Co je podnož?
Podnož je stromek vypěstovaný ze semene nebo rozmnožený vegetativní cestou. Každá má jiné vlastnosti. Semenáče mají výkonnější kořenový systém, ale nikdy předem nevíme, co nám ze zasazeného semene vyroste a jaké pak budou vlastnosti daného stromu. Proč? Z genetického pohledu si příroda dělá, co chce. Každý semenáč je jiný, některý začne plodit dříve a jiný později a kromě toho si jeden vyroste do výšky a druhý zůstane nízký. Proto se pro další množení vždy vybere ten, který má nejvíce „vyhovujících“ vlastností.
Jednou z nich je bohatý kořenový systém, jenž určuje stabilitu stromu v půdě, stará se o výživu a v neposlední řadě je schopen růst i v půdě horší kvality. Obecně platí, že podnože vypěstované ze semene jsou převážně silně rostoucí, naopak vegetativně množené jsou slabého až středního vzrůstu. Podnož plní tedy funkci jakéhosi zprostředkovatele mezi půdou a naroubovanou odrůdou.
Pokračování 2 / 3
Co podnož ovlivní?
Podnož má společně s naroubovanou odrůdou na „svědomí“ budoucí vlastnosti stromu. Například hospodaření s vláhou a živinami. Hluboko kořenící silně vzrůstné podnože dokážou v tomto směru více než slabší rostoucí. Proto jsou vhodné do písčitých a sušších půd a chladnějších oblastí.
Podnože se slabým vzrůstem mají však význam pro časný nástup do plodnosti. Ve srovnání se silně rostoucí podnoží stromy rodí o dva či tři roky dříve. Záleží ovšem také na odrůdě. Jenže bohatá úroda přináší starosti. Stromy s mělkým kořenovým systémem slabě vzrůstných podnoží mají tendenci se vyvracet z půdy. Naopak středně a silně rostoucí podnože sice vstupují do rodivosti později, koření však velmi dobře a stromy většinou nevyžadují speciální oporu.
Z dalších vlastností, které podnože ovlivňují, jsou to například velikost koruny a stromu samotného nebo množství úrody. Opět platí závislost, že čím je podnož silnější, tím je koruna i úrodnost vyšší. Stejný vliv má podnož i na dlouhověkost a celkovou vitalitu stromu. Z dalších bodů, které podnože ovlivňují, jsou to například velikost plodů, jejich vybarvenost, schopnost stromu přijímat určité živiny, odolnost proti chorobám a škůdcům. A neméně významný je i vliv podnože na odolnost proti mrazům.
Pokračování 3 / 3
Základní typy podnoží
Podnože se dělí na několik skupin. Podle vzrůstu - na zakrslé, slabě vzrůstné, středně vzrůstné, silně vzrůstné a velmi silně vzrůstné a dále na semenáče či vegetativně množené.
- Za standard se u jabloní považuje slabě rostoucí podnož M9. Je vhodná do zahuštěných výsadeb a pro zahrádkáře pro tvar štíhlého vřetena. Podobné vlastnosti mají také podnože M27, J-OH-A či J-TE-E až J-TE-H. Ze středně silně rostoucích podnoží se používají zejména podnože MM106, M26. Podnož MM106 je vhodná pro pěstitele jabloní ve vyšších polohách, neboť nenamrzá. Dobře snáší i kamenité a vlhké půdy. Naopak M26 se daří v lehkých nezamokřených půdách.
- U hrušek tvoří základ hruškový semenáč, slabě rostoucí verzi alternuje kdoulová podnož (MA, MC). K pěstování nízkých tvarů a štíhlých vřeten je pro zahrádkáře nejzajímavější mrazuvzdorná, středně vzrůstná podnož BA-29. Vyniká časnou plodností, kterou nastupuje již třetím rokem po výsadbě.
- Třešně se běžně pěstují roubované na ptáčnici nebo slaběji rostoucí mahalebku. Pokud chcete pěstovat opravdu nízké tvary třešní, zvolte podnož Colt, která je až o 40 % méně vzrůstná oproti ptáčnici. Sloupovité a zakrslé tvary třešní se pěstují na velmi slabě rostoucí podnoži Gisela 5, která ve srovnání s ptáčnicí snižuje růst až o 70 %. Další výhodou je vysoká mrazuvzdornost a časná plodnost již ve druhém roce. Podnož Gisela 5 má však také svá proti. Vzhledem k výšce stromku (u sloupovitých tvarů), je nutné zajistit dostatečnou oporu a častou zálivku.
- V případě broskví, meruněk a švestek patří mezi klasické vitální silně rostoucí podnože semenáče jednotlivých druhů. Méně vzrůstnou alternativou jsou různé švestkové, vegetativně množené podnože (St. Julien, Waxwa, Wawit, skupina GF) a řada dalších.
