K nejčastěji předpěstovávaným druhům patří paprika, rajče a salát, vysít si však můžete daleko více různých zelenin, například celer, pór, kedlubnu, kapustu, kadeřávek, květák, brokolici, lilek či méně známou mochyni. Pokud byste to neudělali dostatečně včas a výsev plánovali přímo do záhonů, až bude prohřátá půda, sklizně byste se u mnoha (zvláště teplomilných) druhů vůbec nedočkali. Většina z nás má ale pro předpěstování sadby jen omezené podmínky: okenní parapety ve svém obydlí. Není to ideální, ale i s tím se dá vystačit. Jak tedy na to?
Kdy vysévat rajčata, papriky a další zeleninu
Kdy optimálně semena jednotlivých druhů vysít, zjistíte snadno v návodu na obalu konkrétního sáčku, kde bývá uvedeno rozmezí dvou měsíců. Obecně platí, že už v lednu můžete začít s paprikou a celerem, v únoru přicházejí na řadu rané odrůdy salátu, kedluben a květáků, lilek, brokolice a v březnu rajčata a mochyně. Při zahájení výsevu se řiďte podle toho, jaké podmínky k předpěstování sazenic máte. Nejsou-li ideální, vhodnější je zvolit pozdější termín výsevu.
Semena nejdříve namočte na den až dva do vody. Dodáte jim tím potřebnou vláhu a nastartujete u nich proces klíčení. Semena několikrát za den promíchejte, aby se voda prokysličila, a pravidelně ji vyměňujte, abyste omezili možné hnití semen v důsledku výskytu bakterií.
Jak připravit výsevný substrát?
Připravte si vhodný substrát k výsevu. Buď ho můžete koupit (substrát pro výsev a množení), nebo připravit – smíchejte polovinu písku s polovinou dobře propustné, humózní půdy, případně rašeliny. Výsevní substrát propařte, nejsnadnější je to v mikrovlnné troubě: Do mikrotenového sáčku jej nasypte v poměru 5:1 pro sáček. Na substrát nalejte vodu a promněte ho, aby se voda dostala rovnoměrně do celého jeho objemu. Sáček uzavřete gumičkou tak, že nad substrátem necháte asi dvojnásobek prázdného prostoru, vložte ho do mikrovlnky na čtvrt hodiny a spusťte maximální výkon.
Pravidla vysévání
Vychladlým propařeným substrátem naplňte truhlíky, výsevní misky, květináče či sadbovače. Povrch urovnejte a vysejte semínka, zasypte je asi centimetrovou vrstvou substrátu, mírně utužte a postřikovačem jemně poroste odstátou vodou pokojové teploty. Nezapomeňte si přesně označit kdy, co, v jakém množství a kam jste vyseli. Oseté nádoby umístěte na světlé a teplé místo s teplotou kolem 18 až 22 stupňů Celsia do mikrotenových sáčků pro lepší mikroklima.
Sáčky denně otvírejte kvůli větrání. Výsevy udržujte přiměřeně vlhké, nepřelévejte je! Stačí zalévat, jakmile začne půda osychat. Když se objeví zelené části rostlin, větrejte častěji a déle. Poté, co sazeničkám vyrostou první pravé lístky, rozsaďte je po jedné do menších květináčků. Z nich je po čase, jakmile narostou, přesaďte do větších, bude-li to třeba, nebo rovnou na finální stanoviště. Nezapomínejte je přihnojit. Dopřejte jim dostatek světla a vhodnou teplotu, zbytečně je nepřetápějte. Chraňte je před přemokřením i průvanem a otužujte je.
Další tipy a pomůcky pro předpěstování rostlin
- Vhodné je pořídit si plastový mini skleník s průhledným víkem, který semínkům ke klíčení poskytne lepší podmínky – větší teplo a vyšší vlhkost. Kvalitnější z nich mají na víku ventilační klapky, jimiž můžete snadno regulovat vnitřní mikroklima ve skleníčku (pravidelné větrání), a ty vůbec nejkvalitnější lze připojit do elektrické sítě, a sazenicím tak zajistit vyhřívání.
- Problematičtější je to s nedostatkem světla, který je u nás v zimním a předjarním období běžný a bývá nejčastější příčinou vytáhlých a slabých sazenic. Existuje řešení, jímž je pořízení umělého osvětlení vhodného k pěstování rostlin. Pokud jej kupovat nehodláte, doporučuji s předpěstováním začít o něco později, než se u jednotlivých druhů rostlin běžně uvádí. S blížícím se jarem budou mít sazenice více světla a nebudou se tolik vytahovat.
- Jak je to s předpěstováním okurek? Pokud se rozhodnete předpěstovat je, vhodné období nastává koncem února a v březnu. Většina zahrádkářů však upřednostňuje jejich výsev rovnou na místo, kde finálně porostou. Semínka zasetá do teplé, vlhké půdy skleníku či fóliovníku vzejdou za týden a často ve svém vývoji předběhnou předpěstované sazenice, kterým nesvědčí přesazování, po němž si musí znovu vytvářet kořeny.
- Papriky je nejvhodnější vysévat koncem ledna a v první polovině února. Při výsevu se osvědčil perlit, v němž sazenice dobře vytváří kořeny. Neobsahuje zárodky plísní ani fytopatogenních hub, a navíc ho v podstatě nelze přelít, což bývá u paprik nejobvyklejší příčinou pěstitelského nezdaru. Nevýhoda? V perlitu můžete rostlinky nechat asi jen dva týdny, neobsahuje totiž žádné živiny. Po této době papriky přesaďte do výsevního substrátu.
- Rajčata se dají vysít v půlce února či v březnu. Únorový termín je vhodný pro odrůdy určené k pěstování pro skleníky a fóliovníky, během března (dle pranostik nejlépe na svatého Josefa) vysejte odrůdy rajčat určených do volné půdy. Rajčata upřednostňují klasický substrát pro výsev a množení.
- Papriky, rajčata a jiné náročnější zeleniny výborně klíčí v jiffech – jedná se o zakořeňovače vyrobené ze slisované rašeliny a čedičového nebo jiného vlákna. Při pořízení vypadají jako tablety, ale po důkladném namočení nabobtnají. Vysévá se do nich vždy po jednom semeni. Při následném přesazování se sazenice z jiffu nevypichuje, ale přesazuje se včetně něj, takže nedochází k žádnému poškození kořenů – podobně fungují i rašelinové květináče. Jiffy není třeba sterilizovat.
- Nemáte-li dostatek nádob k předpěstování, použijte, co je po ruce. Kelímky od jogurtů (nezapomeňte na odtokové otvory!), papírové obaly od vajec či prázdné rulky od toaletního papíru: Ty dvakrát přeložte, ve spodní části potom v rýhách vzniklých po přeložení nastřihněte (tedy čtyřikrát) a vytvořte dno. Substrát se pak z rulek nevysype. Sazeničky zeleniny později přesazujte i s roličkami. V půdě se časem rozmočí a rozpadnou.