v každém případě svěřit odborníkovi, který zajistí, aby bylo vše v naprostém pořádku.
Jestli ale elektrický proud ve skleníku nemáte, nezoufejte. Jarním mrazíkům lze odolávat i jinak. Do skleníku je možné nainstalovat například plynové vytápění – ať už jednodušší bez termostatu, nebo i výkonnější s termostatem.
Zatopte si nejen svíčkou
U méně výkonných ohřívačů (plynových nebo třeba u větších svíček) vyzkoušejte jeden dobrý trik. Nad plamen přiklopte veliký květináč. Nedávejte ho ale rovnou na zem, nýbrž na nějaké pevné, nejlépe nehořlavé podložky.
Je to proto, aby byl zajištěn přívod vzduchu důležitý k hoření. Tento jednoduchý systém pracuje na stejném principu jako kachlová kamna: teplo neutíká klasicky nahoru, ale rozpálí květináč, který je pak propouští do stran, do bočních částí skleníku.
Čím větší a silnější květináč zvolíte, tím lépe bude ve skleníku topit. Místo plynového ohřívače lze použít i klasickou svíčku. Plyn však vydrží bez problémů celou noc a máte jistotu, že mráz nespálí mladé rostlinky; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
Snad každý zahrádkář využívá na zahradě k ochraně před jarními mrazíky bílou netkanou textilii. Nezapomínejte na její použití pro jarní období i do skleníku. Rostlinky jsou pak před mrazíky mnohem lépe chráněny.
Jak se pozná kvalitní teploměr
Samozřejmostí ve skleníku by měl být teploměr. Pokud nám má opravdu ukázat nejen aktuální údaje, ale také informace, jak v něm bylo přes poledne (v létě) nebo během noci (v jarním období), měli bychom si pořídit teploměr maximo-minimální.
Z důvodu vyšší vlhkosti ve skleníku doporučuji spíše bezbateriové teploměry. Můžete zvolit mezi rtuťovými, či bimetalovými. Bimetalové jsou šetrnější k životnímu prostředí, protože neobsahují rtuť, a jsou také méně choulostivé k rozbití.
Některé bimetalové teploměry současně ukazují i vlhkost vzduchu; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
Zavlažování skleníku
Otázku závlahy ve skleníku jsem si sice nechal na konec dnešního povídání, určitě ji však nelze podceňovat. Zásadní je otázka, jaké rostliny pěstujete. Je pravda, že některé druhy (například papriky) dobře snáší mlžení, ale pro většinu rostlin je tento způsob závlahy nevhodný.
Je to především proto, že vlhko podporuje rozvoj plísní. Právě z toho důvodu je nutné zalévat například okurky a rajčata jen přímo ke kořenům. Pokud chcete zvolit závlahu, doporučuji tedy kapénkovou. Používáte-li klasickou konev, je dobré olámat rostlinám spodní listy, aby nedocházelo k jejich polévání.
Kapénková zavlažovací hadice má otvory zhruba po 30 centimetrech. Tato rozteč napomáhá dobrému vývinu kořenů rostlin; foto: Limes spol. s r. o. Litomyšl
Kapénková závlaha má navíc i tu výhodu, že minimalizuje výskyt plevele. Voda se vsákne přímo ve tvaru obráceného trychtýře do země, vrchní část půdy je tedy suchá a většina semínek plevele vůbec nevyklíčí. Tím šetříte nejen vodu, ale i svoji práci při pletí.
Kapénková závlaha: správný typ zvolte podle zdroje vody
Při výběru kapénkové závlahy zvolte vhodný typ: může být určená buď pro tlakovou vodu, nebo pro vodu z nádoby, jež je umístěna například pod okapem. Při používání vody z beček je důležité do systému zapojit i filtr, který prodlouží životnost a spolehlivost kapkové hadice.