Nynější počasí připomíná houpačku. Chvíli vydrží slunečné dny s vysokými teplotami, pak následují vydatné deště a ochlazení. A právě kombinace vlhka a tepla napomáhá vzniku plísní na zelenině. Chcete vědět, jak s nimi úspěšně bojovat?
Na vzniku plísní se podílí nejen ráz počasí, ale i kvalita pěstební půdy a správné rozvržení plánu co, kam a jak nasázíte.
Právě přehuštěný porost mívá za následek rychlé rozšíření houbových chorob a zkázu celé vegetace.
Základem je sazební plán
Tvorba sazebního plánu by měla být samozřejmostí pro každého zahrádkáře. Podle velikosti záhonu si jednoznačně určíte správnou vzdálenost mezi sazenicemi: u menších rostlin, například salátu, je to zhruba třicet centimetrů, papriky a brukvovité potřebují ještě o deset centimetrů více.
Při správném pěstování se dočkáte vysokého výnosu; foto: Semo
Jiné je to u rajčat nebo paprik pěstovaných pod širým nebem. Vzdálenost mezi jednotlivými exempláři musí být minimálně padesát centimetrů. Menší vzdálenost totiž jednak podporuje držení vlhkosti na listech, druhak si dva exempláře blízko sebe navzájem vyčerpávají živiny z půdy.
Důležitá ochrana před deštěm
Náročné druhy, jako jsou okurky, papriky a rajčata, mají rády ochranu před deštěm. Tam, kde plochu bičuje déšť, je třeba vytvořit ochrannou bariéru z fólie nebo netkané textilie. Samozřejmě že toto řešení se hodí pro menší záhony; u větších ploch spoléhejte na ochranu chemického rázu.
Velkým problémem je průvan, který všechny rostliny značně vysiluje. Proto si už při tvorbě nových záhonů řádně rozmyslete, na jakém místě budou. Sám mám zkušenosti s pěstováním zeleniny v závětří i v místě, kde probíhá pohyb vzduchu.
Rajčata a brambory napadají plísně nejčastěji; foto: Semo
Výsledky jasně hovoří pro závětrné plochy. Zelenina po zasazení na takové místo dobře roste a sílí, kromě toho dává vysoké výnosy. Také netrpí na škůdce a choroby.
Prevence je už nutností
Brambory, okurky, papriky a rajčata. To je seznam těch zelenin, jež musíte v případě pěstování na volné půdě chránit chemickými postřiky. Brambory napadá plíseň bramborová; v počátečním stadiu choroby se na listech začnou tvořit tmavé skvrny. Neprovedete-li ochranný postřik včas, nať žloutne a odumírá. Na hlízách mohou být různě velké tmavé skvrny.
Nikdy nepěstujte brambory a rajčata vedle sebe! Rajčata jsou na napadení plísní bramborovou velmi citlivá a ani rychlý zásah postřikem Kuprikol 50 nepřináší jisté výsledky. Při napadení listů je zkuste otrhat, pokud plíseň napadla i plody, bývá pozdě. Při ochranných postřicích přípravky střídejte, neboť plísně získávají postupnou rezistenci.
Papriky pěstované pod širým nebem musíte chránit chemickými přípravky; foto: Semo
Okurky, brukvovité zeleniny a salát bývají často terčem plísně šedé, která se projevuje šedavými a mazlavými povlaky na listech a plodech. Velmi dobrým pomocníkem je v tomto případě přípravek Dithane M45, poskytující ještě vedlejší účinek – omezení výskytu drobných škůdců, jako jsou svilušky.