Ne nadarmo se říká, že růže jsou královny rostlin – a o pnoucích to platí obzvlástě. Zahradě dodají další rozměr a poměrně rychle přemění i nevzhledná zákoutí na místa s nečekaným půvabem. Můžete je kombinovat s dalšími druhy, ale stejně tak budou vypadat úžasně jako solitéry.
Opora pro pnoucí růže musí být pevná. Co použít?
Rozhodnete-li se popínavou růži pořídit, nejdříve jí vyberte vhodné umístění. Počítejte s tím, že potřebuje trvalou oporu, která bude dostatečně pevná, aby rostlinu udržela i po letech, kdy se rozroste. Jako opora poslouží konstrukce přidělaná ke zdi, pevný plot či brána, pergola. Snadno se dá pořídit i kovový oblouk nebo obelisk, jaké známe především z anglických zahrad, ale jejich kvalita bývá neuspokojivá. Doporučuji proto upřednostnit kvalitní, byť dražší výrobek přímo od kováře. Růži můžete vést i po vzrostlém stromu, ať už jehličnanu, nebo listnáči. U každé z uvedených možností je vhodné nezapomínat na pravidelné vyvazování: Pnoucí růže rostou bujně, bohatě, snadno by se mohly vlastní vahou, případně vlivem větru zhroutit a polámat.
Zvolte si odrůdu
Vybírat můžete mezi růžemi dvou skupin: climbery, jež remontují, tedy kvetou během jedné sezony opakovaně, většinou od léta až do podzimu, ke svému růstu potřebují oporu a dorůstají do výšky kolem dvou až tří metrů, a ramblery – těmi, které vykvetou jen jednou, zato bohatěji, dorůstají vyšších rozměrů – až kolem osmi metrů a pomocí trnů se dokáží zachytit na místech, kde je to materiálově možné, například v korunách starých stromů. Jedny odrůdy mají květy velké a jednotlivé, jiné menší, uskupené v malých květenstvích, některé z nich navíc krásně voní. Podstatnou roli při výběru by měla hrát i odolnost růží na různé choroby.
Kdy a jak sázet popínavé růže
Růžím dopřejte slunné stanoviště chráněné před větrem a humózní, dobře propustnou půdu. Prostokořenné vysazujte na jaře, než začnou rašit, a na podzim – v říjnu a listopadu, kdy se ujímají nejsnadněji, celoročně pak kontejnerované, s dobře vytvořeným kořenovým balem.
Prostokořenné růže jsou při nákupu levnější, u kontejnerovaných zase přesně vidíte, jaký odstín květů si vybíráte. Při výsadbě nakypřete zeminu na hloubku dvou rýčů a v horní části ji vylepšete uleželým chlévským hnojem nebo hrubým kompostem, abyste do ní dostali humus. Po výsadbě rostliny pravidelně zalévejte.
Hnojení, zálivka a další péče
Svým růžím věnujte celoročně péči: Během sezony je dvakrát až třikrát přihnojte (naposledy nejlépe koncem července), odstraňujte odkvetlá květenství i veškerý plevel rostoucí kolem nich (práci vám ušetří mulčování) a kontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci či chorobami. Růže napadají nejčastěji mšice, svilušky, pilatky či pidikřísek růžový, z chorob se objevuje padlí, černá skvrnitost a rez. Jejich výskyt omezíte zálivkou ke kořenům, nikoliv na listy, a výběrem mezi moderními odrůdami, pro něž je charakteristická vyšší odolnost právě vůči houbovým chorobám. Objeví-li se přesto jejich příznaky, ošetřete rostliny co nejdříve a napadené části spalte.
Popínavé růže připravte včas na zimu a na jaře se pusťte do řezu
Před příchodem zimy růže včas připravte na chladné období: Přihrňte k nim vrstvu zeminy a na ni ještě vrstvu štěpky, jehličí nebo listí, která zabrání namrznutí i pod povrchem půdy. Podle polohy můžete přidat i ochranu výhonů umístěných na konstrukci. Na jaře, až nebudou hrozit silné mrazy, ochranu odstraňte. Půdu jemně načechrejte, abyste nepoškodili případné nové výhonky, listí zapravte do půdy, obohatíte ji o humus. Růže, které jste vysadili na podzim, zjara krátce seřízněte a nechte jenom nejsilnější výhony s několika očky. Odřežte všechny výhony poškozené, slabé či odumřelé a stejně tak i nejstarší. Výhony pnoucích růží by se neměly křížit a nijak si zavazet, a aby kvetly co nejvíce, vyvazujte ty jednoleté postranní, které nesou nejvíce květů, maximálně vodorovně.