vytisknout velikost písma Podzim: Čas pro zakládání živých plotů

Nahrazuje nebo doplňuje plot klasický, nenásilnou formou zajišťuje soukromí, funguje jako protiprachová a protihluková bariéra. Často slouží také jako dekorační prvek. Plní tak nejen funkci užitkovou, ale i okrasnou. Proto je živý plot stále oblíbeným doplňkem. Pokud i vy uvažujete o jeho založení, je právě teď ten pravý čas.
Podzim: Čas pro zakládání živých plotů

Někdo dává přednost těm volně rostoucím, jiný nedá dopustit na živé ploty tvarované. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Volnější živé ploty působí obvykle nenásilně, v závislosti na použité dřevině ale zaberou obvykle více místa a přibližně po deseti letech je třeba je obnovit. Ty stříhané, které naopak zvýrazní zvolený prostor, potřebují častou péči a použití mechanizace, musí být totiž pravidelně udržované řezem. Dále se živé ploty rozlišují podle výšky – na nízké (do 1 m výšky), střední (1–2 m) a vysoké (2–3 m).

Živý plot – stříhat, nebo nestříhat?

Živý plot – stříhat, nebo nestříhat?

Dřeviny na živý plot: Túje, habr a mnoho dalších

Živé ploty lze vytvářet v podstatě ze všech druhů dřevin. Jde jen o to se rozhodnout, zda sáhnete po těch stálezelených, či opadavých.

  • Nejčastěji prodávanými dřevinami na živé ploty jsou túje a cypřišky, které jsou oblíbené díky své nenáročnosti, dobré dostupnosti a nízké ceně. Navíc rychle rostou. Žádané jsou i tisy a jalovce. Populárním stálezeleným zástupcem jsou buxusy, které jsou vhodné pro nízké živé ploty nebo "předploty".
  • Hodně se rozmohly i listnaté typy živých plotů, zejména habry a ptačí zob. Velký boom zažívají v poslední době bobkovišně. Dalšími vhodnými listnatými keři jsou například skalník, tavolník, pámelník, dřišťál, hloh, mochna nebo meruzalka, ze stromů jilm, javor a buk.
  • Stále populárnější je také živý plot z bambusu, důležité je však sáhnout po co nejzimuvzdornějších druzích.
Živý plot: jaké zvolit rostliny?

Živý plot: jaké zvolit rostliny?

Kdy vysazovat živý plot?

Pro stálezelené listnaté rostliny na živý plot stejně jako pro jehličnaté dřeviny je k výsadbě nejlepší pozdní léto, pro opadavé rostliny je ideální čas k výsadbě v říjnu nebo v listopadu.

Do přípravy se ale pusťte už teď. Provázkem napnutým mezi kolíky si vytyčte prostor určený k osázení, případně vám jako vodicí linka postačí pevný plot nebo cesta, které bude živý plot kopírovat. Vyhlubte si příkop široký 80–100 cm a hluboký minimálně 40 cm, půdu zryjte, odstraňte z ní veškerý plevel a poté do ní zapravte zeminu bohatou na kompost.

Slyšeli jste o něm? Živý plot, který roste neuvěřitelně rychle

Slyšeli jste o něm? Živý plot, který roste neuvěřitelně rychle

Jaké sazenice a na co pozor?

Při nákupu rostlin důkladně kontrolujte jejich stav. Nejvhodnější jsou ty zapěstované v květináčích nebo kontejnerech, které mívají větší kořenový bal, takže se lépe a rychleji ujímají. Rostliny s volným kořenovým balem jsou po výsadbě náročnější na zálivku a déle trvá, než zakoření a začnou růst. Bývají však výrazně levnější než sazenice zapěstované v kontejnerech.

Věnujte pozornost tomu, zda mají vybrané rostliny svěží barvu, nejsou přeschlé, raší z nich nové rostoucí výhony. Nezapomeňte na pár sazenic navíc, kdyby některá z těch původních přesazování nepřežila.

Jak si vybrat plotostřih neboli nůžky na živý plot

Jak si vybrat plotostřih neboli nůžky na živý plot

Jak daleko od sebe sázet živý plot?

Většina z nás si často klade otázku, jak daleko od sebe sázet živý plot, případně, jak daleko od plotu rostliny umístit. Vzdálenost mezi sazenicemi je různá, závisí na vzrůstnosti druhu i formě živého plotu. Obvyklá je 30–50 cm. Řiďte se ale tipy a doporučením prodejce.

Obecně se dá říci, že by vzdálenost měla být taková, aby se rostliny začaly spojovat do „stěny“ během dvou až tří let. Řídit se můžete i orientačním doporučením podle výšky. U rostlinek do 40 cm budete potřebovat šest sazenic do 1 běžného metru, u těch do 60 cm pět sazenic, u rostlin nad 120 cm vám budou stačit sazenice tři. U volných (nestříhaných) živých plotů je doporučená vzdálenost rostlin 90–130 cm. Jehličnany sázejte s odstupem alespoň 20 cm.

Sázíme živý plot z jehličnanů

Sázíme živý plot z jehličnanů

Jak daleko od plotu sázet živý plot?

Vzdálenost od plotu je důležitá nejen proto, aby měly rostliny dost místa pro růst a vy pro péči o ně, ale především také kvůli případným sporům se sousedem v budoucnu. Obecně platí, že se keře vysazují od plotu ve vzdálenosti 1,5 metru, záleží však samozřejmě na konkrétních dřevinách. Každému druhu vyhovuje něco jiného a každý druh roste jinak rychle. Při výběru vhodného keře proto zohledněte jak rychlost růstu, tak i to, kolik bude v budoucnu zabírat prostoru. Tomu pak přizpůsobte vzdálenost, na kterou ho od plotu vysadíte.

Jak pěstovat túje a co dělat při jejich hnědnutí

Jak pěstovat túje a co dělat při jejich hnědnutí

Výsadba krok za krokem

Vyberte si vhodný den, pro výsadbu není vhodné příliš slunečné nebo větrné počasí, které půdu i kořenový bal sázených rostlin rychle vysušuje. Půdu před sázením zkypřete a přihnojte. Rostliny opatrně vyklepněte z kontejnerů a odstřihnete případné suché a poničené části kořenů až na zdravou část (pozor na hlavní kořen), rostlinu vložte do připravené rýhy tak, aby byly kořeny dobře rozprostřeny a netrčely do výšky ven ze země. Nakonec přihrňte zeminu, zkontrolujte, že je rostlina zasazena rovně, zeminu kolem rostliny lehce přišlápněte a důkladně zalijte. Nakonec zasypte okolí rostliny mulčovací kůrou.

Nezapomeňte, že pro zakořenění bude v nejbližší době důležitá právě stálá vlhkost půdy, proto nově vysazený živý plot intenzivně zavlažujte. První rok po výsadbě již rostliny nehnojte, v dalších letech je hnojení důležité především pro dřeviny stříhaných plotů, protože pro nasazení nových výhonů, po každém sestřihu, potřebují dostatek živin. Choulostivé dřeviny je nutné chránit před mrazem, proto na kořeny na zimu přihrňte zeminu, můžete je ještě zasypat listím a obložit chvojím. Při velké sněhové nadílce setřepávejte sníh z dřevin, kterým pod jeho tíhou hrozí zlomení.

Trnitý živý plot: jaké máte možnosti

Trnitý živý plot: jaké máte možnosti

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Připravte si domácí pickles, je to dobrota plná vitaminů. Recept pro začátečníky

Připravte si domácí pickles, je to dobrota pl…

Jestli vám zbylo pár posledních vlastnoručně vypěstovaných kousků zeleniny a vy už nevíte, jak je zpracovat, vyzkoušejte pickles. Kvašená zelenina vám během zimních dnů dodá pořádnou dávku vitaminů. Využít můžete květák, zelí, mrkev, červenou řepu, prostě cokoliv.

5.  11.  2019 |
Květiny na hrob: Čím ho osázet a co vypadá hezky po celý rok?

Květiny na hrob: Čím ho osázet a co vypadá he…

Už zítra jsou tu Dušičky. Svátek, kdy vzpomínáme na naše zemřelé blízké a zdobíme místo jejich posledního odpočinku. Jaké květiny ale vybrat, aby vydržely nejhezčí co nejdéle? Poradíme vám.

1.  11.  2019 |
Trendy v obkladech do koupelny i do kuchyně: Nadvládu šedé rozbíjí mozaika i patchwork

Trendy v obkladech do koupelny i do kuchyně: …

Obklady se v domácnosti nemění příliš často, jejich vzhled je tak třeba vybírat skutečně důkladně. Co nás v obchodech aktuálně zaujalo?

6.  11.  2019 |
Jak skladovat vlašské ořechy ve skořápce: Vydrží vám až do další sklizně

Jak skladovat vlašské ořechy ve skořápce: Vyd…

Máte doma sklizené ořechy a přemýšlíte, co s nimi udělat? Uložte je způsobem, jakým to dělaly naše babičky. Jen tak budete mít jistotu, že vám nežluknou ani nezplesniví. Prozradíme vám, jak zajistit, aby stále chutnaly jako čerstvé.

9.  11.  2019 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

22.  1.  2019 |