Ač má popenec široké využití v lidovém léčitelství i v kuchyni, v lékárně se neprodává, a tak je čas nasbírat jej právě teď.
Popenec je bylinka velmi nenáročná, jakmile se po ní začnete jednou dívat, zjistíte, že roste téměř všude – uprostřed trávníku na sídlišti ve městě, na zahradách, loukách i v lese. Drobné kvítky září modrofialově a nádherně voní.
Krása drobného popence vynikne na skromných skalkách, i když zahradníci ho v záhonech vidí spíš neradi. Přitom může posloužit i jako půdokryvná rostlina, tedy rostlina, která zakryje půdu natolik, že zabrání růstu plevele či ho potlačí. Šetří tudíž čas nutný na údržbu a pletí. Bylina je skromná, a tak si nevybírá stanoviště – roste na slunci i ve stínu, ale sluneční paprsky prospějí množství květů.
Ve středověku byl popenec považován za zázračnou rostlinu, která chrání před morem a očarováním. I když mor a zlá kouzla už nás neohrožují, určitě se vyplatí popenec sbírat. Obsahuje totiž velké množství účinných látek, jako jsou třísloviny, draselné soli a saponiny, ale také vitaminy A a C a minerály.
Trochu jako hluchavka
Rostlina má příjemnou vůni a výraznou chuť. Kvete od konce března až do června, ale sbírat lze i později. Jen je prostě složitější ji najít. Připomíná hluchavku, je ale menší a tvoří jakési plazivé šlahouny. Kvete modrofialově, ale vzácně i růžově a bíle. Sbírá se kvetoucí nať i listy a podle bylinkářů je nejlepší rostlinu sbírat za pěkného počasí mezi 14. a 16. hodinou odpolední.
Pomůže se záněty
Popenec má protizánětlivé účinky, a tak se uplatňuje při léčbě různých zánětů. Pomůže se záněty horních cest dýchacích, kašlem, zahleněním, zánětem průdušek, bolestmi v krku, ale i se záněty vylučovacího ústrojí, jako jsou záněty močového měchýře a močových cest. Při delším užívání pomalu rozpouští močové kameny, písek v ledvinách a žlučové kameny.
Tím jeho užití nekončí, protože je možné jej užít na léčbu chudokrevnosti. Při léčbě různých vyrážek a ekzémů špatně se hojících ran a na křečové žíly je dobré použít silný bylinný odvar a místo jím potírat. Čaj z popence pak využijete v boji s nechutenstvím, protože podporuje chuť k jídlu.
Popenec obecný je znám také jako popenec břečťanolistý nebo popenec břečťanovitý, do stejné rodiny patří ještě popenec chlupatý, u něhož ale nejsou známé žádné léčivé účinky ani gastronomické využití.
Jak jej použít
Stejně jako u jiných bylin nejjednodušší je příprava čaje. Postačí již dvě lžičky čerstvé byliny nebo jedna lžička sušené. Bylinu zalijeme čtvrt litrem vroucí vody a necháme 10 minut louhovat, pak slijeme a pijeme 3x denně.
Odvar je silnější a tedy i účinnější. Lze popíjet nebo užívat zvenku na postižená místa. Dvě lžičky čerstvého popence či jednu lžičku sušeného vaříme tři minuty ve čtvrt litru vroucí vody a pak ještě 10 minut louhujeme.
Sirup uplatníme při různých zánětech horních cest dýchacích. Připravíme jej z 20 gramů sušené nati, kterou zalijeme půl litrem vroucí vody. Krátce povaříme a pak 15 minut louhujeme. Do hotového nálevu pak vmícháme půl kila medu a lehce prohřejeme, aby se obě složky spojily. Užíváme jednu polévkovou lžíci až 4x denně a uchováváme v lednici.
Popencový olej připravíte tak, že nasekané byliny naložíte na tři týdny do nosného oleje, například slunečnicového. Po třech týdnech slijeme a uložíme do temna a sucha.
V kuchyni jako koření
Popenec můžeme použít čerstvý jako výraznou bylinku do salátů, másel, tvarohů a pomazánek. Nasekaný lze sypat na vaječné omelety, vařené brambory i na těstoviny. Lístky popence můžete propašovat do různých smoothie, z květů zase připravíte popencový med.
Když si jeho chuť oblíbíte, můžete nasušený popenec používat jako zelené koření při vaření. Hodí se do polévek, omáček, ale i pod maso a zeleninu. Už naše babičky přidávaly jeho nať do velikonočních nádivek.
