Dostatek světla a přiměřená teplota jsou nezbytné pro vypěstování silné a zdravé sadby. Před výsadbou ven je však nutné rostlinky otužovat, aby neutrpěly šok.
Proč je otužování sazenic důležité?
Otužování je postupné zvykání rostlin, které jsme předpěstovali v prostorách domu, pařeništi, fóliáku nebo skleníku. Pro sazenice letniček a zeleniny přechod z chráněného prostředí představuje riziko popálení sluncem a zvýšení nebo snížení teploty okolního prostředí.
Proto postupně sazenice otužujeme snižováním teploty až na úroveň podmínek vnějšího prostředí. Nesmíme také zapomínat, že vedle teploty vzduchu je rozhodující také teplota půdy, respektive substrátu, a teplota závlahové vody. Ty by neměly být nižší než je teplota vzduchu. Díky otužování se křehké rostliny vyhnou klimatickému šoku, a jejich růst se tak nezastaví.
V období předpěstování a otužování je rovněž třeba zamezit překročení teploty dostatečným větráním a regulovat teplotu s přihlédnutím k intenzitě slunečního záření. A když je řeč o světle, nejpodstatnějším opatřením, aby se sadba nevytahovala, je udržování čistoty skel na skleníku nebo fólie na fóliovníku. Nejvhodnější doba k větrání je okolo poledne. Vnitřní teplotu skleníku či fóliáku sníží vhodné stínění.
Pozor na pozdní mrazíky!
Na nízké teploty nad bod mrazu jsou citlivé zejména rostliny z teplejších oblastí, jako jsou okurka, rajče, paprika či letničky. Například sazenice okurky jsou poškozeny při týdenním působení teploty 10 °C a při teplotě 3 °C stačí několik hodin, aby sazenička nenávratně "odešla". Odolnější vůči chladu je předpěstovaná sadba košťálovin a celeru, ale i zde musíme být opatrní. Těm naopak svědčí střídání denních a nočních teplot, ovšem jen v rozmezí okolo 4 až 7 °C. Pokud teplota klesne pod nulu, sadba košťálovin to sice ustojí, ale hrozí nebezpečí nežádoucího předčasného vybíhání do květu.
Kdy s otužováním sadby začít?
Sazenice, které jsme dosud pěstovali uvnitř, začneme otužovat přibližně deset až čtrnáct dní před předpokládaným termínem výsadby. Teplotu postupně snižujeme větráním přes den, omezíme závlahu, ale den před výsadbou sazenice dobře zalijeme. Tak se sadba rychleji přizpůsobí zhoršeným vnějším půdním a klimatickým podmínkám.
V prvních dnech dáme sazenice ven jen na několik hodin. Umístíme je ve stínu, kde jsou chráněny před větrem a deštěm. Pobyt venku postupně prodlužujeme a několik dní před výsadbou je už necháme venku i přes noc. Pokud hrozí nebezpečí pozdních mrazíků, sazenice přikryjeme fólií nebo netkanou textilií.
Jak má vypadat zdravá sadba?
Silné a zdravé sazenice zeleniny mají mít dostatečný kořenový systém, nesmí být vytáhlé a ani zažloutlé. Předpěstované sazenice rajčat a papriky by měly mít pevný stonek, osm až deset pravých listů a nasazené první květní pupeny. Sazenice okurek mají mít vyvinuté 2 až 3 pravé listy, u salátu, kedluben, košťálovin a celeru tři až čtyři. U letniček platí pro vzhled předpěstovaných sazenic stejná pravidla – co nejvíc kořenů a alespoň čtyři pravé listy.
