vytisknout velikost písma Pěstování sazenic: Přišel čas otužovat sadbu

Dostatek světla a přiměřená teplota jsou nezbytné pro vypěstování silné a zdravé sadby. Před výsadbou ven je však nutné rostlinky otužovat, aby neutrpěly šok.

Proč je otužování sazenic důležité?

Otužování je postupné zvykání rostlin, které jsme předpěstovali v prostorách domu, pařeništi, fóliáku nebo skleníku. Pro sazenice letniček a zeleniny přechod z chráněného prostředí představuje riziko popálení sluncem a zvýšení nebo snížení teploty okolního prostředí.

Proto postupně sazenice otužujeme snižováním teploty až na úroveň podmínek vnějšího prostředí. Nesmíme také zapomínat, že vedle teploty vzduchu je rozhodující také teplota půdy, respektive substrátu, a teplota závlahové vody. Ty by neměly být nižší než je teplota vzduchu. Díky otužování se křehké rostliny vyhnou klimatickému šoku, a jejich růst se tak nezastaví.

V období předpěstování a otužování je rovněž třeba zamezit překročení  teploty dostatečným větráním a regulovat teplotu s přihlédnutím k intenzitě slunečního záření. A když je řeč o světle, nejpodstatnějším opatřením, aby se sadba nevytahovala, je udržování čistoty skel na skleníku nebo fólie na fóliovníku. Nejvhodnější doba k větrání je okolo poledne. Vnitřní teplotu skleníku či fóliáku sníží vhodné stínění. 

Pozor na pozdní mrazíky!

Na nízké teploty nad bod mrazu jsou citlivé zejména rostliny z teplejších oblastí, jako jsou okurka, rajče, paprika či letničky. Například sazenice okurky jsou poškozeny při týdenním působení teploty 10 °C a při teplotě 3 °C stačí několik hodin, aby sazenička nenávratně "odešla". Odolnější vůči chladu je předpěstovaná sadba košťálovin a celeru, ale i zde musíme být opatrní. Těm naopak svědčí střídání denních a nočních teplot, ovšem jen v rozmezí  okolo 4 až 7 °C. Pokud teplota klesne pod nulu, sadba košťálovin to sice ustojí, ale hrozí nebezpečí nežádoucího předčasného vybíhání do květu.

Předpěstujte si rajčata, papriky a okurky. Ušetříte a budete mít silné sazenice

Předpěstujte si rajčata, papriky a okurky. Ušetříte a budete mít silné sazenice

Kdy s otužováním sadby začít?

Sazenice, které jsme dosud pěstovali uvnitř, začneme otužovat přibližně deset až čtrnáct dní před předpokládaným termínem výsadby. Teplotu postupně snižujeme větráním přes den, omezíme závlahu, ale den před výsadbou sazenice dobře zalijeme. Tak se sadba rychleji přizpůsobí zhoršeným vnějším půdním a klimatickým podmínkám.

V prvních dnech dáme sazenice ven jen na několik hodin. Umístíme je ve stínu, kde jsou chráněny před větrem a deštěm. Pobyt venku postupně prodlužujeme a několik dní před výsadbou je už necháme venku i přes noc. Pokud hrozí nebezpečí pozdních mrazíků, sazenice přikryjeme fólií nebo netkanou textilií.

Zaujalo vás: Rady pro předpěstování zeleniny

Zaujalo vás: Rady pro předpěstování zeleniny

Jak má vypadat zdravá sadba?

Silné a zdravé sazenice zeleniny mají mít dostatečný kořenový systém, nesmí být vytáhlé a ani zažloutlé. Předpěstované sazenice rajčat a papriky by měly mít pevný stonek, osm až deset pravých listů a nasazené první květní pupeny. Sazenice okurek mají mít vyvinuté 2 až 3 pravé listy, u salátu, kedluben, košťálovin a celeru tři až čtyři. U letniček platí pro vzhled předpěstovaných sazenic stejná pravidla – co nejvíc kořenů a alespoň čtyři pravé listy.

Zelenina v dubnu: výsev a výsadba

Zelenina v dubnu: výsev a výsadba

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |